Dítě, které neroste. Kvůli vrcholovému sportu
Rčení "Sportem ku zdraví" je sice lákavé, nemusí ale platit za všech okolností. Rozhodně ne v případě, kdy rodiče neznají žádné hranice a nutí své dítě do vrcholového sportu. I tady je totiž lépe držet se zlaté střední cesty.
Dostatek pohybu je pro děti důležitý z hlediska správného vývoje pohybového aparátu, ale také správného dýchání a fungování srdce a cév. Sport nabízí dětem jedinečnou příležitost spojit hru s pohybovou aktivitou a v neposlední řadě také navazovat a rozvíjet vztahy s vrstevníky a začlenit se do kolektivu. Sport je pro děti vhodnou náplní volného času a přispívá k jejich všestrannému rozvoji. Toto ale zdaleka nemusí platit o sportu vrcholovém.
Atletikou k nízké tělesné výšce?
Mladí atleti mohou být ohroženi omezením růstu a opožděným dospíváním. Hlavně v případě, kdy je intenzivní fyzický trénink doprovázen nedostatkem odpočinku, sníženým energetickým příjmem a špatnými stravovacími návyky.
Děti často růst "dohánějí" ve chvílích, kdy je trénink omezen. Proto většinou nebývají v dospělosti následky patrné. Dětští atleti, kteří sportují dlouhodobě a navíc se u nich ukazuje opožděné dospívání, ale nemusejí tento skluz dohnat.
Ke zpomalení růstu pravděpodobně přispívají i opakovaná drobná poranění růstových plotének dětských kostí. Ty jsou totiž k tzv. mikrotraumatům, tedy drobným poraněním, obzvlášť náchylné. Pro děti a dospívající je dalším rizikem i psychické vypětí a stres, které vrcholové sporty zpravidla doprovází.
Gymnastkou od pěti let...
Vrcholový sport může mít u dětí a dospívajících, kteří trénují v náročných programech a soutěžích na národní i mezinárodní úrovni v disciplínách, jako je gymnastika, plavání, fotbal, tenis a tancování, podobu několikafázových každodenních tréninků.
Například talentované mladé gymnastky začínají mnohdy trénovat v pěti či šesti letech a trénují více než 20–30 hodin týdně. A často po celou dobu svého dětství a dospívání.
Sportu s mírou
Pravidelná přiměřená fyzická aktivita včetně tréninku na kolektivní sporty podle dosavadních studií na růst žádný nepříznivý vliv nemá. Naproti tomu výsledky několika studií naznačují, že u dětí, které se věnují vrcholovému sportu, může v období kolem puberty docházet k opoždění růstu.
Růst každého dítěte je ale individuální, a proto je důležité, aby trenéři a sportovní či dětští lékaři přizpůsobili tréninkový režim požadavkům jedince a omezili intenzitu fyzické zátěže, případně upravili energetický příjem dítěte.
Pro rodiče je důležité vědět, že mnohem lépe než vrcholový sport podpoří růst dítěte pravidelný všestranný pohyb a střídaní různých sportovních aktivit. Důležitým kritériem při rozhodování je i to, jak je dítě spokojené a jak ho který sport baví.
Zdroj:
Does Training Affect Growth? Robin M. Daly, PhD; Shona Bass, PhD; Dennis Caine, PhD; Warren Howe, MD: The Physician and sportmedicine, 2002. vol. 30, no. 10
(hak)
