Jaké jsou novinky v léčbě srdečního selhání?

Chorobný stav, který nelze zcela vyléčit

Srdeční selhání je nepříznivý stav, kdy srdce není schopné dodávat dostatek kyslíku a živin orgánům a tkáním. Mezi jeho typické příznaky patří kašel a dušnost. Ta přichází nejprve při větší námaze, ale postupně se objevuje i v klidu. Doprovázet ji mohou i otoky dolních končetin, častější noční močení, únava a nevýkonnost.

I přes pokroky v medicíně se stále jedná o stav, který ani v dnešní době nelze vyléčit. Cílem léčby je především zmenšit či úplně odstranit příznaky onemocnění a zvýšit tak kvalitu života nemocného a prodloužit mu život. Léčba spočívá v kombinaci různých přístupů, k nimž patří užívání léků, režimová opatření či chirurgické a přístrojové techniky. Nedílnou součástí péče o tyto pacienty je také zhodnocení příčiny srdečního selhání a případné zjištění dalších onemocnění, která by mohla stávající stav pacienta nepříznivě ovlivnit.

Standardní léčba srdečního selhání

Mezi režimová opatření patří při srdečním selhání omezení přísunu soli, v některých případech i omezení příjmu tekutin. Nezbytné je také dosažení optimální tělesné hmotnosti, striktní zákaz kouření či omezení alkoholu. Léčba zahrnuje podávání tzv. ionotropních léků, zesilujících svalovou kontrakci srdečního svalu, vazodilatancií, která vedou k rozšíření cév, a diuretik, majících močopudný efekt. Základním pilířem léčby srdečního selhání zůstává i nadále podávání takzvaných ACE inhibitorů. Jedná se o skupinu léků, jejichž hlavními účinky jsou snížení krevního tlaku, zlepšení hospodaření s vodou v organismu a zvýšení ochrany srdeční svaloviny před zbytněním. Z dalších léků se používají betablokátory, digoxin či blokátory aldosteronu.

Moderní léčivé přípravky

Mezi moderní léky srdečního selhání patří duální inhibitory značené zkratkou ARNI či inhibitory sinusového uzlu v srdci neboli bradiny. Jedná se o léky, které jsou určeny pacientům, u kterých i přes standardní léčbu přetrvávají příznaky onemocnění, případně pacientům, kteří standardní léčbu netolerují. Z nejnovějších léků na sebe strhávají pozornost inhibitory SGLT-2 neboli glifloziny. Jedná se o léky původně využívané při léčbě cukrovky, nicméně podle nejnovějších studií navíc příznivě ovlivňují další osud pacientů se srdečním selháním, a to dokonce i těch, kteří cukrovku nemají.

Další léčebné možnosti

Kromě léčivých přípravků jsou zkoumány i nové nelékové postupy, které by umožnily zlepšit kvalitu života a prodloužit přežití dalším skupinám pacientů. K těmto postupům se řadí zavedení kardioverteru-defibrilátoru, jehož význam spočívá především v prevenci náhlé srdeční smrti, či modulace srdeční kontraktility, jejímž cílem je zvýšení stažitelnosti srdečního svalu, která je určena především pacientům se závažným srdečním selháním. Pro pacienty s těžkými formami srdečního selhání přicházejí v úvahu i chirurgické postupy, především operace chlopenních vad či transplantace srdce.

Výskyt srdečního selhání se v evropských zemích odhaduje na 0,4–2 % obyvatel, přičemž výrazně narůstá ve vyšších věkových skupinách a nad 80 let postihuje až 20 % populace. V České republice je s tímto onemocněním každoročně diagnostikováno kolem 40 tisíc nových pacientů.

Ačkoliv moderní terapie srdečního selhání zaznamenala v posledních letech velké pokroky, 50 % pacientů umírá v průběhu čtyř let od stanovení diagnózy, a proto má správná léčba srdečního selhání mimořádný význam.

(mraf)

Zdroje:

http://www.remedia.cz/Clanky/Prehledy-nazory-diskuse/Novinky-v-terapii-chronickeho-srdecniho-selhani-se-zamerenim-na-ivabradin/6-F-2hh.magarticle.aspx

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6348963/

https://www.medscape.com/viewarticle/918674

https://www.prolekare.cz/casopisy/vnitrni-lekarstvi/2017-4-7/novinky-v-lecbe-srdecniho-selhani-60933