Horečka po návratu ze zahraničí? Raději se nechte prohlédnout!

Pokud si po příjezdu z dovolené naměříte vysokou teplotu, pro jistotu byste měli navštívit lékaře. Příčiny horečky mohou být nezávažné, stejně tak se ale může jednat i o nebezpečnou nákazu. Odborníkovi nezapomeňte sdělit:

• jména zemí, které jste během cest navštívili,
• jak dlouho jste se kde zdrželi, 
• které konkrétní oblasti v daném státě jste poznávali,
• co jste na dovolené jedli,
• jaké očkování jste před cestou podstoupili,
• zda vaši spolucestující též onemocněli.

Důkladná kontrola

Kvůli stanovení diagnózy budete muset pravděpodobně podstoupit různá vyšetření. Půjde například o odběry krve, vyšetření moči a stolice, případně zobrazovací vyšetření, například rentgenové. Je možné, že jste se při cestování nakazili neobvyklými infekčními mikroorganismy. Ale víc než polovina nejčastějších příčin horečky po návratu ze zahraničí bývá způsobena běžnými onemocněními – třeba dýchacích cest (chřipka, zápal plic), močových cest, bolestí v krku či potížemi trávicího ústrojí.

Jsou vzácnější, ale existují

Lékař však musí zvážit i méně časté příčiny vašich obtíží. Které nemoci sem patří?

• Horečka dengue – častá ve Střední a Jižní Americe, jižní a jihovýchodní Asii nebo Africe. Jedná se o virové onemocnění přenášené komáry, přenos není možný z člověka na člověka. Příznaky se obvykle objevují za 4 až 7 dní, ale někdy i až 2 týdny po návratu. Patří mezi ně horečka, bolesti hlavy a za očními bulby, bolesti kloubů a svalů či vyrážka. Existují ale různé typy tohoto viru – nejzávažnější, až život ohrožující forma onemocnění může mít krvácivé projevy, jako modřiny nebo krvácení z nosu, zvracení a bolesti břicha.
• Hepatitida A – běžná ve Střední a Jižní Americe, Africe, na Blízkém východě a v Asii. Žloutenka typu A je virové zánětlivé onemocnění jater. Obvykle je přenášeno fekálně-orální cestou, tedy při nedostatečné hygieně, jako je mytí rukou, nebo při požití kontaminované potravy. Potíže nastupují nejčastěji dva až čtyři týdny po nákaze. Může se objevit ztmavnutí moči, extrémní únava, příznaky podobné chřipce, nevolnost a zvracení, bolesti břicha, snížení chuti k jídlu nebo svědění. Může dojít i ke žlutému zbarvení kůže.
• Malárie – nakazit se lze v oblastech subsaharské Afriky, jižní a jihovýchodní Asii, Jižní a Střední Americe, na Blízkém východě nebo například v Mexiku. Toto závažné onemocnění je způsobeno parazity a je přenášeno komáry. Pokud není včas léčeno, může být i smrtelné. Symptomy obvykle nastupují 6 až 30 dní po nákaze, ale mohou se objevit i po roce. Zahrnují horečku, zimnici, bolesti hlavy, nevolnost a zvracení, průjem, extrémní slabost a bolesti svalů nebo i břicha. Pokud trpíte několika z těchto příznaků, je nezbytné co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. Cestujete-li do rizikových oblastí, nezapomínejte také na prevenci malárie – tedy antimalarické léky a dostatečnou ochranu před komáry.
• Tuberkulóza – běžná je v Asii a subsaharské Africe. Jedná se o chorobu plic způsobenou mykobakteriemi. Je přenosná i vzduchem z člověka na člověka. Často probíhá bezpříznakově a diagnostikována může být například kožním testem.
• Tyfus – vyskytuje se v Asii, Africe, Latinské Americe a v zemích Blízkého východu. Infekce je způsobena bakterií a obvykle se pacienti nakazí požitím kontaminovaného jídla či pití. Projevuje se jako trvalá neustupující horečka, rostoucí až ke 40 °C, bolestmi hlavy, bolestí v krku, únavou, bolestí břicha, zácpou či naopak průjmem. Tyfus se ohlásí většinou 14 dní od nakažení.
• Žlutá zimnice – může se objevit v subsaharské Africe, Panamě či tropických oblastech Jižní Ameriky. Toto virové onemocnění je přenášeno komáry a nastupuje asi 3 až 6 dní po kontaktu s virem. Příznaky obvykle zahrnují horečku, zimnici, bolesti hlavy, bolesti zad a kolen, bolesti svalů či zarudnutí očí, jazyka a obličeje. V nejzávažnějších případech může nemoc způsobit až šok, selhání orgánů a smrt.

Nezapomínejte na prevenci

Nejlepším způsobem, jak se bránit nemocem, je pamatovat na prevenci a nepodceňovat ji. Zkuste se držet alespoň těchto 3 tipů:

• 6–8 týdnů před odjezdem navštivte lékaře, nejlépe se specializací v oboru cestovní medicíny. Poradí vám, jaká očkování či léky bude třeba pořídit do vámi zvolené destinace.
• Ještě doma si přečtěte o stavu země, do které vycestujete. Soustřeďte se na hygienické podmínky, úroveň zdravotní péče, dostupnost léků apod. Můžete si tak naplánovat, která léčiva si s sebou vzít a kterým oblastem je třeba se vyhnout. 
• Nezapomeňte na dostatečnou hygienu – mytí rukou mýdlem pod tekoucí vodou patří mezi ta nejdůležitější preventivní opatření. Pokud k němu nemáte přístup, můžete použít dezinfekční gel na ruce.

(cean)

Zdroj:
www.aboutkidshealth.ca