Jak nás tělo upozorňuje na selhávající srdce?
Selhávající srdce v porovnání se srdcem zdravým ztrácí schopnost dodávat adekvátní množství živin a kyslíku do tělesných tkání a současně nedokáže efektivně odčerpávat krev ze žilního systému. Následkem městnání krve v plicích se rozvíjí námahová a později klidová dušnost. Nedostatečná výživa tkání postupně vyústí v celkovou únavu a nevýkonnost a městnání krve v žilách se projeví otoky.
Uvedené příznaky patří k těm základním, ačkoliv na selhávání srdce jednoznačně nepoukazují. Nemoc se však může projevit i zcela netypicky, např. nadýmáním, nechutenstvím či nevolností způsobenými městnáním krve v žilním systému zažívacího ústrojí, suchým kašlem spojeným s tímtéž procesem v plicním řečišti, poruchou erekce související s neschopností selhávajícího srdce adekvátně zvýšit průtok krve v pohlavních orgánech, závratěmi, mdlobami a poruchami paměti upozorňujícími na skutečnost, že selhávající srdce již neodkáže splnit nároky mozku na živiny a okysličení, pocity chladu v končetinách danými jejich špatných prokrvením nebo sníženou frekvencí močení kvůli malému prokrvení ledvin.
Srdce nedostatečně plnící svou funkci se tedy projevuje téměř v celém našem těle. Abyste srdeční selhání nepoznali až ve chvíli, kdy výrazně ovlivňuje vaše každodenní fungování, je dobré nejen znát jeho příznaky a myslet na ně, ale také vědět, zda jste v jeho riziku. Co patří mezi typické rizikové faktory jeho rozvoje?
Riziko srdečního selhání přináší věk i životní styl. Každý faktor se v součtu počítá
- Věk: Riziko rozvoje srdečního selhání narůstá s věkem. Zatímco ve věkové kategorii pod 50 let postihuje jen asi dvě desetiny procenta populace, po 50. roce života má tuto diagnózu již 2–5 % lidí a po 80. roce věku více než 10 % osob.
- Přítomnost jiných onemocnění: Pravděpodobnost vzniku srdečního selhání narůstá, jsou-li u vás současně přítomna další onemocnění, zejména vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, chronické onemocnění ledvin, obezita, syndrom spánkové apnoe, onemocnění štítné žlázy, chudokrevnost, poruchy srdečního rytmu (fibrilace síní), případně pokud se léčíte s rakovinou pomocí ozařování či chemoterapie.
- Genetické faktory: V riziku vzniku srdečního selhání sehrává roli také dědičnost. Je proto důležité vědět, zda některý z vašich příbuzných trpí či trpěl touto diagnózou, a význam mohou mít i některé genetické mutace ovlivňující stavbu srdeční tkáně.
- Životní styl: Riziko srdečního selhání se zvyšuje při nedostatku fyzické aktivity, nezdravém stravování (zvýšeném příjmu transmastných tuků či soli), kouření, nadměrném užívání alkoholu nebo ilegálních drog.
Jak stanovit riziko srdečního selhání? Krátký dotazník vám napoví
Srdeční selhání patří mezi nevyléčitelné nemoci. Správnou léčbou však lze jeho průběh účinně zpomalit. Včasnost diagnózy je proto zcela zásadní. Možné, i když mnohdy nenápadné příznaky srdečního selhání bychom proto neměli bagatelizovat. Je vhodné poradit se s lékařem, zda vaše obtíže mohou mít příčinu v onemocnění srdce, či souvisejí s jinou diagnózou. Vodítkem může být i posouzení vašich individuálních rizik rozvoje onemocnění.
K jejich rychlému posouzení můžete využít krátký sebehodnoticí dotazník. Každé riziko se přitom počítá. Je proto vhodné zamyslet se upřímně nad všemi ovlivnitelnými rizikovými faktory, zejména těmi, které souvisejí s vaším životním stylem. Velmi důležitá je také správná léčba všech přidružených onemocnění podílejících se na vzniku srdečního selhání. Prevence je základem – dotazník vám sebere jen pár minut, neléčené srdeční selhání celý život.
(tich)
Zdroje:
https://www.uofmhealth.org/health-library/tx4083abc
https://www.nhlbi.nih.gov/health-topics/heart-failure
https://www.cdc.gov/heartdisease/risk_factors.htm
http://www.kardio-cz.cz/data/upload/Doporuceni_pro_diagnostiku_a_lecbu_chronickeho_srdecniho_selhani_2001.pdf
