#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS#
Přihlásit se Přihlásit se přes Facebook

Zapomenuté heslo

Nemáte účet? Registrujte se

Vytvořit nový účet uLékaře.cz

Připojte se do komunity uLékaře.cz a získejte přístup k historii všech svých dotazů a odpovědí.
Již máte účet? Přihlaste se zde

Máte Facebook? Ušetřete si čas a jednoduše se přihlaste skrz něj.

Přihlásit se přes Facebook
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Chcete se přihlásit? Přihlaste se zde
Nemáte účet? Registrujte se

Lékaři občas předepisují antibiotika jen pro jistotu

Mgr. Lenka Kadeřávková 12.12.2019

Podle aktuálních výzkumů v Evropě každoročně zemře zhruba 33 tisíc osob v důsledku infekčních nemocí, které vyvolaly bakterie odolné (rezistentní) vůči antibiotikům (ATB). Rezistence vzniká především proto, že se s nimi zachází neuvážlivě. Lékaři je předepisují příliš často a také zbytečně sahají po těch širokospektrých, pacienti zase nedodržují doporučení, třeba tím, že léky nedobírají nebo si je schovají „na příště“.

Mladá žena uživá léky
Podle odborníků je na místě vzdělávat o antibiotické rezistenci nejen lékaře, ale i celou laickou veřejnost

Je pátek a do ordinace praktického lékaře dorazí pacient se začínajícím onemocněním. Bolí ho v krku, má trochu teplotu, celkově se necítí dobře. Výsledek vyšetření CRP, které má určit, zda jde o bakteriální či virovou infekci, je nejednoznačný. Jenže je těsně před víkendem a pacient navíc příští týden jede na služební cestu, tedy „potřebuje být zdravý“. Lékař mu „pro jistotu“ předepíše antibiotika, protože je to v dané situaci jednodušší. Jenže podle odborníků jde o jednoznačně špatný postup. Na místě by bylo vyčkat dva tři dny, jak se bude pacientův zdravotní stav vyvíjet a teprve v případě potvrzené bakteriální infekce antibiotika nasadit.

Tuto ne zcela optimální praxi potvrzuje studie Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ze začátku letošního roku. Účastnilo se jí přibližně 18 500 zdravotníků ze 30 evropských zemí. 43 % z nich přiznalo, že v minulém týdnu předepsalo antibiotika přesto, že o tom nebyli přesvědčeni, ale obávali se možného zhoršení zdravotního stavu pacienta. Zároveň uvedli, že jsou si vědomi toho, že nevhodně užívaná ATB přispívají k rezistenci.

Vliv na celou populaci

Jak vysvětlil MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., vedoucí Katedry infekčních nemocí Institutu pro postgraduální vzdělávání, nasazením antibiotik ovlivňujeme nejen pacienta samotného, ale i další část populace. Nepůsobí totiž jen na probíhající infekční proces, ale i na celou řadu dalších bakterií, které se v lidském organismu přirozeně vyskytují. To platí především tehdy, pokud jde o širokospektrá ATB, která nejsou cílena pouze na úzkou škálu nemocí. „Nevhodně vybraná antibiotika ovlivňují i mikrobiom, tím vzniká rezistence mikroflóry pacienta a tyto rezistentní bakterie se mohou šířit dále v populaci, protože si je předáváme mezi sebou,“ uvedl MUDr. Trojánek. Mezi bakterie, které jsou v současnosti odolné vůči ATB, patří například Escherichia coli, která vyvolává průjmová střevní onemocnění, nebo Enterococcus faecium, způsobující záněty močových cest.

Severské země jsou na tom lépe

Odborníci varují, že situace se stále zhoršuje. Podle informací doc. MUDr. Heleny Žemličkové, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika a zástupkyně České republiky pro agendu antibiotické rezistence v ECDC, pokud nedojde ke změně trendu, budou lidé kolem roku 2050 umírat nejčastěji právě na infekce způsobené těmito rezistentními bakteriemi místo na srdečně-cévní či nádorová onemocnění.

I když jde o mezinárodní problém, jsou patrné značné rozdíly mezi jednotlivými státy. Například ve Švédsku předepisují lékaři ATB mnohem uvážlivěji než u nás, což je dáno především přísným státním dozorem nad jejich užíváním. Z dat zmíněné studie ECDC publikované v letošním roce vyplývá, že zatímco v roce 2015 podle odhadů v ČR zemřelo na onemocnění vyvolané bakterií odolnou vůči ATB 486 osob, ve Švédsku to bylo 167 jedinců. V obou zemích přitom žije podobné množství obyvatel.

S antibiotiky běžně i do práce

Podle odborníků je na místě vzdělávat o antibiotické rezistenci nejen lékaře, ale i celou laickou veřejnost. Obecné povědomí o ní je totiž stále velmi nízké. Z dotazníkového šetření v lékárnách, které v loňském roce organizovala Česká lékárnická komora, mj. vyplynulo, že zhruba 21 % respondentů se domnívá, že antibiotika působí na viry, chřipku a nachlazení. 13 % dotazovaných přiznalo, že si schovává nespotřebovaná antibiotika pro případnou pozdější potřebu. 55 % dospělých chodí v době užívání antibiotik do práce, 13 % dokonce od prvního dne, což opět negativně přispívá k šíření bakterií včetně těch, jež jsou rezistentní vůči ATB.

Zdroj:

Tisková konference k Evropskému antibiotickému dni ze dne 19. 11. 2019

Tiskové materiály k této konferenci

Doporučujeme

Čtěte více

Lékárničku si zabalte do lesa i k moři

Ať už trávíte dovolenou u vody, v horách, nebo na kole, ujistěte se, že jste...

Lékař číslo jedna je revmatolog

Pokud vás trápí dlouhodobá ztuhlost a bolest zad nebo kloubů, neváhejte navštívit...

Lékař mi sdělil, že moje srdce selhává. Co bude dál?

Srdeční selhání je závažný stav, který má výrazný dopad na kvalitu života nemocného....

Lékař roku 2012: pacienti vybrali svého nejoblíbenějšího lékaře, odborníci ocenili osobnosti z řad lékařů

Více než 83 000 hlasujících pacientů rozhodlo o vítězi 5. ročníku ankety Lékař...

Lékaři americkým dětem předepisují méně léků na alergii, více na hyperaktivitu

Počet léků předepsaných lékaři na jednotlivá onemocnění se v průběhu let mění....

Lékaři bez hranic pomáhají v situacích, které si většina Čechů ani neumí představit – naštěstí

Už více než 40 let pracují Lékaři bez hranic převážně v zemích, kde nefungují...

Lékaři bez hranic v městských slumech

Od roku 2009 žije ve městech více než polovina světové populace. Někteří do...

Lékaři bez hranic zachraňují africké děti před smrtícím pneumokokem

Těžkým zápalem plic nebo jinými pneumokokovými infekcemi je ročně postiženo...

Lékaři by mohli žloutenku C zachytit dříve, než se skutečně děje

Abnormálně vysoké hladiny jaterních testů nebývají u praktického lékaře vždy...

Lékaři jsou dobří, průměrní i špatní. Neriskujte zdraví a najděte si toho nejlepšího!

Vybrali byste si na rekonstrukci bytu prvního řemeslníka, který vám přijde pod...

Lékaři objevili další spouštěč chronického zánětu u revmatoidní artritidy

Pro revmatoidní artritidu může mít význam signální molekula vytvářená vlastním...

Lékaři objevili metodu, která dokáže lépe zabránit vzniku srdečních arytmií

Srdeční arytmie neboli poruchy srdečního rytmu mohou být zcela neškodné, ale...

Lékaři s rukama robota

Kardiochirurgie, podobně jako mnohé jiné obory medicíny, prošla za poslední...

Lékaři v Británii věří, že "vyléčili" děti z alergie na arašídy

Britští lékaři věří, že se jim podařilo skupině dětí alergických na arašídy...

Lékaři varují: už 80 tepů za minutu může zkrátit život. Hrozí infarkt nebo mrtvice

Znáte hodnotu své tepové frekvence (pulzu) a víte, jestli svědčí o dobrém zdraví?...

Lékaři ve světě používají novou metodu ke snížení vysokého tlaku. Znají ji i čeští kardiologové

Vysoký tlak trápí v dnešní době stále více lidí. Většinou se ho podaří snížit...

Lékaři znají nový způsob, jak snížit nitrooční tlak u glaukomu

V současnosti se intenzivně zkoumá nová skupina látek určených k léčbě zeleného...

Lékařka, která na rakovinu ordinovala bylinky, poputuje za mříže

Americká rodinná lékařka Dr. Christine Danielová si kvůli svým podvodným lektvarům...

Lékařka: O zrak by měli pečovat všichni

Péče o zrak by od jistého věku měla být samozřejmostí i pro lidi, jejichž zrak...

Lékařská péče o revmatické dítě musí být komplexní

Juvenilní idiopatická artritida (JIA) je nejčastější typ artritidy, která postihuje...

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS##MICRODATA#