Funguje váš mozek tak, jak má?
Neurodegenerativní onemocnění jsou širokou a různorodou skupinou chorob. Dochází při nich ke ztrátě nervových buněk (neuronů).
Neurodegenerativní onemocnění jsou širokou a různorodou skupinou chorob. Dochází při nich ke ztrátě nervových buněk (neuronů), na které se podílí tyto navzájem propojené procesy:
- apoptóza (programovaná buněčná smrt)
- hromadění patologických (chorobných) proteinů
- oxidační stres (nadprodukce volných kyslíkových radikálů) se podílí na poškozování bílkovin, lipidů a nukleových kyselin v organismu
- genetické mutace (změna genetické informace)
U některých onemocnění byla prokázána dědičnost, u ostatních genetická predispozice (náchylnost), na níž mohou nasedat vnější vlivy a mohou je ovlivňovat. Některé vlivy (opakované úrazy mozku, intoxikace, nadměrné užívání alkoholu či návykových látek) jsou tak silné, že sami vyvolají proces neurodegenerace (ztrátu neuronů).
Výskyt těchto onemocnění se dramaticky zvyšuje z důvodu přesnější diagnostiky a prodlužování délky života. Vyšší věk je největším rizikovým faktorem těchto onemocnění.
Dalšími faktory jsou:
- kouření
- častá konzumace alkoholu
- kardiovaskulární onemocnění
- zvýšená hladina cukru a cholesterolu v krvi
- nedostatečná výživa
Pokud chceme předejít těmto onemocněním, je vhodné se zmíněným vnějším vlivům a rizikovým faktorům vyvarovat.
K projevům patří:
- poruchy hybnosti
- poruchy kognitivních funkcí (paměť, pozornost, rychlost zpracování informací, řeč, prostorová orientace a jiné)
- poruchy chování
Podle projevů v úvodu onemocnění lze rozdělit neurodegenerativní onemocnění na dvě skupiny:
Onemocnění s poruchou hybnosti
- Parkinsonova nemoc (PN), která se projevuje třesem, svalovou ztuhlostí celého těla, poruchy rovnováhy, neschopnost se rozejít a později se mohou přidat poruchy kognitivních funkcí.
- Multisystémová atrofie (MSA) má podobné příznaky jako PN, s výraznější poruchou rovnováhy a koordinace, ortostatickou hypotenzí (snížení krevního tlaku při vstávání), s poruchy vyprazdňování moči, stolice a sexuální funkce.
- Wilsonova nemoc vzniká na podkladě abnormálního hromadění mědi v některých orgánech, které způsobuje poškození jaterních buněk, poruchy funkce centrální nervové soustavy a hemolytickou anémii (kostní dřeň není schopna kompenzovat zvýšený zánik červených krvinek).
- Huntingtonova nemoc je dědičné onemocnění, pro které jsou typické nekoordinované trhavé pohyby těla a postupně i poruchy chování a kognitivních funkcí.
- Amyotrofická laterální skleróza (ALS), při které dochází k postupné svalové slabosti až atrofii (úbytku svalové tkáně) vedoucí k postupnému ochrnutí celého těla včetně dýchacích svalů při zachování kognitivních funkcí.
a další
Onemocnění s poruchou kognitivních funkcí
- Alzheimerova choroba, při které dochází k porušení kognitivních funkcí (myšlení, paměti, úsudku).
- Mírná kognitivní porucha je mírná porucha paměti či poznávacích funkcí (například soustředění, rozhodování nebo orientace).
- Demence s Lewyho tělísky je demence s pohybovými obtížemi jako u PN a zrakovými halucinacemi (pacient vidí, co není).
- Kortikobazální degenerace je vzácné onemocnění, při kterém pacient trpí mimovolními pohyby s poruchami kognitivních funkcí - poruchy paměti, prostorové orientace, apraxie (neschopnost vykonávat, koordinované, účelné a naučené pohyby i přesto, že pacient má fyzickou schopnost takové úkony provést a chce je provádět) a poruchy nálady.
- Frontotemporální demence, při které se časně rozvíjí poruchy osobnosti a chování a poruchy řeči, následně poruchy dalších kognitivních funkcí.
a další
Léčba je symptomatická, ovlivňuje příznaky, neřeší bohužel příčinu onemocnění.
Nejčastějším neurodegenerativním onemocněním je Alzheimerova nemoc. Onemocnění začíná postižením epizodické paměti (informace kdo, co, kdy a kde?). Narušeno je ukládání do paměti (vštípivost) i vybavování určitých paměťových stop (výbavnost). Paměť na události v dálné minulosti (historky z mládí) je lepší než na události v nedávné době (co bylo včera k obědu).
Paměťové obtíže se postupně zhoršují a přidávají se poruchy dalších kognitivních funkcí - poruchy řeči a komunikace, poruchy orientace (neschopnost rozpoznání míst a osob) a poruchy plánování a sociálních interakcí. S přibývajícími obtížemi nastává postupná ztráta soběstačnosti. Mezi pozdní projevy patří poruchy chování, nálady a osobnosti. Nemocní se dožívají 7-10 let od prvních příznaků.
V diagnostice se uplatňují testy paměti
- screeningové (např. mini mental state examination), zjišťující zda pacient trpí poruchou paměti,
- neuropsychologické prováděné klinickým psychologem, který určí, jakou poruchou paměti pacient trpí.
Nemalou součástí je zobrazovací vyšetření mozku (CT, MR), které nám vyloučí jinou příčinu onemocnění a mohou odhalit znaky typické pro tuto chorobu. Dále lze potvrdit diagnózu vyšetřením mozkomíšního moku.
Pokud máte jakékoliv podezření, že váš mozek nefunguje tak, jak má, obraťte se na naše lékaře, kteří vám rádi poradí, jak o mozek pečovat.
Autorka: Markéta Bartoňová
