Noční můry a děsy
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou a dotazem ohledně mých nočních můr a děsů. Od dětství mám velmi živé sny a trpím na noční můry, někdy častěji, někdy méně.. většinou jsou mé sny tak živé, že ze spaní mluvím, křičím, pláču, sedám si, dokonce jsem se i několikrát poškrábala do krve.. někdy mě musí někdo probudit, někdy se probudím sama křikem, ale většinou je to vždy tak intenzivní šok, že mi srdce buší jako o život, musím dokonce rozsvítit světlo, abych se ujistila, že byl vše jen sen a nikdo u mé postele nestojí, nikdo nepřichází oknem či dveřmi, aby mě zabil, nic na mě nepadá.. většinou se jedná o tak silný vjem, který ještě několik vteřin přetrvává a já jakoby v pološeru pokoje vidím to, co se mi zdá (stíny osob, otevřené dveře, padající věci, pavouky nad obličejem) a po rozvícení je vše v pořádku.. bohužel jsem si vždy myslela, že sny tohoto typu s dospělostí vymizí, to se ale nestalo.. pak jsem si myslela, že zmizí až budu sama matkou a to se také bohužel nestalo (mám 9 týdení holčičku).. asi bych se na Vás neobracela s dotazem, protože jsem si asi vlastně zvykla na tyto stavy, kdyby ale nebylo dnešní noci a dnešního snu..dnes se mi zdála nejhorší věc v životě - zdálo se mi, že v našem domě, ve kterém bydlíme rok a který jsme dokonce nechali vysvětit farářem, začlo strašit - dveře se otvíraly, světlo se rozvítilo, po domě chodily stíny a ozývaly se strašné zvuky..a naše dcera změnila vizáž a vydávala hrozivé zvuky, jako posedlá ďáblem, vzbudila jsem (v tom snu) manžela a říkala mu to a on mi nevěřil, když v tom uviděl ty dveře a stíny a sám se proměnil, posedl ho ďábel a zmítal sebou proti mě a já pocítila strašný neovladatelný strach a paniku a začla ho škrtit, v tom se z postýlky ozvaly divné zvuky a tam místo jednoho miminka byly dvě a obě šílené, tak jsem se vrhla i na ně a začla je rdousit.. všechny jsem je chtěla zabít!
něco tak strašného jsem v životě nepocítila, probudila jsem se a brečela, hrozně jsem se pak v domě bála, měla jsem pocit, že mi fakt začíná hrabat a že se začnou skutečně otvírat dveře.. na malou jsem se dokonce bála podívat...
manžel mi řekl, že to už není sranda a že má ze mě strach, sama sebe se bojím, v noci se bojím podívat do zrcadla, aby za mnou v odraze nebyl někdo další a nesnáším se za to, že mám takovou vadnou fantazii v dospělosti..
proč mám takové sny?? co mám dělat? mám vyhledat odbornou pomoc? a kde? prášky ale brát nechci.. jak často je toleradnce takových snů a kdy by už člověk měl vyhledat pomoc?
Děkuji moc za přečtení a radu!
MUDr. Zdeňka Janoušková
Specializace: Praktické lékařství pro dospělé Pracoviště: Ordinace praktického lékaře, Velká BítešDobrý den. Na podobný nebo stejný dotaz jsem před časem odpovídala. Pokud jsou ty problémy ta...
