Vzestup případů srdečního selhání pandemie ještě umocnila
Co stojí za vzestupem počtu pacientů se srdečním selháním v posledních letech?
Roli v něm hraje několik faktorů najednou: Především se na něm projevuje stárnutí naší populace – srdeční selhání je ve vyšších věkových skupinách onemocněním s exponenciálním nárůstem výskytu. V populaci starší 80 let jím trpí až 10 procent lidí! Na vzestupu počtu nemocných se srdečním selháním se významně podílí také lepší diagnostika a záchyt tohoto onemocnění, které jsou dané i zvýšeným povědomím o něm ze strany zdravotníků prvního kontaktu. A v neposlední řadě se u nás zlepšuje péče o pacienty se srdečním selháním. Máme k dispozici nové a účinnější léky a léčebné postupy, pokroky sledujeme i v léčbě akutního srdečního infarktu, takže více lidí s nemocným srdcem přežívá.
Podepsal se na přibývajících počtech případů srdečních selhání i strach pacientů z návštěv lékaře v době pandemie covidu-19?
Kvůli obavám pacientů z nákazy při návštěvě lékaře lidé často zanedbávali preventivní kontroly, již léčení pacienti neužívali řádně své léky a častěji jsme se setkávali s přechozenými infarkty. To vše mělo vliv i na nárůst případů srdečního selhání.
Se kterými příznaky srdečního selhání je dobré k lékaři zamířit bez otálení?
Jestliže pozorujete otoky dolních končetin, zhoršující se dušnost či nevýkonnost, pak je třeba se co nejdříve dostavit ke svému praktickému lékaři. Přehlížet byste neměli ani postupný nárůst hmotnosti, může být totiž při srdečním selhání následkem zadržování vody v organismu.
Riziko srdečního selhání zvyšuje přítomnost dalších civilizačních onemocnění
Zdravému člověku asi srdce selhává jen málokdy?
Paradoxně i na první pohled zdravý mladý člověk může trpět srdeční slabostí, třeba následkem dědičné poruchy či po prodělaném zánětu srdce při jinak banální infekci. V těchto případech může být prvním, ale i posledním projevem srdečního selhání náhlá smrt, např. mladého sportovce. Nebývá to ale časté.
Jaké civilizační nemoci zvyšují riziko srdečního selhání?
Pro rozvoj srdečního selhání je riziková zejména obezita, která se může projevovat vysokým krevním tlakem, zvýšenou hladinou cholesterolu a větší pravděpodobností vzniku cukrovky 2. typu. Všechny tyto faktory pak způsobují ucpávání srdečních cév a vznik ischemické choroby srdeční, která představuje nejčastější příčinu srdečního selhání.
Vysvětlil byste, jak prognózu pacientů se srdečním selháním ovlivňuje přidružené onemocnění ledvin?
Onemocnění ledvin jednak přispívá ke vzniku srdečního selhání, jednak u pacientů s již existujícím srdečním selháním zhoršuje jejich prognózu. Při nemocech ledvin totiž nastává řada změn urychlujících slábnutí srdce – zadržování vody, vzestup krevního tlaku, chudokrevnost, změny vnitřního prostředí těla. Často se v tomto případě rozvíjí ischemická choroba srdeční.
Možnosti léčby se rozšířily, lepší kvalita života pacientů závisí ale i na dobré organizaci péče
Které možnosti léčby jsou s ohledem na stadium srdečního selhání k dispozici?
Platí, že čím dříve diagnózu srdečního selhání stanovíme, tím větší spektrum léčebných možností se nabízí.
U všech pacientů se snažíme léčit hlavní příčiny srdečního selhání, jako jsou vysoký krevní tlak, zvýšená hladinu cholesterolu a cukrovka. Důležitou součástí základní léčby jsou také dietní a režimová opatření – snížení hmotnosti, abstinence od alkoholu, přiměřený pohyb a zanechání kouření.
Možnosti speciální lékové léčby pro oslabený srdeční sval se v posledních letech významně zlepšily. Například léky původně určené k léčbě cukrovky prokázaly preventivní vliv na rozvoj srdečního selhání a následně se ukázalo, že jsou velice účinné při léčbě srdečního selhání i u pacientů bez cukrovky.
V pokročilých stadiích srdečního selhání pak můžeme využít přístrojovou léčbu, jako je implantabilní kardioverter – defibrilátor, v konečných stadiích je možné zavést mechanickou podpůrnou pumpu, případně provést srdeční transplantaci. Moderní léčebná centra využívají také možností telemedicíny – dálkového sledování tělesných parametrů pacientů.
Co považujete z pohledu lékaře v rámci léčby srdečního selhaní za klíčové?
Na celostátní úrovni je zásadní organizace péče o pacienty, tedy existence vysoce specializovaných komplexních center pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání, která jsou navázána na ostatní nemocniční a ambulantní zařízení. Je důležité mít k dispozici kvalitní technické zázemí a dostatek vyškoleného personálu, což je samozřejmě do velké míry ekonomický problém. Náklady spojené s péčí o pacienty se srdečním selháním představují 1–2 % medicínských rozpočtů.
Naším cílem je především zlepšení kvality života pacientů. Pacientovi by měla být vysvětlena podstata srdečního selhání a měl by si uvědomovat, jak důležitá je jeho plná spolupráce při léčbě, která nespočívá pouze v užívání léků, ale také v dodržování režimových opatření.
Pacient spolupracující na léčbě má vždy lepší prognózu
A podíl samotného pacienta na léčbě?
Je potřeba zdůraznit, že spolupráce pacienta je nezbytná ve všech případech, ať už jde o pravidelné užívání léků, měření krevního tlaku, nebo vážení. V klinické praxi se často setkáváme se zhoršením srdečního selhání při neužívání léků, což ohrožuje pacienta na životě a mnohdy si vynutí hospitalizaci. Pacient, který řádně spolupracuje, má vždy lepší prognózu než ten nespolupracující.
Můžeme srdce, které už selhává, chránit zdravějším životním stylem?
Správná léčba může významně zpomalit zhoršování srdečního selhání, leckdy dokáže stav srdce i zlepšit. V některých případech, kdy je srdeční selhání zapříčiněno třeba chlopenní vadou, jsme schopni tento stav dokonce vyřešit. Platí ale, že prognóza srdečního selhání je obecně závažná, až polovina pacientů umírá do 5 let od stanovení diagnózy.
Zdravý životní styl je jednak prevencí vzniku srdečního selhání, jednak formou léčebného postupu u pacientů s diagnostikovaným srdečním selháním. Svým pacientům doporučuji zejména snížení hmotnosti při obezitě a přiměřenou tělesnou aktivitu, obojí vede prokazatelně ke zlepšení tolerance zátěže i psychické pohody pacientů. Důležité je také omezení solení a alkoholu a zanechání kouření.
Co svým pacientům doporučujete s ohledem na jejich psychickou pohodu?
Zajištění psychické pohody je problematické zejména v konečné fázi srdečního selhání, protože víme, že tito pacienti vykazují nižší kvalitu života i tíživější příznaky než například nemocní s nádorovým onemocněním. V tomto případě svým pacientům zajišťuji psychologickou podporu.
(lacz)
