Připomeňte si 9 důležitých pravidel potravinového alergika
Věděli jste, že ještě před 100 lety se alergické onemocnění týkalo pouze 1 % populace? V dnešní době je to neuvěřitelných 40 %. Každý třicátý dospělý přitom trpí některou z forem potravinové alergie.
Příčina? Zatím neznámá
Alergie na potraviny vzniká tehdy, když obranyschopnost organismu zahájí činnost proti běžným bílkovinným složkám stravy. Tehdy vzniká problém, o kterém toho ještě nevíme tolik, kolik bychom chtěli. Musíme být proto ve střehu a zajímat se alespoň o to, co alergie vlastně spouští. Připomeňme si však hlavní zásady, které nám pomohou potravinovou alergii lépe pochopit.
- Zdaleka ne každá reakce, kterou si spojíme s požitím určitého jídla, je skutečnou potravinou alergií. Vliv totiž mohou mít i potraviny kontaminované, dráždivé či kazící se. Odpovědná mohou být také jiná onemocnění, například žaludku, slinivky břišní či kůže.
- Potravinovou alergií většinou nejsou nežádoucí vlivy určitých dráždivých jídel. Tyto nepříznivé reakce jsou vyvolané přítomností biogenních aminů. Ty se vyskytují namátkou v citrusech, rajčatech, čokoládě, vínu a pivu.
- V dětském věku se alergie na potraviny projeví jinak než u dospělých. V předškolním období převládají alergické reakce na bílkoviny kravského mléka a vejce. V pozdějším věku jsou to ořechy, obiloviny, ryby, kořenová zelenina a ovoce.
- Mezi časné příznaky potravinové alergie patří svědění, pálení či otok v ústní dutině, nevolnost, zvracení či průjem. Nesmíme zapomenout i na kožní diskomfort, projevující se vyrážkami, kopřivkou či otoky. Nejtěžší alergickou reakcí je anafylaktický šok.
- Mezi pozdní reakce patří ty, které se projeví za 2–72 hodin. K nim patří především chronické průjmy, nadýmání, bolesti břicha a kožní projevy, jako jsou ekzémy a kopřivky.
- Čím těžší příznaky, buď kožní, nebo trávicího traktu, tím pravděpodobnější bude imunologická podstata. Okolo 50 % lidí s potravinovou alergií má rodiče či starší sourozence alergiky. Ti mohou mít i astma, alergickou rýmu či ekzém.
- Protilátky typu IgG či IgA nemají skoro žádný význam pro diagnostiku potravinové alergie.
- Přídatné látky, tzv. "éčka", jsou spouštěčem alergických reakcí jen vzácně.
- Zkřížené reakce, kdy vzniká reakce na příbuzné bílkoviny jiných potravin či plodů, listů, kořenů, jsou neméně časté. Trávicí enzymy úst, žaludku a střeva však tyto bílkoviny většinou rozloží. Jiná situace je však u astmatiků, kdy napomáhá zdržení se určitých potravin.
(skl)
Zdroj: www.bez-alergie.cz
(skl)
