Úzkostná porucha může vzniknout v jakémkoliv věku

Strach je zcela přirozená reakce našeho organismu na bezprostřední hrozbu (skutečnou i tu, kterou si jen představujeme). Úzkost je stav, při kterém případnou hrozbu naopak předpokládáme. Oboje patří mezi hlavní rysy všeobecné (generalizované) úzkostné poruchy, při které jsou tyto projevy přetrvávající, nadměrné, vtíravé a velmi zatěžující. Velmi často také úzkost předchází rozvoj deprese, a dokonce bývá s depresí kombinována.

U koho se úzkost může objevit?

Není jasné, co je konkrétní příčinou vzniku úzkostné poruchy; mezi faktory, které mají vliv na její rozvoj, ale patří:

• dědičnost,

• struktura mozku,

• rodinná zátěž („odpozorovaná“ úzkost),

• sociální prostředí (vliv sociálních sítí – pacienti s úzkostmi nedokážou v jejich prostředí přesně interpretovat sociální podněty a vztahy, obzvlášť při absenci neverbálních projevů komunikace),

• životní zkušenosti (traumata apod.).

Nejčastěji se úzkostné poruchy objevují okolo 30 let věku a dvakrát častěji u žen než u mužů. Úzkosti se mohou objevit už v dětství, velmi často během dospívání, ale i ve vysokém věku, kde bývají doprovodným znakem jiných psychických poruch, typicky depresí. U mladých lidí dokonce patří generalizovaná úzkostná porucha spolu se separační úzkostí a sociální úzkostí k nejběžnějším psychiatrickým problémům. Úzkostné poruchy, které se objeví v raném věku, mohou u dětí zvýšit riziko dalších psychických potíží v dospělosti. Dobrou zprávou je, že jejich včasné zachycení a léčba zpravidla vedou k úplnému odeznění úzkostných příznaků a naopak proti pozdějším potížím chrání. Důležité je tedy potíže nepodceňovat. Předpoklad, že dítě nebo adolescent jsou ještě moc mladí na to, aby je něco trápilo, může totiž jejich problémy v budoucnu znásobit!

Kdy jde o úzkost, a ne o přirozené obavy?

Zvýšená pozornost je namístě, trvají-li obavy většinu dne a zároveň dotyčná osoba za období posledního půlroku zaznamenala více dnů s obavami než bez nich. Kromě toho mezi rysy úzkosti patří:

• obava, i když nic není špatně,

• obava z případné hrozby neúměrná skutečnému nebezpečí,

• obava z něčeho konkrétního trvající většinu dne,

• opakované ujišťování se o určité věci, které však nevede k uklidnění obav,

• obavy, které přelétají z jedné věci na druhou,

• obavy lze velmi těžko ovládat a vedou k neklidu, únavě, špatnému soustředění, podrážděnosti a napětí.

Provázejícími znaky úzkosti také mohou být pocení, nepříjemný pocit až bolest v žaludku nebo bolesti hlavy. U dětí se mohou úzkosti projevovat i jinými způsoby.

Nenechejte úzkost převzít kontrolu nad vaším životem!

Při potížích s léčbou zbytečně neotálejte, protože úzkost má poměrně velký dopad na každodenní fungování. Kromě léků existuje i psychoterapie, která je časově náročnější a jejíž účinek nastupuje pomaleji, ale zpravidla působí dlouhodobě. Mírné potíže můžete zvládnout i sami, např. pomocí relaxačních technik. Vaše odhodlání mohou posílit i doplňky stravy. Hledejte ty obsahující omega-3 mastné kyseliny, zejména ty skrývající se pod zkratkou EPA nebo DHA, hořčík, kyselinu listovou a antioxidanty (vitaminy C, E, …), které mají jeden společný účinek – podporují normální psychické funkce. Nenasycené mastné kyseliny tvoří důležitou složku buněčných membrán, včetně nervové soustavy, a jsou substrátem pro látky s neuroprotektivním a protizánětlivým působením.

(mir)

Zdroj:

https://www.verywellmind.com/generalized-anxiety-disorder-4166193