Horečka, příznak chřipky, ale někdy také rakoviny

Člověk patří mezi teplokrevné živočichy, kteří dokážou účinně regulovat tělesnou teplotu. Její průměrná hodnota kolísá okolo 36,8 °C. Přesáhne-li 37 °C, hovoří lékaři o zvýšené teplotě (subfebrilii). Jako horečku (pyrexii, febrilii) označují teplotu nad 38 °C. Horečka sama o sobě není nemocí, ale reakcí na chorobu nebo poškození organismu. Tělo se přenastavením svého „vnitřního termostatu“, který se nachází v hypothalamu (části mezimozku), snaží povzbudit imunitu.

Co žene hodnoty vzhůru

Horečka podporuje tvorbu protilátek a aktivitu imunitních buněk, tlumí naopak množení a růst útočících mikrobů. Je to evolučně velmi starý mechanismus, který má ovšem svá úskalí. Dlouhodobá horečka totiž organismus vysiluje, a proto je namístě ji začít krotit. Zvýšení teploty je nejčastěji spojováno s napadením těla infekcí. Horečku jako obranný mechanismus ale aktivuje i řada jiných, pro tělo potenciálně škodlivých látek a dějů. Svedou to:

• léky,
• nádorové bujení,
• cévní choroby (vaskulitidy),
• revmatické postižení,
• dna,
• nemoci štítné žlázy,
• zánětlivé choroby střev,
• tromboembolická nemoc,
• úraz nebo operační zákrok. 

Lék příčinou problému

Léková horečka je stav, který může být vyvolán celou řadou preparátů. Nejčastěji bývá pozorována v souvislosti s podáním antimikrobiálních látek, léků na srdeční nemoci nebo přípravků tlumících imunitu. Nadměrná teplota se může objevit kdykoliv během užívání léčiva (i v řádu dní po jeho nasazení). Asi v každém pátém případě je provázena kožními projevy, jako je třeba kopřivka. Léčiva mohou horečku způsobovat různými mechanismy. Nejúčinnějším řešením je pochopitelně vysazení toho, co problém vyvolalo. O tomto kroku ale musí rozhodnout lékař. Své problémy proto vždy konzultujte s ním a nepřestávejte brát preparát sami.  

Podezřelá horečka? Déle než 3 týdny

Poměrně častým souputníkem nádorového bujení bývá také horečka jako součást takzvaného paraneoplastického syndromu. Nejčastěji provází různé typy lymfomů, leukémii, nádory ledvin a různorodou skupinu tumorů metastazujících do jater. Mechanismus vzniku není ještě zcela objasněn, nicméně hlavní roli zřejmě hrají cytokiny. To jsou látky, které přes řadu dalších „poslů“ stimulují organismus ke zvýšení teploty. Na paraneoplastickou horečku je nutno myslet zejména při déletrvajících teplotách nejasného původu. Až ve 20 % případů je odhaleno jako původce nádorové onemocnění. Je tedy na místě při každém zvýšení teploty panikařit a obávat se rakoviny? To jistě ne, nicméně při horečce trvající déle než 3 týdny nebo tehdy, pokud se pravidelně opakuje, je pátrání po neinfekčních příčinách zcela namístě. Neváhejte se proto obrátit na svého lékaře. 

(marz) 

Zdroje:
www.internimedicina.cz
www.antimicrobe.org
www.clinicalcorrelations.org