Jak rozšířená je lupénka v Česku a jaká forma této nemoci je nejčastější?
Lupénkou, neboli psoriázou trpí 2−4 % středoevropské populace, takže v České republice jí může trpět až 400 tisíc pacientů. Poslední průzkumy udávají něco kolem 300 tisíc nemocných. Nejčastějším typem nemoci je ten, který vzniká před 40. rokem věku.
A co míra postižení?
Naštěstí převažují pacienti s mírnou formou psoriázy. Podle dostupných údajů trpí středně těžkou až těžkou formou zhruba 30 % pacientů.
O nemocné s lupénkou pečují dermatologové. Je jich dostatek a je tato péče dostupná pro každého?
Obecně si myslím, že je nás dost, ale jsou regiony, ve kterých je dermatologů málo. K čemu možná došlo je to, že s příchodem estetické dermatologie se o něco snížila volná kapacita pro „klasické“ dermatologické pacienty. O nemocné se také starají odborníci ve specializovaných centrech.
V čem se tato centra liší od ostatních oddělení a jak se do nich mohou pacienti dostat?
Jsou to centra, která mohou podávat cílenou neboli biologickou léčbu. Pacient se může objednat buď přes svého ošetřujícího dermatologa nebo sám. Počet center je dnes dostačující.
Psoriáza s sebou nese i vyšší riziko infarktu
Zdá se, že informovanost laické veřejnosti o lupénce roste...
Ano. V posledních letech došlo k velkému pokroku. Díky internetu, pacientským brožurám a tiskovým konferencím si myslím, že pacienti toho o tomto onemocnění vědí stále více. Samozřejmě ale vždy je a bude prostor k dalšímu zlepšování.
Jak vypadá moderní léčba lupénky a podle čeho se terapie volí?
Pacientovi se podává lék buď injekcemi nebo ve formě tablet. Účinná látka zasahuje cíleně do imunitního systému a dokáže pozastavit psoriatický zánět v časných stádiích. Terapie se volí podle stavu pacienta a záleží i na tom, jaké další choroby ho trápí.
Jaká přidružená onemocnění to mohou být?
Víme, že pacienti s lupénkou trpí častěji zejména vysokým krevním tlakem, hyperlipidemií, cukrovkou 2. typu a obezitou. Zhruba 20−30 % pacientů pak také sužuje psoriatická artritida. Tyto komplikace řešíme společně s kolegy z ostatních oborů.
Jaké následky může mít neléčená nebo nedostatečně léčená psoriáza?
Neřešená nemoc zatěžuje kromě kůže i vnitřní orgány, zejména cévy pacienta. Zvyšuje se tak riziko vzniku infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Lupénka totiž není jen kožní choroba, ale jedná se o systémový zánět.
Jakého maxima lze při dnešní úrovni medicíny v řešení psoriázy dosáhnout? Je nějaký ideální stav, ke kterému léčbu směřujete?
Maximem je samozřejmě kompletní zahojení psoriázy. Pacient tedy nemá při kontinuálním podávání systémové terapie (zejména biologické) žádné projevy nemoci. Je ale zapotřebí říct, že toto kompletní zahojení může trvat jen přechodnou dobu. I u člověka, který je například rok bez projevů psoriázy, se mohou znovu objevit nová ložiska. Pokud se jeho stav nadále zhoršuje, je pak na místě změna terapie.
Cílem je dostupnější biologická léčba
O biologické léčbě se stále hovoří jako o nejúspěšnější...
To je zejména kvůli její vysoké účinnosti a bezpečnosti. Nasazována bývá až po selhání fototerapie a minimálně jedné tabletové varianty klasické systémové terapie. Biologickou léčbu aplikujeme u pacientů se středně těžkou až těžkou psoriázou, tedy pokud se vyskytuje na více než 10 % povrchu těla.
Mohou být někteří pacienti pro tuto léčbu nevhodní?
Obecně nelze říct, kdo není vhodný kandidát. Jsou specifické situace, kdy musíme postupovat velmi opatrně. Jde například o osoby s onkologickou anamnézou. Ale ani to neznamená, že by tito pacienti museli být automaticky nevhodní pro biologickou terapii.
V čem vidíte hlavní úskalí léčby psoriázy a je lepší různé terapeutické postupy střídat?
Léčba lupénky záleží na rozsahu onemocnění. U lehkých forem může být dostačující lokální terapie, ale u rozsáhlejších postižení je potřeba nasazení fototerapie nebo systémové léčby. Klasickou systémovou terapii se vzhledem k její toxicitě opravdu doporučuje střídat. Ovšem dnes se pacienta snažíme spíše dostat co nejdříve právě na biologickou léčbu, kterou není potřeba střídat.
Lupénka má velmi negativní dopad na život pacienta, trpí i psychika. Co by mohlo pacientům ulehčit život a chystají se v budoucnu v léčbě nebo v přístupu k nemocným nějaké změny?
I když se jedná o neinfekční onemocnění, stále se hodně lidí bojí například podat ruku psoriatickému pacientovi. Takto nemocným by mohl ulehčit život jednodušší přistup k biologické terapii, která dokáže lupénku rychle a bezpečně zlepšit. Klinické studie potvrdily, že po nasazení biologik došlo ke zmírnění nejen kožních projevů, ale samozřejmě i ke zkvalitnění života. Je proto dobře, že se chystá snížení ceny různých biologických preparátů, což jak všichni věříme, otevře prostor k nasazení této terapie u většího množství pacientů.
Helena Novotná