Proč nechat očkovat děti proti HPV? Je to jedna z nejlepších věcí, kterou jim můžete jako rodiče do života dát

Infekce HPV je považována za nejčastější sexuálně přenosnou infekci současné doby. Co si konkrétně za třemi písmeny v jejím názvu představit?

HPV je zkratkou pro lidský papilomavirus. Nejde o jeden, ale o skupinu virů, kterých známe v současné době řádově již stovky, avšak jen některé z nich napadají určité kožní a slizniční povrchy lidského těla. A právě tyto viry nás zajímají – mohou totiž způsobit závažné problémy, protože v sobě mají i onkologický potenciál. To znamená, že mají schopnost měnit zdravou tkáň postupně přes přednádorové změny až směrem ke zhoubnému nádoru.

Uvádí se, že s nákazou HPV se během života potká až 80 % žen i mužů…

Většina jedinců, kteří se s ní setkají, si toho prakticky ani nemusí všimnout, protože často nemají žádný zdravotní problém a dojde u nich ke spontánnímu vyhojení infekce. Nicméně opakování nákazy je možné, neboť prodělaná infekce nevytváří imunitu. Hlavní problém je u nemocných, kteří infekci spontánně nevyhojí a HPV u nich přetrvává. V takových případech hrozí riziko tvorby takzvaných HPV asociovaných lézí, tedy onemocnění, která jsou v přímé kauzální souvislosti s HPV, kam patří celá řada onemocnění, včetně onkologických.

Zdá se, že povědomí o HPV infekci je u nás nedostatečné. Laická veřejnost si HPV spojuje zřejmě nejčastěji pouze s onemocněním rakovinou děložního čípku. Potvrzuje to vaše zkušenost?

Ano, většina laické veřejnosti, pokud už má nějaké povědomí o HPV infekci, tak si ji spojuje pouze s děložním čípkem. V souvislosti s očkováním pak ženy tuto problematiku často zkracují a říkají „jdu se očkovat proti rakovině děložního čípku“, a některé dokonce „jdu se očkovat proti děložnímu čípku“. To je samozřejmě nesprávné, neboť očkování je namířeno proti HPV infekci jako takové a ta umí udělat vážný zdravotní problém i na mnoha jiných lokalitách lidského těla, nejenom na děložním čípku.

Která jsou ta další závažná onkologická i neonkologická onemocnění, v nichž hraje HPV roli?

Jde o onemocnění celého ženského genitálu, tedy vulvy, pochvy i děložního čípku. Dále o onemocnění mužského genitálu, přičemž může dojít k přednádorovým a nádorovým změnám penisu, i když je to méně časté. Další lokalitou, kde se o HPV hovoří čím dál častěji, je anální otvor – v tomto případě je velký problém a velké riziko v tom, že anální otvor nepodléhá žádným preventivním vyšetřením na rozdíl třeba od děložního čípku. Včasné odhalení přednádorových změn v této oblasti pak bývá velmi složité, až nemožné. Další lokalitou, kde se HPV manifestuje stále častěji, je oblast ústní-nosní-krční (ORL) – zejména dutina ústní, hrtan a hlasivky, které opět nejsou součástí žádného preventivního vyšetření, takže HPV asociovaná onemocnění této lokality bývají obvykle diagnostikována až v pokročilé fázi. Nádory spojené s HPV infekcí v ORL oblasti přitom bývají dle lékařů agresivnější, s horší prognózou. Jejich vzestupu je dáván do souvislosti s určitou uvolněnosti v sexuálním chování, což se týká jak žen, tak i mužů.

Máte stálého sexuálního partnera? HPV se vás týká stejně jako ostatních

Leckoho asi v souvislosti s „nejčastější sexuálně přenosnou infekcí“ napadne, že se tento problém týká lidí, kteří často střídají sexuální partnery. Jsou promiskuitní jedinci více ohroženi infekcí HPV?

Promiskuita, tedy větší množství sexuálních partnerů, vede samozřejmě k potenciálně vyššímu vystavení viru HPV. A logicky čím více sexuálních partnerů člověk má, tím větší riziko, že se s nákazou setká a že mu do budoucna způsobí nějaký problém. Ale to neznamená, že se jedná výhradně o onemocnění promiskuitních jedinců. Promiskuita je pouze rizikovým faktorem pro něj.

Mám mnoho mladých pacientek ve věku šestnáct sedmnáct let, které měly prvního sexuální partnera a po krátkém období od začátku pohlavního života už mají nějaký problém s HPV infekcí, nejčastěji genitální bradavice. Čistě teoreticky tedy stačí jediný sexuální partner a jediný pohlavní styk a k tomu nějaké další rizikové faktory – například drobná trhlinka na genitálu či zhoršení imunitního stavu jedince – a je zaděláno na velký problém. Takového člověka rozhodně nelze považovat za promiskuitního. Opravdu to může potkat kohokoliv z nás nehledě na naši anamnézu pohlavního života.

Dalším z mýtů, které se kolem HPV tradují, je to, že infekce se přenáší výhradně pohlavním stykem. Není tomu tak. Jak se HPV šíří?

Co se týče přenosu pohlavním stykem, je to skutečně dominantní cesta přenosu infekce, proto se o ní mluví nejčastěji, nikoliv však jediná. Existují i jiné formy přenosu, třeba z HPV-pozitivní matky na plod během porodu. Žena nemusí vůbec vědět, že je HPV pozitivní, protože nemá žádné projevy infekce. Může ale dojít k přenosu infekce na plod a dítě pak může mít různé zdravotní problémy. Relativně častým je tvorba papilomů v dýchacích cestách, což jsou zjednodušeně řečeno bradavice v dýchacích cestách. Velmi špatně se to řeší, je to problém, který má tendenci se vracet.

Co HPV dokáže? Genitální bradavice můžou narůst do obřích rozměrů

Velice nepříjemný projevem HPV nákazy jsou genitální bradavice. Můžete přiblížit, o co se jedná? 

Jejich přesnější název je anogenitální bradavice a vychází z nejčastějších lokalit jejich výskytu – tedy genitál (ať už mužský, nebo ženský) a anální otvor. Jsou to bradavičnaté výrůstky velikosti od několika milimetrů až po desítky centimetrů, skutečně dokážou narůst do velkých rozměrů. Jsou v přímé kauzální souvislosti s HPV typy 6 a 11, které způsobují více než 95 procent všech genitálních bradavic. Je to onemocnění velice nepříjemné a frustrující, postižení jedinci se za něj velmi stydí, protože bradavice bývají velmi nevzhledné. Onemocnění se léčí obtížně a velký problém je v tom, že výrůstky mají tendenci se objevovat opakovaně, klidně i několik let. 

Může infekci HPV, a tedy i genitálním bradavicím zabránit používání prezervativu při sexuálním styku?

Když si představíte, jak probíhá technika pohlavního styku, kde má muž nasazený prezervativ a kterými částmi genitálu se lidé vzájemně při styku dotýkají, tak by museli být navlečení do prezervativu kompletně celí od hlavy až k patě. Pak by se samozřejmě jednalo o poměrně dost spolehlivou ochranu proti nim. Bradavice však často rostou u kořene penisu a u žen na velkých stydkých pyscích, to jsou místa, u kterých dochází k přímému kontaktu při pohlavním styku. Tedy prezervativ rozhodně snižuje riziko nákazy HPV, ale nezabrání přenosu stoprocentně. 

Jak probíhá léčba genitálních bradavic?

Dají se odstranit různými způsoby. Osobně preferuji jejich odstranění laserem, s kterým mám nejlepší zkušenosti, je velice šetrný a s velmi dobrým výsledným kosmetickým efektem po zhojení. Laserové zařízení je ale docela drahé a je relativně málo lékařů, kteří s ním umějí pracovat. Proto se často používají i jiné metody odstranění, chirurgické, chemické atd. Problém je, že žádná z metod odstranění neřeší kauzální příčinu tohoto onemocnění, tedy HPV infekci. Proto se vždy snažíme o komplexní přístup, používáme antivirotika, pacientům doporučujeme i různé doplňky stravy pro posílení protivirové imunity. Očkování proti HPV je sice primárně preventivní, ale některé vědecké práce naznačují, že by mohlo dojít ke snížení rizika recidivy bradavic, proto jej doporučujeme také. I přesto bývá někdy léčba zdlouhavá a komplikovaná.

Ženy s genitálními bradavicemi nejspíš zamíří ke svému ošetřujícímu gynekologovi. Pokud se objeví genitální bradavice u mužů, na koho se mají obrátit? 

Mohou jít primárně na dermatovenerologii, chirurgii či urologi. Ale nezřídka jsou z těchto pracovišť odesíláni k nám. Často se stává, že když k nám přijde žena s genitálními bradavicemi, dozvíme se, že je má i její partner. Takže nakonec ošetřujeme i muže, kteří profitují z možnosti odstranění laserem. Někdy k nám do ambulance přicházejí muži z velké dálky, občas i z druhého konce republiky. Jsou mezi nimi jedinci, kteří se s nimi léčí dlouhou dobu, pět, šest i více let, a je to pro ně velmi frustrující.

Lze nějak spojovat výskyt genitálních bradavic u žen a rizika rakoviny děložního čípku? Mohou spolu tato dvě onemocnění souviset?

Přímá jednoznačná souvislost mezi nimi není. Viry, které způsobují genitální bradavice, spadají do jiné skupiny než viry, které jsou schopny vytvořit rakovinu děložního čípku. Bohužel však není vyjímkou, že žena je nakažena několika typy HPV, a může tedy mít obě nemoci současně.

Co je úplně špatně? Ženy ve věku 50+ přestávají docházet ke gynekologovi

Každá žena by měla absolvovat jednou ročně preventivní gynekologickou prohlídku. Proč je tak důležité zodpovědně každý rok na prevenci dorazit? 

Česká republika se díky propracovanosti screeningu za poslední roky významným způsobem zlepšila v množství diagnostikovaných případů zhoubného nádoru děložního čípku – velmi dobře se daří zachycovat přednádorová stadia díky preventivním gynekologickým prohlídkám, proto množství diagnostikovaných zhoubných nádorů čípku klesá. To však platí zejména pro ženy do 50 let věku. Nad tuto věkovou hranici dramaticky klesá ochota žen docházet na pravidelné gynekologické prohlídky. S nastupujícím přechodem u žen často začíná převládat falešná představa, že už není potřeba gynekologii navštěvovat. To je samozřejmě nesmysl. U žen nad 50 let totiž významně stoupají rizika rozvoje některých závažných onemocnění, včetně onkologických. Pokud žena dojde na vyšetření včas, můžeme, často jen drobným zákrokem, zabránit vzniku zhoubného nádoru. Pokud ale přijde ve fázi, kdy se z přednádorové změny stal zhoubný nádor, úspěšnost léčby významně klesá. V tomto by jistě pomohlo třeba i to, kdyby se ženy ve třiceti čtyřiceti letech zeptaly svojí maminky, jestli chodí na gynekologické prohlídky. 

Jak často se ve své praxi setkáváte s předrakovinovými změnami či už přímo rakovinou děložního čípku?

Prakticky denně, protože patřím ke specialistům, u kterých se tyto pacientky koncentrují, neboť jsou odesílány svými gynekology. A protože jde o zodpovědné lékaře, jedná se o včasně odeslané pacientky, u kterých v případě prokázání přednádorové změny jejich problém vyřešíme rychle, krátkým ambulantním zákrokem. Občas se však ke mně dostanou i pacientky s pokročilejším onemocněním, některým ze zhoubných nádorů. Nejvíce jich vídávám v nemocnici, typicky na pohotovostní službě. To jsou obvykle ženy, které na gynekologii již přestaly chodit.

Kdy je součástí preventivní prohlídky u gynekologa test na přítomnost HPV?

V současnosti se test na HPV preventivně provádí při preventivních gynekologických prohlídkách ve věku 35 a 45 let a od příštího roku se budou testovat i ženy ve věku 55 letech.

Proč očkovat proti HPV děti? Je to jedna z nejlepších věcí, kterou jim můžou rodiče do života dát

Za skutečně účinnou prevenci je kromě úplné sexuální abstinence považováno očkování proti HPV. Může opravdu zabránit závažným onemocněním?

Když naočkujete kohokoliv – dívky, chlapce, ženy i muže – proti infekci, která působí potenciálně onkologické problémy, v lokalitách, jež se pravidelně nevyšetřují, je to velmi důležité, protože to může zabránit onemocněním, která obvykle nejsme schopni zachytit v časných, dobře léčitelných stadiích. Speciálně třeba v oblasti krku přitom případů přibývá výrazně. Další již zmíněnou lokalitou je anální otvor.

V současné době mají očkování proti HPV z veřejného zdravotního pojištění hrazené dívky a chlapci ve věku 13 let. Od ledna 2024 se má věková skupina pro bezplatné očkování rozšířit na 11 až 14 let, respektive do dovršení 15. roku života. Co by o tomto očkování měli vědět rodiče?  

Měli by vědět, že očkování proti HPV je skutečně průlomová věc. Dokáže zabránit celé řadě nepříjemných a často i nebezpečných onemocnění v souvislostí s HPV infekcí, včetně zhoubného nádoru. Je to navíc vakcína velmi bezpečná – neobsahuje vir ani částice viru. Obsahuje uměle vytvořené částice, jež se podobají částicím, které vir nese na svém povrchu. Dá se považovat za extrémně bezpečnou a to je důvod, proč by rodiče neměli váhat s tím své děti naočkovat, je to zkrátka jedna z nejlepších věcí, kterou můžou svým dětem do života dát. 

Je nějaká další konkrétní skupina, u které se očkování proti HPV doporučuje?

Vakcína je vhodná a doporučená pro všechny od 9 let věku. Speciální skupinou jsou ženy po konizaci (pozn. red: ošetřením děložního čípku u žen s již prokázanými přednádorovými změnami), kde se očkování také intenzivně doporučuje jako významné snížení rizika opakování onemocnění. Občas se setkáváme s jedinci, kteří litují, že je rodiče nenaočkovali. I zde je možné očkovací dávku aplikovat, i když stále platí, že optimální doba je před zahájením sexuálního života

Vy sám jste očkovaný?

Ano, já i moje děti. Protože je to věc, které rozumím, ale také věřím. Je to naprosto unikátní vakcína, téměř jediná na světě, která dokáže zabránit vzniku zhoubného nádoru, což je naprosto fantastické. Když naočkujete jedince před začátkem sexuálního života, její efektivita je velmi vysoká. U nás se proočkovanost pohybuje u děvčat mezi 60 a 70 %, u chlapců se blíží 50 %, což je velký úspěch. Čistě teoreticky kdybychom naočkovali všechny jedince ve věku třinácti let, tak jsme schopni během několika desítek let například zhoubný nádor děložního čípku téměř vymýtit, v podstatě by se vyskytovaly jen velmi sporé případy. 

Proč je tak důležité, aby byli očkovaní i chlapci a muži?

K hlavním mýtům patří, že HPV infekce je problematika promiskuitních jedinců, že se týká pouze žen a že muži jsou jen přenašeči viru. Tak to není. HPV si nevybírá podle pohlaví, jde po všech. Samozřejmě jsou lokality, kde se projevuje pravděpodobněji, jako je třeba děložní čípek, ale například u análního otvoru je mu jedno, jestli je ženský, nebo mužský. 

Představuje očkování proti HPV stoprocentní ochranu?

Nejnovější vakcíny představují ochranu přes 90 procent, ale vždy existuje určité procento, kdy se na zdravotním problému může podílet typ viru, proti němuž není očkování namířeno. Proto všichni očkovaní podstupují stejnou zdravotní péči jako neočkovaní.



MUDr. Michal Mihula je zástupcem primáře oddělení gynekologie a porodnictví Městské nemocnice Ostrava (MNO), vedoucím lékařem ambulance onkogynekologické prevence MNO a od roku 2007 držitelem funkční licence expertní kolposkopie opravňující k provádění konziliárních vyšetření prekanceróz (přednádorových změn) gynekologických orgánů. Je také vedoucím lékařem Zákrokového sálu Ostrava, který jako jediný v Ostravě provádí konizace v lokální anestezii v ambulantním režimu. Věnuje se pravidelné přednáškové a publikační činnosti.