Inzerce
Přihlásit se Přihlásit se přes Facebook

Zapomenuté heslo

Nemáte účet? Registrujte se

Vytvořit nový účet uLékaře.cz

Připojte se do komunity uLékaře.cz a získejte přístup do lékařské poradny, možnost účastnit se soutěží a mnoho dalších výhod. Již máte účet? Přihlaste se zde

Máte Facebook? Ušetřete si čas a jednoduše se přihlaste skrz něj.

Přihlásit se přes Facebook
Zapomenuté heslo

Zadejte prosím e-mail, který jste používal(a) pro přihlášení na stránku

Chcete se přihlásit? Přihlaste se zde
Nemáte účet? Registrujte se

Jód musí být v rovnováze: nadbytek i nedostatek škodí

redakce uLékaře

Člověk potřebuje jód k životu, štítná žláza ke správné činnosti. Zásadní je ovšem množství tohoto minerálu. Pokud chcete vědět, jak na tom s jódem jste, stačí odevzdat na otestování moč.

Materiál pro štítnou žlázu

Jód je součástí hormonů štítné žlázy – tyroxinu a trijodthyroninu. Je jejich základním stavebním kamenem. Při nedostatečném příjmu jódu nemůže štítná žláza produkovat dostatek hormonů. Samotný tento minerál ale k tvorbě těchto hormonů nestačí – stejně jako ke stavbě domu nestačí jen kámen, ale je potřeba i pozemek či dělníci. Nedostatek jódu bývá jen jednou z mnoha možných příčin snížené činnosti štítné žlázy. Navíc jde o potíž poměrně vzácnou.

Někde málo, jinde moc 

Hlavní přírodní zásobárnou jódu je oceán. Národy živící se mořskými řasami a rybami jej tak přijímají víc než dost, naopak u vnitrozemských národů (včetně nás) dříve mohl vznikat nedostatek. Nyní je však jód přidáván do kuchyňské soli a jeho deficit se vidí jen velmi ojediněle.

  • Doporučený denní příjem pro dospělého člověka je okolo 150 mikrogramů jódu.
  • V Evropě při běžné stravě tohoto množství běžně dosahujeme.
  • V USA je kvůli vyššímu solení průměrný denní příjem 200–700 mikrogramů, v Japonsku vzhledem k velké konzumaci mořských produktů je příjem jódu i nad 1000 mikrogramů.

Jak vzniká nedostatek

Organismus si vytváří zásoby jódu „na horší časy“. Kratší období nedostatečného příjmu tohoto minerálu tak lze bez problému překonat. Až při dlouhodobě nízkém stavu jódu pomalu vznikne jeho skutečný deficit. Štítná žláza se ve snaze o navýšení produkce hormonů může zvětšit – vzniká struma. Příznaky takového stavu jsou stejné jako u hypotyreózy z jiných příčin.

Jód štítnici nevyléčí

Při podezření na nedostatek jódu může lékař nechat vyšetřit jeho hladinu v moči. Poruchy funkce štítné žlázy vinou chybění tohoto minerálu se však u nás prakticky nevyskytují. Daleko důležitější je proto vědět, s čím nám jód nepomůže. Pokud máte hypotyreózu z jiné příčiny – například trpíte autoimunitní (Hashimotovou) tyreoiditidou, jste po odstranění štítné žlázy nebo vám špatně funguje hypofýza –, potřebujete substituční léčbu hormony štítné žlázy. Vašemu tělu chybí pro stavbu „domu“ právě onen „pozemek“ či „dělníci“ a ani sebevětší přísun „kamenů“, tedy jódu, problém nevyřeší.

Nadbytek škodí

  • Velmi vysoký přísun jódu dokonce může tvorbu hormonů štítné žlázy, jejich uvolňování do krve nebo růst celé žlázy naopak zablokovat. Tohoto efektu se dá využít i k léčebným účelům, ale pro jeho nespolehlivost se od tohoto postupu nyní upouští.
  • Dalším rizikem je skokové zvýšení příjmu jódu u člověka, který byl zvyklý na normální či nižší dávky. Pokud má takový člověk sklon k nemocem štítné žlázy, může se u něj vyvinout hypertyreóza. Toto je často pozorováno u lidí, kteří se přestěhují z kontinentu na kontinent a prudce změní stravovací návyky.

To samozřejmě neznamená, že bychom se měli obávat japonské kuchyně. Na doplňky stravy s jódem si však raději dejte pozor, abyste na svém těle nenapáchali víc škody než užitku.

(luko)

Zdroj:
http://www.medicinenet.com

http://www.medicinenet.com/script/main/art.asp?articlekey=18395

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9867194

Doporučujeme