Migréna vs. mrtvice – jaký je mezi nimi rozdíl?

Na migrénu může upozornit aura

Migréna je neurologické onemocnění charakterizované opakovanými pulzujícími bolestmi hlavy, které se vyskytují zpravidla jen na jedné straně. Typicky ve spánkové nebo týlní oblasti. Bolest je často doprovázena dalšími příznaky, jako například nevolností, zvracením nebo citlivostí na světlo či zvuky.

Migrénou trpí nejčastěji lidé mezi 30. a 40. rokem, častěji ženy než muži. Asi 20–30 % z nich pociťuje před vlastní migrénou tzv. auru, která je provázena pocitem slabosti, poruchou vyjadřování, dvojitým viděním nebo výpadkem zorného pole. Délka trvání vlastního záchvatu může být různá, od tří hodin až do tří dnů.

Příčiny migrény nejsou úplně objasněné, svou roli mohou hrát i geny. Mezi její spouštěče se řadí stres, hormonální výkyvy, nadbytek či naopak nedostatek spánku, kouření, alkohol, nevhodná strava nebo prudké blikající světlo.

V prevenci jejích atak se uplatňují režimová opatření (např. pravidelný a dostatečný spánek), úprava životosprávy a pohyb (nejlépe na čerstvém vzduchu). Pokud již k rozvoji migrény dojde, platí na ni klid, ticho, tma a léky proti bolesti. 

V léčbě mrtvice jde o čas

K cévní mozkové příhodě (lidově mozkové mrtvici) dochází, když je přívod krve do určité části mozku snížen nebo úplně přerušen. Mozkové tkáni se nedostává kyslíku a potřebných živin. Pokud nedojde k obnovení krevního zásobení, začnou během několika minut mozkové buňky odumírat.

V České republice postihne každý rok na 30 000 lidí. Příznivou zprávou ale je, že mrtvici je možné léčit a včasně zahájená léčba může vést k úplné úpravě stavu. I rizikové faktory mrtvice jsou dobře ovlivnitelné. K těm nejznámějším patří obezita, alkohol, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo zvýšené hodnoty krevních tuků.

V léčbě mrtvice jde skutečně o čas. Její správně rozpoznané příznaky a co nejrychlejší přesun do nemocnice jsou zásadní. Které obtíže nás mají vést k podezření na mrtvici?

• Problémy s mluvením a porozuměním,
• zmatenost,
• obrna nebo znecitlivění části těla, častěji jen na jedné straně (typickým znakem je pokles koutku nebo paže),
• rozmazané nebo dvojité vidění, případně výpadek zorného pole,
• náhlá prudká silná bolest hlavy, která může být doprovázena i změnou vědomí,
• problémy s chůzí, závratě, ztráta rovnováhy.

Migréna a mrtvice – mají něco společného?

Příznaky migrénové aury se někdy mohou podobat typickým projevům mrtvice, např. rozmazanému vidění, náhle vzniklé zmatenosti, necitlivosti nebo slabosti na jedné straně těla a potížím s mluvením.

Uvádí se, že až 1 % všech pacientů přivezených rychlou záchrannou službou do tzv. iktového centra, tedy na oddělení nemocnice specializované na léčbu pacientů s mrtvicí, ve skutečnosti utrpělo ataku migrény.

V obou případech jsou postižené mozkové cévy, i když odlišným způsobem.

… a v čem se naopak liší?

Hlavním rozdílem je, že mozková mrtvice nastane náhle, bez jakékoli předzvěsti. Příznaky migrény se naopak rozvíjí během několika minut a její ataky se mohou vyskytovat až několikrát za měsíc.

Většina případů mrtvice není doprovázena bolestí hlavy. Rozpory však může činit tzv. hemoragická cévní mozková příhoda, která vzniká jako následek krvácení do mozku a projevuje se velmi výraznou bolestí hlavy.

Pozornost se také věnuje okolnostem, které mohou vyvolat ataku migrény, včetně hormonálních změn, menstruačního cyklu, stresu či nedostatku spánku. Důležitá je i informace o výskytu těch dvou onemocnění v rodině a v případě mozkové příhody také o rizikových faktorech.

Pokud jste mladí, jedná se nejspíše o migrénu. Jestliže jste staršího věku a nikdy předtím jste ataku migrény nezažili, je pravděpodobnější, že se jedná o mrtvici.

Nic však neplatí stoprocentně a je důležité si uvědomit, že zdánlivě zbytečné vyhledání lékařské pomoci pro „obyčejnou“ migrénu je mnohem přijatelnější variantou než podcenění příznaků mozkové mrtvice.

(herm)

Zdroje:

https://www.webmd.com/migraines-headaches/migraine-and-stroke#1

https://www.orlandohealth.com/content-hub/is-it-a-migraine-or-a-stroke