Jeden přípravek – tři zbraně na zácpu a plynatost
K léčbě zácpy se využívají přípravky podporující odchod stolice. Jsou založeny na různých principech vedoucích ke změkčení stolice a stimulaci střevní činnosti. Nyní přichází na trh přípravek, který obsahuje více účinných látek a tyto mechanismy ulevující od zácpy kombinuje. Oceníte ho přitom při akutní i chronické zácpě i při obtížích souvisejících se syndromem dráždivého tračníku.
Zácpou trpí děti i dospělí odnepaměti
Zácpa patří mezi problémy staré jako lidstvo samo. První doložené zmínky o ní sahají až do starověké Číny a jsou staré téměř 4 000 let. Pravidelné vyprazdňování bylo odpradávna považováno za známku zdraví, a proto této problematice věnoval pozornost již starověký lékař Hippokrates či Avicenna.
Se zácpou se celosvětově potýká až 17 % populace, u 2 % lidí jde přitom o dlouhodobý problém. S přibývajícím věkem se zácpa objevuje častěji, zatímco v dětské populaci se její výskyt odhaduje kolem 4 %, po 65. roce života již trápí až 40 % lidí. Ženy trpí zácpou 2–3× častěji než muži.
Není zácpa jako zácpa…
Lékaři rozdělují zácpu dle příčiny na tzv. funkční a organickou.
Označení organická poukazuje na skutečnost, že v trávicím traktu je přítomna nějaká strukturální změna vysvětlující špatné vyprazdňování stolice. Může se jednat například o zúžení střeva z různých důvodů, jeho četnější záhyby či výchlipky nebo může být důsledkem jiného onemocnění organismu, například disfunkce štítné žlázy, cukrovky, neurologických onemocnění apod.
Naprostá většina zácp, udává se až 95 %, ale spadá do skupiny s označením funkční.
Funkční střevní porucha charakterizovaná bolestmi břicha a břišním diskomfortem ve spojení se změnami konzistence a frekvence stolice a jejího vyprazdňování se nazývá syndrom dráždivého tračníku. Postihuje až čtvrtinu evropské populace a ve více než 25 % bývá provázena zácpou, ve zbylém procentu případů se objevují funkční průjmy nebo jsou obtíže smíšené.
Základem léčby funkční zácpy jsou dietní a režimová opatření, často se však při její léčbě bez léků neobejdete.
Vláknina a dostatek tekutin jako základ léčby zácpy
V rámci léčby funkční zácpy jsou vždy na prvním místě doporučena režimová a dietní opatření. Zejména jde o zvýšený příjem vlákniny a tekutin. Doporučuje se přitom zkonzumovat až 30 g vlákniny za den.
Za jeden z nejbohatších zdrojů vlákniny jsou považovány pšeničné otruby, které ve svých 100 g obsahují až 45 g vlákniny. Vláknina je hojně zastoupena také ve lněných semíncích (38 g/100 g), dále ji ve vyšší míře najdeme například v celozrnném pečivu (8–10 g/100 g), v hrachu (16,6 g/100 g) či v hořké čokoládě (14 g/100 g). Dobrým zdrojem vlákniny je také ovoce, a to zejména sušené. Například sušené fíky obsahují až 12,9 g vlákniny ve 100 g, sušené banány obsahují až 12 g vlákniny ve 100 g, zatímco čerstvé jen 3,1 g/100 g, sušená jablka 10 g vlákniny na 100 g, čerstvá 1,8 g/100 g, sušené meruňky 8,6 g/100 g, čerstvé 1 g/100 g, sušené švestky 5 g/100 g, čerstvé 1,5 g/100 g. Lépe tolerována však bývá vláknina tekutá.
Zvýšený příjem vlákniny je třeba doplnit dostatkem tekutin, u dospělých jedinců kolem tří litrů za den. Příjem tekutin je nutné zvýšit bez ohledu na pocit žízně. K nastavení správné střevní činnosti je třeba zařadit také pravidelnou přiměřenou fyzickou aktivitu.
Jak fungují přípravky na zácpu?
K dosažení pravidelného a nebolestivého vyprazdňování měkké stolice je mnohdy kromě změny jídelníčku a zvýšení fyzické aktivity nutné sáhnout k užití přípravků ze skupiny laxativ, tj. přípravků podporujících odchod stolice. Studie prokázaly, že jejich užívání vede k výrazně rychlejšímu ústupu obtíží. Laxativa fungují na různých principech.
Objemová laxativa se nevstřebávají, vážou na sebe vodu a zvětšují tak objem stolice. Zástupcem této skupiny přípravků je především rozpustná vláknina, například psyllium (semínka jitrocele indického).
V případě osmotických laxativ se jedná o osmoticky aktivní látky, které udržují vodu ve střevech nebo podporují sliznici k přesunům vody či minerálů. Představují první volbu v léčbě zácpy u dětí, neboť jsou velmi dobře tolerována. Mezi nejpoužívanější patří laktulóza a polyetylenglykol. Podle studií je polyetylenglykol v porovnání s laktulózou lépe tolerován a má větší účinnost.
Kontaktní laxativa stimulují nervová zakončení ve sliznici střeva. Patří sem přípravky z listů či plodů senny (tzv. sennosoidy) či polyfenoly. Tato skupina léků je vhodná spíše ke krátkodobé léčbě zácpy.
Titanlax – přípravek se třemi účinky na zácpu
V současné době je na trhu mnoho přípravků na zácpu fungujících na jednom z výše popsaných principů. Novinku představuje zdravotnický prostředek Titanlax, který v sobě kombinuje tři účinné látky a ovlivňuje tak zácpu třemi mechanismy: obsahuje osmotické laxativum polyetylenglykol, objemové laxativum psyllium a simetikon napomáhající ke snížení plynatosti.
Titanlax mohou užívat již děti od 6 let věku a lze jej využít v případě akutní i chronické zácpy i zácpy na podkladě syndromu dráždivého tračníku.
Kdy konzultovat lékaře
Jeden z Murphyho zákonů praví, že „nejhorší je dostat průjem v zácpě“. Přestože tato nadsázka směřuje ke zcela jiné problematice, lze říci, že střídání zácpy a průjmu patří mezi obtíže, které si vždy zaslouží konzultovat lékaře. Mezi další okolnosti, které mohou provázet zácpu a při nichž bychom s návštěvou lékaře neměli v žádném případě otálet, patří přítomnost krve ve stolici, samovolný úbytek na váze či teploty. Vyšetřit bychom se měli nechat i v případě nově vzniklých obtíží bez jasného vysvětlení.
(tich)
Čtěte pečlivě návod k použití a informace o bezpečném používání. TITANLAX TM je zdravotnický prostředek určený k léčbě chronické nebo akutní zácpy nebo zácpy související se syndromem dráždivého tračníku.
Zdroje:
https://www.solen.cz/pdfs/ped/2008/06/11.pdf
https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2013/06/04.pdf
