Migréna narušuje soukromý i pracovní život

Migréna je neurologické onemocnění, které se projevuje silnou, nejčastěji jednostrannou a pulzující bolestí hlavy. V dospělém věku postihuje častěji ženy, nezřídka se s ní setkáme i v dětském věku, kde naopak relativně častěji postihuje chlapce. Nejedná se o pouhou, byť silnou, bolest hlavy – dalšími příznaky migrény jsou nevolnost, zvracení a světloplachost. Příznaky se obvykle zhoršují s fyzickou aktivitou.

Příčiny migrény nejsou zatím jednoznačně objasněny, zato známa je celá řada faktorů, které mohou záchvat migrény spouštět, jako např. menstruace, stres, nedostatečný a nekvalitní spánek, hluk, nedostatek cukru (hypoglykémie), klimatické změny, kouření či nevhodná strava. Svou roli hraje i dědičnost, při rozhovoru s pacientem se lékař často dopátrá, že někdo v rodině migrénou trpěl.

Na jednotlivé ataky migrény často postačí jen běžné léky proti bolesti (analgetika). U některých se však ataky opakují až několikrát do měsíce a v těchto případech může neblahý efekt z opakovaného užívání analgetik převážit nad jejich pozitivními účinky při léčbě bolesti. Pomocí pro takové pacienty je včasné nasazení vhodné preventivní léčby. V tomto odvětví došlo v poslední době k významnému pokroku, zejména s objevem biologické léčby migrény.

Migréna v číslech

• Jedná se o třetí nejčastější onemocnění ve světě.
• Migréna zaujímá celosvětově šesté místo v žebříčku chorob způsobujících invaliditu.
• V České republice trpí migrénou asi 1,2 milionu lidí (což je více, než lidí trpících cukrovkou).
• Zhruba 300 tisíc migreniků má čtyři a více epizod do měsíce a asi 120 tisíc má více než 8 záchvatů migrény za měsíc.
• Kvalita života se u lidí, kteří mají čtyři ataky migrény do měsíce, snižuje až o 20 %.
• Tři čtvrtiny migreniků přiznávají, že choroba postihuje jejich sociální a pracovní život.
• Na skupině 630 Čechů trpících migrénou bylo prokázáno snížení pracovní produktivity až o 50 %.
• Průměrný pacient s tímto onemocněním vyžaduje až 33 dní volna ročně.

Migréna narušuje sociální a pracovní život

Lidé nejsou při záchvatu migrény schopni pracovat, studovat, vykonávat zcela běžné denní činnosti, fungovat jako rodiče nebo jako partneři. Nepříjemná a obtěžující není jen samotná bolest hlavy, opakující se ataky tělo vyčerpávají fyzicky i psychicky. Dalšími z projevů jsou také zvýšená únava, citlivost na zvuky a pachy, závratě a depresivní či úzkostné ladění. Někteří přiznávají, že se kvůli své nemoci bojí plánovat a trpí velkým strachem z toho, kdy udeří další ataka migrény.

Nezřídka se stává, že člověk vypadne i z kulturního a další společenského vyžití. Jít do baru, na koncert, ples nebo festival, pro zdravého jedince zcela běžné věci, jsou pro migrenika tabu. Vše výše uvedené můžeme jedním slovem shrnout jako stres – a právě stres je jedním z vyvolávajících spouštěčů pro vznik migrenózní ataky. Mnoha nemocným také chybí i podpora a porozumění jejich blízkých, kolegů, nadřízených a někdy i doktorů samotných.

(herm)

Zdroje:

https://www.zdravotnickydenik.cz/2019/06/kulaty-stul-zd-nejtezsim-pacientum-migrenou-muze-pomoci-lecba-centrech-mela-by-poskytovat-i-biologickou-terapii/

https://migraine.com/living-migraine/chronic-migraines-effect-on-social-life/