Obrana proti chřipce a virózám? Základem je silná imunita a prevence
Respirační onemocnění se během podzimu a zimy rozšíří jako každý rok. Můžeme se ale na ně připravit posílením imunity. Pak se s nimi dokáže naše tělo rychleji vypořádat a třeba se vůbec nenakazit.
Kdy už je potřeba zajít lékaři?
Rýma a zánět nosohltanu jsou vcelku běžné a nezávažné infekce horních cest dýchacích. Tělo si s nimi obvykle poradí samo – postačí pár dní klidu a lokální léčba (spreje do nosu, pastilky na bolení v krku, bylinné čaje).
Více mohou potrápit například angína, zánět hrtanu a zánět průdušek – při takových nemocech budeme potřebovat předepsané léky. U zápalu plic je lékařská péče zásadní. Někdy je těžké rozpoznat, zda už by měl zdravotní stav posoudit lékař.
Vyhledejme lékařskou pomoc, pokud se objeví tyto symptomy:
- Teplota přesahuje 39°C nebo neklesající ani po lécích na teplotu.
- Cítíme bolesti na hrudi či bušení srdce.
- Trápí nás neutišitelný kašel, vykašlávání hnisavého hlenu či krve.
- Objevuje se zhoršený stav vědomí (nadměrná spavost, zmatenost, motání hlavy či pocit na omdlení).
- Dýchání je zrychlené, člověk má pocit nedostatku vzduchu.
- Zdravotní stav se prudce nebo celkově zhoršuje.
Jak se (ne)nakazit?
Infekce dýchacích cest se přenáší dvěma hlavními způsoby – kapénkami a přes ruce a předměty. Mikrobi se nejvíce šíří kašlem a kýcháním. Kapénky s viry dokážou doletět až 3 metry od kašlajícího člověka a ve vzduchu dokáží kroužit dokonce 20 minut. Při kýchnutí doputují dokonce až do vzdálenosti 8 metrů.
Proto jsou nejrizikovější malé, uzavřené, špatně větrané prostředí: typicky MHD nebo plná čekárna u lékaře. Plošné nošení respirátorů je snad za námi, ale vzít si respirátor do takových prostor má smysl. Ať si kromě receptu neodneseme i novou chorobu. Velmi účinně se dá chránit i dostatečným mytím a dezinfekcí rukou, obzvláště po návratu domů.
Co když máme v rodině nemocného, kde se sobě nebudeme vyhýbat a roušku nenosíme? Můžeme alespoň snížit množství mikrobů, které kolují – často a efektivně větrejme a nepřetápějme vzduch (ideální teplota je kolem 20°C), případně zapojme čističku vzduchu.
Více o respiračních nemocech
- Virové infekce
Virózy mohou způsobit zánět prakticky celých dýchacích cest. Nemocné často trápí společně rýma, škrábání v krku, chrapot i kašel. Pokud se běžná viróza horší a provázejí ji rizikové faktory, které popisujeme výše, je potřeba návštěva lékaře.
- Chřipka představuje každoročně velkou hrozbu, protože se v populaci velmi snadno šíří a dosahuje rozměrů epidemie v zimních měsících. Nejohroženější skupiny jsou malé děti, senioři a dlouhodobě nemocní pacienti. Závažný průběh může mít ale i dosud zdravý a mladý člověk.
- Infekci COVID-19 můžeme chytit v průběhu celého roku, v letních měsících je méně častá. Předpokládá se, že v průběhu podzimu bude zase strmě stoupat počet nakažených.
- RS virus se podobně jako chřipka vyskytuje především v podzimních a zimních měsících. Sezóna začíná dříve než u chřipky, už v říjnu.
Proti těmto třem nemocem existuje efektivní očkování. Na očkování proti RS viru letos nově přispívají některé pojišťovny.
- Bakteriální infekce
Bakterie se na rozdíl od virů nemnoží v celém dýchacích traktu, ale „specializují se“ na určitý orgán: krční mandle (angína), středouší a plíce (zápal plic).
Na bakteriální infekce se nasazují antibiotika. Zdravotní stav musí zhodnotit lékař a rozhodnout, zda se opravdu jedná o bakteriální infekci a antibiotika člověku pomohou.
Proti některých bakteriím se lze také chránit očkováním. Očkování proti pneumokokům se doporučuje seniorům nebo lidem, kteří se léčí s vážnou nemocí.
Jak odolat virům i bakteriím?
Naše imunita rozhoduje o tom, jestli se tělo s nemocí zvládne poprat. Aby správně fungovala, potřebujeme ji podpořit. Spolehlivě fungují tyto tipy:
- Otužování je skvělý pomocník nejen v boji proti respiračním nemocem. Nemusíme se hned sprchovat ledovou vodou nebo plavat v zamrzlém rybníce. Stačí i začít spát v chladnější místnosti, občas se projít bosky v trávě nebo sportovat na čerstvém vzduchu i v zimě. Je vám pořád zima? Příjemnou variantou je i saunování.
- Kvalitní spánek a dostatečný pohyb se perfektně doplňují. Ve spánku regeneruje organismus včetně imunitního systému. Na druhou stranu je důležité přes den se pravidelně věnovat nějaké aktivitě, postačí procházka či lehké cvičení venku.
- Pestrá strava je základ. Dostatečný příjem ovoce a zeleniny nám zajistí potřebné vitaminy, minerály a vlákninu. Také probiotika a prebiotika výrazně podpoří naši obranyschopnost. Střevo je totiž důležitý článek imunitního systému a právě prospěšné bakterie ve střevech pomáhají v boji proti mikroorganismům.
Co doplnit, aby imunita fungovala?
- Vitamin C – Doporučená denní dávka je přibližně 75 mg. Nepotřebujeme exotické ovoce, bohatě postačí sezónní ovoce a zelenina. Například 100 gramů červeného zelí obsahuje stejně vitamínu C jako pomeranč, tedy 51 mg. Vysoký obsah vitamínu C má také paprika, křen, kapusta, šípek či brokolice. Nezapomínejme ale, že tepelnou úpravou se tento vitamin ničí.
- Vitamín D si naše kůže vyrábí ze slunečního záření. Právě proto trpí většina české populace během zimy jeho nedostatkem. Zkusme přidat do jídelníčku tučné ryby, žloutek a houby, které vitamín D obsahují. Během zimy je vhodné vitamin D užívat jako doplněk.
- Probiotika najdeme v kvašené zelenině a zakysaných mléčných výrobcích, jako je jogurt nebo kefír.
- Prebiotika jsou látky, které podporují růst těchto prospěšných bakterií. Patří mezi ně česnek, kořenová zelenina a cibule.
- Betaglukany jsou v poslední době často diskutované látky, u kterých se prokázal pozitivní efekt na fungování imunity. Najdeme je napřiklad v hlívě ústřičné či cereáliích.
Doplňky stravy – ano či ne?
Odpověď není bohužel jednoznačná. Je důležité posoudit především zdravotní stav, věk a stravovací návyky každého člověka zvlášť. Užívání doplňků stravy má smysl, zejména když řešíme:
- zimní období (málo slunečního svitu a nedostatečný příjem čerstvé zeleniny)
- chronické onemocnění (obzvláště spojené se zhoršením vstřebávání potravin)
- intolerance potravin či alergie (například nesnášenlivost mléka).
