Diagnóza srdečního selhání začíná u praktika a pokračuje na kardiologii

S podezřením na srdeční selhání se obraťte na praktického lékaře

V případě, že máte podezření na srdeční selhání, je vždy nutné začít své obtíže řešit nejprve u svého praktického lékaře. Provede základní vyšetření a podle výsledků rozhodne o vašem případném odeslání na specializovaná pracoviště. Která vyšetření u něj pravděpodobně absolvujete?

• Rozhovor o vašich obtížích – otázky jsou mimo jiné směřovány na zjištění příznaků srdečního selhání, jako je přítomnost dušnosti, svalové únavy, otoků apod., lékař se může dotazovat na rizikové faktory srdečního selhání (kouření, dietní návyky, fyzická aktivita, alkohol aj.),
• změření krevního tlaku,
• poslech srdce a plic,
• provedení EKG,
• vyšetření krve a moči.

Na která další vyšetření vás praktický lékař při podezření na srdeční selhání zřejmě odešle?

• Na rentgen srdce a plic,
• na ultrazvukové vyšetření srdce (echokardiografii), případně rovnou na kardiologické vyšetření.

Potvrzení diagnózy srdečního selhání lékař provede na základě: 

• přítomnosti příznaků srdečního selhání a jeho klinických známek,
• stanovení hodnoty ejekční frakce levé komory srdeční – tj. hodnoty, která říká, jak velká část krve je při každém srdečním stahu vypumpována do krevního oběhu, ta se nejčastěji stanovuje na základě ultrazvukového vyšetření srdce,
• potvrzení strukturálního postižení srdce nebo funkční poruchy ve smyslu abnormalit v roztažitelnosti srdce apod., které se obvykle určuje na základě ultrazvuku srdce,
• zvýšení hladiny tzv. natriuretických peptidů (BNP) krvi.

Se srdečním selháním povedou vaše další kroky na kardiologii

Další péče o pacienty se srdečním selháním probíhá většinou na kardiologickém pracovišti. Kardiolog stanoví typ srdečního selhání, případně doporučí další vyšetření, např. tzv. koronarografii (tj. vyšetření tepen, které zásobují srdce), magnetickou rezonanci, zátěžová vyšetření srdce apod.

Pacientovi je nastavena léčba, která je obvykle založena na kombinaci léků. Při stabilizovaném stavu se pak kontroly u kardiologa odehrávají zpravidla v intervalu 3–6 měsíců. Nutnost sledování stavu pacienta je doživotní, neboť srdeční selhání nelze vyléčit, jeho rozvoj lze ale správně nastavenou léčbou účinně zpomalit. 

V rámci některých nemocnic existují i specializované ambulance srdečního selhání. Tato pracoviště se zabývají diagnostikou a sledováním pacientů léčených pro srdeční selhání. Velký důraz zde bývá kladen i na důsledné seznámení pacienta se zásadami změny životního stylu, které jsou nedílnou součástí léčby srdečního selhání. Kapacita těchto ambulancí je omezená a pacienty přijímají na základě doporučení jiných pracovišť. 

Akutní zhoršení a komplikace srdečního selhání se většinou řeší v nemocnicích

Pokud nastane akutní zhoršení stavu (větší dušnost, nárůst otoků apod.) a stav není řešitelný ambulantní cestou, pacienti bývají odesláni k hospitalizaci na interní oddělení (všeobecné nebo kardiologické dle kapacit a zvyklostí regionu). V rámci hospitalizace je podána akutní léčba (často nitrožilně) k zajištění úpravy stavu. Pacient je následně předán do péče svého ambulantního kardiologa, případně praktického lékaře. 

Máte podezření, že srdečním selháním trpíte vy nebo vaši blízcí? Poraďte se o srdečním selhání s lékařem online ZDE. Odpovídat Vám bude prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D.

(tich)

Zdroje:

https://www.nemfm.cz/aktuality/pacientum-s-onemocnenim-srdce-pomaha-ambulance-srdecniho-selhani-1399cz

https://www.vfn.cz/pacienti/kliniky-ustavy/ii-interni-klinika-kardiologie-a-angiologie/informace-pro-pacienty/

https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-CHSS-2019.pdf