Crohnova nemoc může začít jako zánět slepého střeva
Crohnova choroba může postihnout i apendix. Občas se stane, že v něm dokonce začne. Odlišit ji od běžného zánětu slepého střeva pak může být problém.
Bolest v pravém podbřišku, lehce zvýšená teplota, průjem nebo zácpa. Zkušený chirurg se zeptá na pár otázek, sáhne na břicho, případně použije ultrazvuk a většinou následuje operace. Při zánětu slepého střeva (apendicitidě) totiž s každou hodinou roste riziko, že zanícený červovitý přívěsek praskne. Z běžného stavu by tak rázem vznikl závažný problém.
Výjimka z pravidla
Drtivá většina „slepáků“ vznikne z neznámé příčiny. Občas se ale za zánětem skrývá konkrétní problém. Kromě infekce parazity nebo začínajícího nádoru to může být třeba i nespecifický střevní zánět. Typičtější je zánět apendixu pro Crohnovu chorobu než pro ulcerózní kolitidu. Situace to je ale poměrně vzácná: tvoří asi 0,5 % všech apendicitid.
Operace je na místě
Mohlo by se zdát, že pokud za apendicitidou stojí Crohnova choroba, není operace nutná. Stačí přece nasadit kortikoidy a zánět utlumit. Opak je ovšem pravdou. Crohnovu chorobu červovitého výběžku střeva totiž při klinickém vyšetření není možné od běžné apendicitidy odlišit. Navíc riziko toho, čeho se při tomto akutním zánětu nejvíce obáváme – odumření přívěsku, proděravění jeho stěny a rozšíření zánětu na pobřišnici –, je u Crohnovy nemoci apendixu možná stejně vysoké jako u obyčejného „slepáku“. Proto je operace jednoznačně správným řešením.
Mikroskop dá odpověď
Každý červovitý přívěsek, který chirurgové vyndají, putuje na histologické vyšetření. Tam jej lékař nařeže na malé plátky a vše podrobně prohlédne pod mikroskopem. Hlavní důvod, proč se to provádí, je právě obava z výše zmíněného nádoru. V případě, že by se v apendixu skrývala rakovina, byla by nutná ještě další vyšetření pacienta a následná léčba. Občas ale překvapený odborník pod mikroskopem nalezne změny svědčící pro Crohnovu chorobu.
Co dál?
Po nálezu Crohnovy nemoci ve vyoperovaném apendixu je určitě namístě kompletní vyšetření pacienta u gastroenterologa. To začne otázkami na zažívací obtíže a skončit může i objednáním na kolonoskopii. Zda lékař následně doporučí léčbu střevního zánětu, pravidelné kontroly, nebo jen „vyčkávání“, se odvíjí od výsledků vyšetření.
(luko)
Zdroj:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4266838/
