Češi si nemyjí ruce! Vědí, jaká rizika jim hrozí?

Sušíte si ruce pod sušákem na veřejné toaletě a kolem vás proběhne dáma, aniž by se zastavila u umyvadla? Průzkum ukázal, že jedno procento lidí si po použití toalety nemyje ruce. Ačkoliv většina obyvatel České a Slovenské republiky dodržuje hlavní hygienické zásady, stále se najde spousta lidí, kteří nejsou s touto oblastí hygieny příliš seznámeni.

Statistiky hovoří jasně

Firma vyrábějící hygienické prostředky a pomůcky uveřejnila výsledky výzkumu při příležitosti Světového dne mytí rukou. Na dotazy odpovídalo 524 lidí v České republice a 512 na Slovensku. Z výsledků vyplynulo, že si lidé sice myjí ruce průměrně desetkrát denně, ale rozdílně posuzují situace, které mytí rukou vyžadují.

• Po použití WC si nemyje ruce asi 1 % Češek a Čechů, tedy přibližně 100 000 obyvatel naší země!

• Po práci na zahradě či v dílně dbá na hygienu rukou přibližně 85 % lidí.

• Pohlazení domácího miláčka donutí použít mýdlo asi 78,7 % osob.

• Po podání ruky cizímu člověku si umyje ruce 28,8 % Čechů a 40,3 % Slováků.

I když z výsledků vyplývá, že si oba národy myjí ruce přibližně desetkrát denně, realita bude nejspíše jiná a lidé se snaží dělat lepšími.

Co všechno hrozí

Na neumytých rukou se můžou objevit zástupci z širokých koutů živočišné říše, největší rizika nám přináší bakterie, viry a parazité. Většinou se jedná o onemocnění přenášená fekálně-orální cestou, lidově zvaná „nemoci špinavých rukou“.

Největší a nejčastější hrozbou je virová hepatitida typu A, s nadsázkou označovaná jako nemoc špinavých rukou a jehel. Po inkubační době 15–30 dní dochází k rozvoji zánětu jater doprovázenému žloutenkou, jejíž závažnost stoupá s věkem nemocného. V nejtěžších případech dochází k jaternímu selhání, dobrou zprávou je, že proti hepatitidě A existuje očkování. V exotických zemích existuje také riziko infekce hepatitidou typu E, která má často bouřlivější průběh.

Dalším strašákem především pro malé děti jsou rotaviry, které bývají nejčastější příčinou kojeneckých průjmů. Infekční dávka je velmi nízká, a proto se onemocnění často vyskytuje v epidemiích. V České republice je prognóza onemocnění dobrá, ale v rozvojových zemích často dochází k úmrtí z dehydratace. I další viry jsou zodpovědné za průjmová onemocnění, která jsou typická svým přenosem v rámci stravovacího zařízení, například školní jídelny nebo v domácnosti.

Špinavýma rukama se také může přenášet dětská obrna, která je od června roku 2005 v Evropě vymýcena. V ostatních částech světa se však stále vyskytuje a ve 2 % případů způsobuje poškození nervového systému.

Za akutním průjmovým onemocněním bakteriálního původu může být jakákoliv bakterie, která se běžně vyskytuje v lidském střevě. Při přenosu špinavýma rukama přímo do úst dochází k rozvratu střevní mikroflóry a vzniku průjmů různého stupně závažnosti.

Zejména pro cestovatele navštěvující země s nižším hygienickým standardem platí výstraha důsledné hygieny dvojnásobně. Na cestách se můžete setkat s onemocněními, jako je břišní tyfus, bacilární úplavice či cholera, jejichž výskyt je v Evropě velmi redukován.

Existují i případy, kdy je nositelem patogenních bakterií osoba připravující pro ostatní stravu. Pokud nedodržuje základní hygienické zásady, může svým strávníkům připravit nejen chutný pokrm, ale i infekci v podobě břišního tyfu nebo stafylokokové enterotoxikózy či virových průjmů.

Výčet všech hrozeb a rizik nám uzavírá skupina parazitů. Nejčastější parazitární onemocnění v ČR je giardióza, projevující se akutním průjmem a hrozící zejména v místech nahloučení osob, zejména v mateřských školách. Dalším typickým onemocněním dětského kolektivu je enterobióza způsobená roupem dětským, který klade svoje vajíčka v perianální oblasti, což vede k svědění postižené oblasti a dalšímu přenosu pomocí kontaminovaných rukou. Zdá se, že velmi častou infekcí je i toxoplazmóza, přenášená na člověka z kočičí stolice.

Mýt, či nemýt? Mýt, ale správně!

S mytím rukou je to stejné jako s čištěním zubů, existuje mnoho postupů, ale jenom několik jich přináší pozitivní výsledky. Níže je popsán nejčastější postup, celá procedura by měla trvat 30–60 vteřin:

1. Navlhčete si ruce vodou.

2. Aplikujte dostatek mýdla na pokrytí celého povrchu rukou.

3. Třete ruce dlaní o dlaň.

4. Třete pravou dlaní o hřbet levé ruky se zaklesnutými prsty a naopak.

5. Třete dlaní o dlaň se zaklesnutými prsty.

6. Třete hřbety prstů o druhou dlaň se zaklesnutými prsty.

7. Krouživým pohybem třete levý palec v sevřené dlani a naopak.

8. Opláchněte si ruce vodou.

9. Ruce pečlivě osušte ručníkem na jedno použití.

10. Použijte ručník k zastavení kohoutku.

Samozřejmě, že nemusíte postup mytí rukou dodržovat zcela přesně, ale když se postupu budete alespoň přibližně držet, snížíte tím riziko nákazy na úplné minimum a můžete se tak vyhnout nepříjemným onemocněním. Důkladná hygiena rukou u dětí by měla platit dvojnásob, protože dětský organismus je k infekcím z vnějšího prostředí mnohem více citlivý.