Chrápání může být životu nebezpečné
Chrápání není jen obtěžující jev pro svého "majitele" a jeho partnera,
může být i životu nebezpečné. Je to totiž jedna z komplikací tzv.
spánkového apnoického syndromu.
Spánkový apnoický syndrom (bezdeší) se projevuje během spánku a jedná se o zástavu dechu (odborně tzv. apnoickou pauzu) na déle než deset vteřin.
#IMG#Příčina je v překážce...
Apnoickou pauzu nejčastěji způsobuje překážka v dýchacích cestách. Během dne si člověk ani nemusí uvědomovat, že se mu nedýchá dobře. Ale ve spánku ochabnou svaly měkkého patra, patrové oblouky, stěny hltanu a svaly kořene jazyka. Pokud již byla přítomna nějaká překážka ve dne, v noci se obtíže zhorší – nemocný začne „chrápat“.
Může za to nos...
Častou příčinou bezdeší je deformita nosní překážky. Zvýšené riziko výskytu těchto potíží je u:
- obézních jedinců
- lidí s nižším svalovým napětím
- kuřáků
- lidí trpících chronickými záněty dýchacích cest
Pokud se spánková apnoe objevuje u dětí, je třeba myslet na zvětšené patrové nebo krční mandle.
Jde "jen" o chrápání...
Chrápání bohužel rozhodně není jedinou komplikací, kterou člověku bezdeší přináší. Při apnoické pauze dochází ke snížení srdeční frekvence, zvýšení krevního tlaku a ke sníženému sycení krve kyslíkem. V tu chvíli trpí všechny orgány nedostatkem kyslíku, postižen je hlavně mozek a srdce. Po skončení apnoické pauzy se postižená osoba na chvilinku probudí a zhluboka se nadechne. Také srdce zrychlí svoji činnost – aby dohnalo, co předtím zameškalo. Výsledkem je výrazné přetěžování srdce během noci.
Pro důkazy nemusíme chodit daleko – lidé se spánkovou apnoí mají mnohonásobně častěji srdeční infarkt a vyšší riziko cévní mozkové příhody (lidově "mrtvička"). Nemocné často obtěžují poruchy paměti a koncentrace, špatná nálada, velká únava během dne, muže také trápí poruchy potence.
Co s tím...
Míra závažnosti stavu záleží na tom, kolik apnoických pauz za hodinu spánku u daného pacienta vzniká. Většina potíží je vratných po odstranění příčiny tohoto syndromu. Obecně platí, že je lepší navštívit lékaře dříve. Léčba je zpravidla chirurgická. A pokud se náhodou operaci podrobit nechcete, doporučují lékaři alespoň přestat kouřit, snížit případnou nadváhu či zkusit spát na boku.
(hul)Zdroje:
1. Nevšímalová S. Vztah spánku a jeho poruch ke kvalitě života. Neurologie pro praxi 2006;2:94–98.
2. Jedlička P. Keller O, et al. Speciální neurologie. 1. vyd. Galén, Praha, 2005, 405 s.
3. Hybášek I. Ušní, nosní a krční lékařství. 1. vyd. Galén, Praha, 1999.
