Co jste možná netušili...
Bolesti hlavy provází lidstvo od nepaměti. Různé kultury si vysvětlovaly jejich vznik přítomností „zlých duchů“ v hlavě. Od toho se odvíjely i pokusy o léčbu. Dokladem jsou nálezy starověkých lebek s uměle vyvrtanými otvory, které měly nemocnému ulevit. Za „objevitele“ migrény se někdy považuje řecký lékař Aretaeus z Capadocie. Ve druhém století našeho letopočtu vytvořil klasifikaci bolestí hlavy. O 100 let později popsal jeho kolega, řecký lékař Celsus, poměrně přesně i některé z nejčastějších spouštěčů migrény.
Jak vzniká...
Přesné příčiny migrény dosud nebyly zcela objasněny. Její vznik se snaží vysvětlit několik teorií. Pravděpodobně k němu přispívají dědičné vlohy. Podílí se na zvýšené citlivosti nervového systému k tzv. spouštěčům migrény. K obvyklým vyvolavatelům obtíží patří stres, únava, přepracování nebo změna životního stylu. Obtíže často vznikají i při zvýšeném dráždění smyslů - např. působením nadměrného hluku, blikajícího světla nebo výrazného zápachu.
Na vzniku migrény má svůj podíl i kouření a konzumace alkoholických nápojů. K hlavním „podezřelým“ patří i hormonální změny (např. v průběhu menstruačního cyklu). Vnímavé osoby udávají vznik obtíží po konzumaci některých potravin - kávy, čokolády, sýrů nebo ovoce. Migrénu spouští jakýkoli silný podnět nebo současné působení několika slabších.
Podle jedné z nejnovějších teorií vysvětlujících vznik migrény vyvolává působení spouštěčů v mozku nerovnováhu nervových přenašečů. Jejich působení zvyšuje propustnost cév v mozku. Spouští reakce způsobující charakteristické bolesti a doprovodné projevy.
Jak se migréna projevuje
Pro migrénu jsou charakteristické záchvaty bolestí. Obvykle postihují pouze jednu polovinu hlavy. Nejvíce bolí oblast čela, okolí očí a spánky. Bolest pulsuje a má střední až silnou intenzitu. Průběh záchvatu migrény se může lišit. Vlastní bolesti v některých případech předchází tzv. prodromální obtíže. Ty ohlašují blížící se problém. Postižení při nich mohou pociťovat změny nálady a/nebo vnímání chutí a vůní. Častý je náhlý pocit únavy a svalového napětí.
Část nemocných s migrénou zažívá i tzv. auru. Jejich obtížím předchází rozmazané a dvojité vidění s neobvyklými zrakovými vjemy v podobě černých skvrn nebo naopak hvězdiček a mžitků před očima. Typická je světloplachost. Přidává se nevolnost a zvracení. Mohou se objevit i další neurologické obtíže - přechodné ochrnutí částí těla, ztráta citlivosti nebo poruchy řeči.
Záchvat migrény obvykle trvá několik hodin, ale v některých případech i několik dní. I po jeho odeznění u malé části nemocných přetrvává nechutenství, poruchy koncentrace nebo únava.
Jak se potvrdí...
Diagnózu migrény stanovuje lékař neurolog. Její určení není jednoduché. Předchází mu odběr podrobné anamnézy a série vyšetření k vyloučení jiné příčiny bolestí hlavy.
Při odběru anamnézy a popisu Vašich obtíží se můžete setkat s několika různými druhy dotazníků. Z odpovědí na jejich cílené otázky se lékař dozvídá detaily o povaze Vašeho problému.
K častým příčinám bolesti hlavy patří zánět mozkových obalů (meningitida), vedlejších dutin nosních (sinusitida), cévní mozková příhoda nebo nádor. Každá bolest hlavy by proto měla být řádně vyšetřena. K základní orientaci a rozlišení může někdy posloužit již neurologické vyšetření. V případě zjištěných odchylek nebo pochybností může lékař doplnit ještě některé ze zobrazovacích vyšetření (rentgen, počítačovou tomografii, magnetickou rezonanci), laboratorní vyšetření krve nebo mozkomíšního moku (lumbální punkci).
Jak se léčí migréna
Léčba záchvatů migrény spočívá v užívání léků potlačujících bolest a preparátů působících přímo proti příčině obtíží. První skupinu tvoří volně prodejná analgetika obsahující paracetamol, kyselinu acetylsalicylovou nebo ibuprofen.
Příčiny migrény účinně ovlivňují preparáty ze skupiny tzv. triptanů. Nepotlačují pouze vnímání bolesti. Při včasném podání mohou zcela zastavit rozvoj záchvatu nebo jeho průběh výrazně zmírnit. K dispozici je několik různých forem aplikace - tablety, injekce nebo nosní spreje. Konkrétní přípravek, jeho dávkování i způsob aplikace předepisuje lékař.
Pomoc při tišení bolesti můžete najít i v některých technikách bez použití léků. K základním patří obklady hlavy nebo jemné tření spánků a uvolňující masáž krku a šíje.
Co dál...
Migréna nepatří k chorobám, které přímo ohrožují život nemocného. Může jej však významně znepříjemnit. Omezuje a v nejtěžších případech i znemožňuje provádění běžných denních činností.
Bolesti hlavy mohou být kromě migrény i příznakem jiného skrytého onemocnění. V případě změny charakteru obtíží, zvýšení četnosti záchvatů nebo prodloužení příznaků aury je nutná konzultace s lékařem.
Jak se tomu všemu vyhnout...
V prevenci vzniku migrenózních záchvatů se uplatňuje omezení vlivu tzv. spouštěcích faktorů. Jde o podněty, životní situace nebo i potraviny, které mohou k vyvolání záchvatu přispívat. K základním zásadám patří:
- pravidelný rytmus spánku a bdění
- omezení vlivu stresů a konfliktů
- pravidelná relaxace a pohybová aktivita
- vyhýbání se výrazným změnám teplot (např. pobytům v sauně)
- racionální dietní režim (s omezením čokolády, plísňových sýrů a citrusových plodů)
- nekouření
- střídmá konzumace alkoholu
V případě opakujících se záchvatů migrény je na místě i tzv. profylaktická léčba. Spočívá v pravidelném užívání léků potlačujících vznik obtíží. O jejich nasazení rozhoduje lékař. Důležitým předpokladem úspěchu v léčbě i prevenci migrény je pacientova disciplína a spolupráce s odborníkem.
