Jak fungují antidepresiva?

Léčiva proti depresím se označují jako antidepresiva a kromě dlouhodobě pokleslé nálady a smutku pomáhají také s dalšími příznaky tohoto onemocnění – celkovým útlumem a nezájmem, neklidem, úzkostí, neschopností prožít radost, poruchami spánku nebo ztrátou chuti k jídlu. U jednotlivých pacientů se tyto potíže mohou objevovat v různém zastoupení a intenzitě. Kromě toho pomáhají v léčbě bolesti; především se uplatňují u některých chronických bolestivých stavů, a nikoliv třeba při bolesti zubů nebo namožených svalech.

Deprese – nemoc z nedostatku neurotransmiterů

Deprese je důsledkem nedostatečného množství neurotransmiterů, přenašečů signálů v nervové soustavě. Těch existuje celá řada, s depresí jsou však spojeny hlavně serotonin, noradrenalin a dopamin. Při jejich snížené tvorbě se jich na nervových spojích nenachází dostatek a tělo reaguje navýšením počtu jejich receptorů, tedy jakýchsi lapačů, které zachycují jimi přenášený signál. Ty však není čím obsadit. Antidepresiva tuto nerovnováhu upravují pomocí různých mechanismů.

Mechanismus účinku antidepresiv označují tajemné zkratky

Doplnit do těla přímo chybějící neurotransmitery není příliš efektivní, protože se v organismu velmi rychle rozkládají. Vhodnějším postupem je zabránění jejich rozkladu nebo zvýšení jejich množství v prostoru nervových spojů – v odborné literatuře se běžně používají pro jednotlivé mechanismy účinku zkratky, např. SSRI nebo IMAO, které vysvětlují, že jde o inhibici zpětného vychytávání některých neurotransmiterů nebo inhibici enzymů, které jsou za rozklad zodpovědné. Důležité je, že úprava poměrů v nervových spojích trvá relativně dlouho, a proto je i nástup účinku léků dost pomalý – obvykle trvá 3–4 týdny. Pacienti by se tedy neměli vzdávat, když po několika tabletkách stále nepozorují žádné zlepšení – to přijde až později. Účinek antidepresiv na bolest se však projevuje za zhruba poloviční dobu (také však ne hned, a proto nemá smysl užívat je při nárazové bolesti).

Na šíři záběru neurotransmiterů záleží

Bohužel i antidepresiva s sebou mohou nést určité nežádoucí účinky. Obzvláště starší léčiva mají širší záběr (ovlivňují tedy více neurotransmiterů), a mohou proto vyvolávat točení hlavy, bušení srdce, suchost v ústech, zácpu, zvýšení chuti k jídlu nebo ospalost. U novějších antidepresiv se někdy objevují zhoršení úzkosti, poruchy spánku, bolesti hlavy, průjem, únava nebo pokles libida, podle toho, které neurotransmitery nejvíce ovlivňují. Tyto potíže samozřejmě nepostihují všechny pacienty a některé z nich časem mohou odeznít. Současná antidepresiva jsou na trhu již dlouho a potvrdilo se, že jejich přínos případné nežádoucí účinky obecně převažuje. Důležité je ale vybrat pro pacienta to správné antidepresivum, které bude cílit přesně na potíže, které jsou u něj s depresí spojeny. Pokud nepříjemné nežádoucí účinky přetrvávají nebo je jejich intenzita nesnesitelná, je třeba informovat lékaře, který léčbu předepsal, a vyhodnotit situaci, která může vést až ke změně léčby. Rozhodně není vhodné přerušit léčbu antidepresivy bez vědomí lékaře.

(mir)

Zdroj:

Lincová D., Farghali H. Základní a aplikovaná farmakologie. Galén: Praha, 2002.