Potenciálních cílů biologické léčby střevních zánětů je mnoho – a lékaři stále nachází nové

Přesná příčina nespecifických střevních zánětů (inflammatory bowel disease, IBD), mezi které řadíme Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu, není zatím známá.

Přesná příčina nespecifických střevních zánětů (inflammatory bowel disease, IBD), mezi které řadíme Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu, není zatím známá. Již dnes je však jasné, že na vzniku těchto onemocnění má velký podíl genetická predispozice a abnormality v imunitním systému. Zvláště molekuly imunitního systému, které řídí průběh zánětlivé reakce, představují slibné cíle nových způsobů léčby IBD.

Mířit přesně se vyplatí

Až donedávna byly hlavním způsobem léčby IBD kortikosteroidy a imunosupresivní léky, které nejenže neměly dostatečnou účinnost, ale navíc vyvolávaly řadu nežádoucích účinků. Teprve relativně nedávno porozuměli vědci imunitním mechanismům podílejícím se na vzniku onemocnění natolik přesně, že bylo možné vytvořit první léky nazývané jako biologická léčba. Tyto léky mají za cíl nikoli potlačit činnost imunitního systému jako celku, ale míří mnohem přesněji – na jednotlivé molekuly, které se podílejí na aktivaci zánětlivých mechanismů a udržování chronického zánětu ve střevě.

Některé molekuly jsou jako cíl v léčbě IBD úspěšně využívány už nyní, jiné jsou zatím ve fázi klinických studií. Nicméně již dnes je molekulárních cílů celá řada a zdá se, že další budou neustále přibývat. Které molekuly se zatím jeví jako nejslibnější?

• Tumor necrosis faktor-alfa (TNF-alfa) – je známo, že produkce této molekuly je u pacientů s IBD zvýšená, a v současnosti je k dispozici již několik léků, které umí škodlivým účinkům TNF-alfa zabránit.
• Interleukin-6 (IL-6) – patří mezi takzvané prozánětlivé cytokiny a jeho hladina je zvýšená především u pacientů s Crohnovou chorobou.
• IL-12/IL-23 – tyto dvě molekuly jsou si navzájem velmi podobné a je o nich známo, že mnoha způsoby ovlivňují průběh imunitní odpovědi.
• IL-10 – tato molekula patří naopak k těm, které zánět potlačují, a proto se pracuje na vývoji léků, které by dokázaly nahradit či podpořit její činnost.
• INF-gama – v současnosti se testuje účinnost protilátek proti INF-gama, které by uměly snížit aktivitu této prozánětlivé molekuly.
• Toll like receptory (TLR) – tento druh buněčných receptorů umí rozpoznávat různé druhy bakteriální střevní flóry. Cílem léčby je proto, že se má za to, že právě určitý způsob "komunikace" mezi lidským střevem a bakteriemi pomáhá spouštět imunitní reakci vedoucí k IBD.

(vek)

Zdroj: Uchiyama K. et al.: Clinical Studies of Molecular Targeted Therapies for Inflammatory Bowel Disease . Transl Med 2012, S:2