S očkováním hexavakcínou neotálejte!

Šest v jednom 

Hexavakcína je kombinovaná vakcína, která chrání před šesti nebezpečnými infekčními nemocemi. Těmi jsou:

1. tetanus,
2. černý kašel,
3. záškrt,
4. přenosná dětská obrna,
5. invazivní kmeny bakterie Haemophilus influenzae,
6. žloutenka typu B.

Falešný pocit bezpečí 

Rozhodně není pravda, že výše uvedené nemoci děti neohrožují. Prvních pět jmenovaných chorob do zavedení očkování devastovalo dětskou populaci (a v neproočkovaných rozvojových zemích to platí dodnes).  Výrazné snížení výskytu těchto nemocí je dáno právě vysokou proočkovaností. Situace ve světě ukazuje, že když dojde k jejímu poklesu, choroby začnou opět řádit. Nejtěžší průběh a nejvyšší výskyt komplikací pak mívají právě kojenci a batolata. Navzdory správné léčbě končí mnoho případů úmrtím pacienta.

Zákeřná hepatitida

Šestou na seznamu nemocí, proti kterým je zacíleno očkování hexavakcínou, je žloutenka typu B. Někteří lidé tuto chorobu podceňují a považují ji za nákazu prostitutek a narkomanů. Zřejmě nevědí, že k přenosu stačí pouhá kapka slin. Navíc, mimo tělo virus zůstává nakažlivý nejméně týden a případná nákaza je zjistitelná nejdříve po 30 dnech. A u dětí znamená infekce virem hepatitidy typu B opravdovou pohromu. Proč?

• Nemívá žádné příznaky, takže se snadno šíří dál.
• U nakažených dětí dochází v 80–90 % případů k přechodu do chronického stavu. 
• 20–30 % dospělých s chronickou infekcí je nakonec (často kolem 20 let věku) diagnostikována rakovina jater a/nebo jaterní cirhóza.

Nadměrný nápor? Ne!

Aplikace hexavakcíny je načasována tak, aby k ní došlo v první chvíli, kdy je dítě schopno na ni imunitně odpovědět a vytvořit si ochranu. Je prokázáno, že velmi dobře funguje – jednotlivé složky nejen že se nepotlačují, ale zdá se, že si dokonce pomáhají. Ptáte se, zda 6 vakcín najednou není příliš mnoho? Za normálních okolností je velmi nepravděpodobné, že by počet antigenů (rozpoznávacích jednotek pro protilátky) ve vakcíně byl příliš velkou zátěží, nebo dokonce způsobil potlačení imunity. Toto stanovisko vydal Institut medicíny USA již v roce 1994. Vakcíny od té doby prodělaly další vývoj směrem k tomu, aby byly co nejšetrnější při zachované účinnosti. Současné hexavakcíny obsahují 9-10 antigenů, zatímco při přirozené infekci se jich do organismu dostávají tisíce. Lze tedy říci, že očkováním poskytujeme tělu jakýsi "stručný výtah" informací o mikrobech a virech, aby si bez zbytečné zátěže a bez život ohrožující infekce mohlo vytvořit ochranu.

Čím se očkuje

V ČR jsou k dispozici dvě hexavakcíny. Jejich výsledky jsou rovnocenné a rozdíl tak spočívá především v manipulaci před použitím.  První z nich má pět složek předem připravených a šestá se musí rozředit těsně před očkováním. Druhá má podobu hotové předplněné injekce, kterou stačí vybalit a může se očkovat. Odpadá tak riziko s ředěním poslední složky, kterým může být opomenutí, kontaminace nebo časové prodlevy.

Dopřejte svým dětem účinnou ochranu. Rizika neočkování jsou neporovnatelně vyšší než rizika očkování.

(pez)

Zdroj:
http://www.vakciny.net
http://www.who.int

BERAN, Jiří. Očkování: otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha: Galén, c2006. 106 s.: il., tab.; 19 cm. ISBN: 80-7262-380-X.