Alergie od A do Z. Můžeme alergii předejít? A jak se jí zbavit?
Alergie je přecitlivělost resp. nadměrná reakce imunitního systému vůči složkám okolního prostředí. Tyto složky u většiny lidí nevyvolávají žádnou reakci a nazývají se alergeny. Alergeny pro zdravého člověka nejsou nebezpečné (pyl, srst zvířat), tělo alergika se ale při styku s nimi chová, jako by šlo o hrozbu.
Jak alergie vznikají?
Mnozí z nás mají tedy geneticky vyšší pravděpodobnost, že se u nich objeví alergické onemocnění (pokud jsou alergiky rodiče, je až 80 % pravděpodobnost, že alergii vyvine i jejich dítě). Zároveň se alergie může vyvinout i zcela bez dřívějšího varování a můžeme být tzv. jedinými alergicky v rodině, příčina není zcela jasná.
Imunitní systém alergika produkuje po kontaktu s alergenem bílkovinu zvanou protilátka, v tomto případě tzv. IgE protilátky. Takto je alergik sensibilizován. Vytvořené IgE protilátky se naváží na žírné buňky (speciální buňky v tkáních) a na bazofily (druh bílých krvinek v krevním řečišti). Po druhém kontaktu se stejným alergenem se tento na IgE naváže, basofily a žírné buňky se tím aktivují a uvolní řadu působků. K nejdůležitějším patří histamin, který je zodpovědný za příznaky vlastní alergie. Do několika minut dojde k lokální reakci (rýma, otok rtů, zarudnutí očí..) a někdy i k reakci postihující celé tělo.
Dá se alergii nějak předejít?
Při dodržování správných opatření se alergie rozvinout nemusí a to ani při rodinné atopické zátěži. Již v těhotenství a raném dětství se dá mnoho pokazit, ale i napravit. Prokázaný je především škodlivý vliv tabákového kouře. Nejen, že se novorozenci rodí s nižší hmotností, kouření matek v raném věku dětí zhoršuje dechové funkce těchto dětí, zvyšuje se také výskyt „sípavých“ bronchitid.
Kojení je pak pro miminko to nejlepší. Plné kojení je vhodné minimálně do 4. měsíce věku, pokud to lze. Mezi 4. a 6. měsícem pak nastává tzv. „imunologické okno“, kdy je optimální doba pro setkání se s potravinovými alergeny, protože se zvyšuje pravděpodobnost, že je dítě bude tolerovat i později.
Vhodné je také upravit domácí prostředí rizikového jedince – nadbytečná vlhkost vede k množení roztočů a plísní. Ideální je u dětí všeobecně podporovat zdravý životní styl - dostatek pohybu, pobyt v čistém, ale nikoli „desinfikovaném“ prostředí atd.
Pokud však v rodině existuje vysoký výskyt alergických chorob, rodiče si nemají vyčítat, pokud se jim režimovými opatřeními nepodaří vzniku alergie předejít.
Může alergie zmizet v průběh života?
V alergologii existuje známý pojem „atopický pochod“. Je charakterizován postupným rozvojem alergických onemocnění během života jedince. U novorozenců a kojenců bývá projevem alergie atopický ekzém a/nebo potravinová alergie. Postupně dochází k zrání kožní i střevní bariéry, ekzém a potravinová alergie tedy mnohdy odeznívají, s pobytem venku se ale potom alergie „přepínají“ do typických inhalačních, tedy alergie na pyly stromů, travin, alergeny plísní atd.
Atopie, tedy predispozice ke vzniku alergie, se zbavit nelze, protože ji máme uloženou v genech. Často se tedy stává, že alergie „ dá chvíli pokoj“, potom se objeví ve formě např. alergické rýmy, potom jsou opět období, kdy máme klid, pak se vyskytne ekzém… Jednodušší to mají alergici, kteří svůj příčinný alergen znají a dá se mu dobře vyhnout (pokud jsem alergický pouze na ořechy, dám si pozor, abych je nekonzumoval a problém je vyřešen). Horší je, pokud se náš alergen vyskytuje všude a prakticky se mu nedá vyhnout (roztoči). Řešením je poté alergenová imunoterapie.
Alergenová imunoterapie (hyposensibilizace, alergenová vakcinace) je jedinou terapií řešící přímo příčinu alergie. Zasahuje do mechanismu nežádoucí alergické reakce a „překlápí ji na zdravou stranu“ - ideálně se pak tělo alergika chová jako zdravé a na alergen vůbec nereaguje nebo jen málo. Alergenová imunoterapie spočívá v podávání alergenu do těla v postupně zvyšující se dávce a tělo pacienta si na alergen „zvykne“. Podává se buď ve formě roztoku či tablety pod jazyk nebo injekčně (podkožně, většinou do paže). Kromě snížení příznaků (a tedy snížení spotřeby úlevových léků) je důležitá také preventivní úloha imunoterapie - snižuje se totiž frekvence vzniku přecitlivělosti na další alergeny a také je menší pravděpodobnost zhoršení vlastní nemoci (důležité hlavně u alergické rýmy, kdy se brání přechodu do astmatu).
U alergenové imunoterapie je zvláště nutná dobrá spolupráce pacienta - na injekční aplikace se musí docházet k alergologovi, a to v přesně určených termínech, u užívání doma je nezbytné pravidelné, většinou každodenní dávkování, správné skladování roztoku pod jazyk v lednici atd. Pokud se často zapomíná, terapie není účinná. U pylové alergie se většinou zahajuje několik měsíců před sezónou a pokračuje se celou dobu sezóny, u některých alergenů se může začat i kdykoliv (roztoči). Někteří pacienti jsou po alergenové imunoterapii zbaveni obtíží na dlouhou dobu (i roky), u jiných dochází ke znovuobjevení příznaků, pak je možné imunoterapii opakovat.
Pokud máte jakékoliv otázky ohledně alergie, neváhejte se obrátit na lékaře v naší online poradně. Rádi vám pomohou s jakýmkoliv zdravotním problémem.
