Srdce tepe po celý život. Kdy může selhat?
Starověk spatřoval v srdci sídlo duše. V Egyptě se srdce po smrti vážilo, aby se zjistila pravda o mrtvém. Podle Řeků bylo srdce něco jako kovářská výheň, kde se spalují nečistoty v krvi.
Galén, slavný lékař starověkého Říma, připisoval srdci úlohu ohřívače, který do sebe nasává krev, spaluje ji, a tak vyrábí teplo pro celé tělo. Jeho názor se udržel ve vědeckých kruzích až do sedmnáctého století. V té době vstoupil na scénu anglický lékař William Harvey, objevitel krevního oběhu. Pozorováními na zvířatech a zkoumáním lidského těla zjistil, že srdce je pumpa, která v cévách pohání krev.
Jak to viděl Jessenius
Srdce dospělého člověka má tvar nepravidelného kužele. Veliké je asi jako mužská pěst, cca 12,5 cm dlouhé a kolem 7 cm široké. Dělí se na dvě síně a dvě komory, vždy pravou a levou. Mezi pravou síní a komorou je trojcípá chlopeň, mezi levou síní a komorou je dvojcípá chlopeň. Komory a síně jsou od sebe podélně odděleny přepážkou. Síně a komory jsou s krevním oběhem propojeny několika cévami. Do pravé síně přivádí odkysličenou krev z celého těla horní a dolní dutá žíla. Z pravé komory je tato krev odvedena do plic plicní tepnou (plicnicí), aby se mohla, již okysličená, vrátit čtyřmi plicními žilami do levé síně. Z levé síně přes levou komoru do aorty neboli srdečnice. Mezi pravou komorou a plicní tepnou a mezi levou komorou a aortou jsou také chlopně, kterým říkáme poloměsíčité.
Pod lupou
Z určitého pohledu se dá srdce popsat jako zvláštní „výchlipka“ cévní stěny. Stěna srdce je tvořena několika vrstvami buněk. Zvnějšku chrání srdce osrdečník, perikad, který se dělí na pevný, fibrózní (vláknitý) perikard, a dvojvrstevný epikard, který kryje povrch srdce. Pod epikardem je srdeční svalovina neboli myokard. Vnitřní vrstvu srdeční stěny tvoří endokard, pro krev neprostupná a nesmáčivá výstelka. Srdce má také vlastní „kostru“ tvořenou vazivovými pruhy, které tvoří jakýsi „rám“ pro srdeční chlopně. Ty jsou také tvořeny vazivem. V srdeční svalovině se nachází i tzv. převodní systém srdeční, speciální buňky nadané schopností vytvářet a vést elektrické signály, které pohánějí buňky myokardu k činnosti.
Srovnávací anatomie
Hmyz má místo srdce tzv. srdeční cévu, která probíhá tělíčkem podél hřbetu a je dělena chlopněmi na komůrky. Rybí srdce je tvořeno jen jednou síní a komorou. Srdeční tep ryby je závislý na teplotě vody a na tom, jestli je ryba v pohybu nebo v klidu.
Anatomie
Kdo si chce „sáhnout na srdce“, hmatá nejčastěji někam k levému prsu. Srdce máme dobře schované poněkud vlevo v hrudníku, v mezihrudí (mediastinu), což je prostor mezi levou a pravou plící. Zde je srdce jakoby zavěšeno na dutých žilách, plicnici a aortě, které jsou se srdcem spojeny na „srdeční bazi“ - trochu nelogický název, protože baze je blíž k hlavě než srdeční hrot, který míří dopředu a dolů, k bránici, svalu oddělujícímu hrudní a břišní dutinu. Srdce není v mediastinu samo. Mezi ním a páteři vede průdušnice a jícen a nad ním se nachází brzlík.
Funkce
Srdce funguje jako pumpa. Pravidelnými stahy (cca 60 za minutu) přečerpává krev v cévách. Udržuje tak krevní oběh; zajišťuje, že se krev dostane do plic, kde se okysličí, a odtud ke všem buňkám. To, že srdce tepe po celý život, bez přestávky, je zajištěno činností převodního systému srdečního, který automaticky a pravidelně vytváří signály, jež řídí stahy srdeční svaloviny. Část krve používá srdce ke své výživě. Tuto krev vedou tepny obepínající povrch srdce jako věnec, odtud jejich název věnčité neboli koronární.
Když nefunguje
Srdce může selhat z různých důvodů. Když se ucpou koronární tepny, trpí srdce nedostatkem kyslíku a neprokrvené části svaloviny mohou odumřít. Odborný název je infarkt myokardu. Poruchy převodního systému vedou k nepravidelnostem srdeční činnosti, k arytmiím, včetně náhlé zástavy srdeční činnosti. Pokud přestanou domykat nebo naopak se zúží srdeční chlopně, zhorší se průtok krve v srdci a klade to příliš velké nároky na srdeční svalovinu. Části srdeční svaloviny (nebo celá) pak zbytní nebo se naopak ztenčí, což se projeví celkově zhoršenou schopností srdce přečerpávat krev.
Jak to poznám?
Infarkt myokardu se projeví především pálivými, plošnými bolestmi na hrudníku. Může náhle selhat srdce, čili postižený člověk upadne do bezvědomí a může na místě zemřít. Pokud srdce selhává postupně, nemocný bývá dušný, mívá otoky nohou, nezvládá běžnou zátěž a je brzy unavený. Srdeční arytmie se nemusejí projevovat nijak, ale také je můžete vnímat jako nepříjemné bušení srdce. V horších případech při arytmiích srdce selhává.
MeDitorial.cz
