Problémy s alkoholem a drogami zvyšují nebezpečí sebevraždy
Existuje celá řada faktorů, které ovlivňují, zda se člověk rozhodne sáhnout na svůj vlastní život. Jedním z nich je i zneužívání návykových látek – tedy alkoholu a drog. Oboje stojí v seznamu rizik vedoucích k sebevraždě na druhém místě, před nimi je už jen deprese a další poruchy nálad.
Existuje celá řada faktorů, které ovlivňují, zda se člověk rozhodne sáhnout na svůj vlastní život. Jedním z nich je i zneužívání návykových látek – tedy alkoholu a drog. Oboje stojí v seznamu rizik vedoucích k sebevraždě na druhém místě, před nimi je už jen deprese a další poruchy nálad.
Od skleničky ke kulce do hlavy?
Alkohol a některé drogy vedou ke ztrátě kontroly, lidé pod jejich vlivem se mnohem častěji chovají impulzivně. Tyto látky jsou také příčinou určitých změn v mozku, které vedou k depresi a mají rušivý dopad na mezilidské vztahy – vedou k odcizení a ztrátě sociálních kontaktů. Všechny tyto skutečnosti postupně spějí k tomu, že člověk zapletený do drogové nebo alkoholové závislosti má k sebevraždě mnohem blíž než lidé, kteří se návykovým látkám vyhýbají.
Bouřlivé dospívání
A rizikovým obdobím není jen obligátní puberta. Formální práh dospělosti sice nastává v momentu osmnáctých narozenin, většina lidí ale skutečně dospívá až kolem třicítky. Jde o dospívání emocionální (člověk se stává emocionálně stabilnější), dozrává i řada vlastností včetně zodpovědnosti, svědomitosti a spolehlivosti. Na druhou stranu se ale v tomto věku částečně vytrácí kreativita, otevřenost, chuť k experimentům a náhlým změnám. Právě přechod mezi svobodným rebelským obdobím a konvenčním věkem dospělosti je pro mnohé velmi náročný. O nedůvěře ke světu dospělých výstižně vypovídá i citát Johna Lennona „Nevěř nikomu, komu je přes třicet“.
Drogy a alkohol (nejen) v tomto období mohou vést k tomu, že se běžné problémy stanou zdánlivě neřešitelnými a mladý člověk zneužívající návykové látky nemůže nalézt jiné východisko z dané životní situace.
Celebrity pod tlakem
Hvězdy jsou ohledně tématu drog pouze poněkud pokřiveným zrcadlem společnosti. Není proto náhodou, že na případech řady slavných osobností můžeme vidět, kam až mohou drogy a alkohol člověka zavést. K výše zmíněným faktorům se přidává tlak, kterým jsou známí lidé vystaveni a který lidé s nižší odolností vůči stresu nemusí zvládnout. K sebevraždě jsou náchylnější jedinci emočně labilní, neukotvení a s bohatým prožíváním. Tedy s vlastnostmi, které u umělců můžeme nalézt poměrně často.
Když se léky zneužijí
K závislosti ale nemusí dojít jen prostřednictvím tvrdých drog. Často se zneužívají i léky ovlivňující lidskou psychiku, které jsou vázány na lékařský předpis a mají za úkol především léčit. Při delším užívání mimo případy určené odborníkem ale i tyto látky vedou k vytvoření závislosti se všemi negativními průvodními jevy, a tedy i se zvýšeným rizikem sebevražedného jednání. Tyto látky se navíc mohou stát v rukou sebevrahů účinným nástrojem k tomu, jak si vzít život.
Nejčastěji jde o léky ze skupiny antidepresiv, prášky na spaní (benzodiazepiny) nebo na bolest (opioidy). Všechna tato léčiva jsou pouze na lékařský předpis, což by mělo riziko zneužití snížit na minimum. Přesto ale bohužel závislosti na psychofarmacích ani otravy těmito látkami nejsou žádnou vzácností. V některých případech je obtížné odlišit, kdy šlo o předávkování nešťastnou náhodou a kdy již o úmysl vzít si život.
Z každé životní situaci je možné nalézt nějaké východisko. Alkohol a drogy ale uvažování zkreslují a důsledkem jejich užívání je nezřídka tragický konec. Alkoholici a lidé závislí na drogách potřebují podporu svého okolí, většinou je ale nutná i pomoc psychologa nebo psychiatra.
Věděli jste, že…
- Vlastní rukou u nás zemře každý rok více lidí než při autonehodách?
- Alkohol hraje roli zhruba v jedné třetině sebevražd?
- Nejčastějším způsobem, kterým sebevrazi ukončí svůj život, je otrava. U úmrtí, kde hrají roli drogy a alkohol, se tímto způsobem sprovodí ze světa dokonce celé tři čtvrtiny sebevrahů?
Kritický věk: 27 let
Drogy a alkohol můžeme najít také v pozadí úmrtí mnoha slavných osobností, navíc v mladém věku. Všechny následující hvězdy zemřely ve věku sedmadvaceti let:
- Kurt Cobain, frontman, zpěvák a kytarista kapely Nirvana, se potýkal se závislostí na heroinu a s depresí. O sebevraždě často mluvil a smrtí byl doslova fascinován. Byl nalezen ve svém domě v Seattlu s pistolí v ústech a s prostřelenou hlavou, a přestože se kolem jeho úmrtí objevila řada otazníků, byla jeho smrt prohlášena za sebevraždu.
- Zpěvačka Janis Joplin, symbol hnutí hippies, zemřela ve věku sedmadvaceti let na předávkování heroinem a stala se tak ztělesněním sloganu hippies „Live fast, love hard, die young“ (Žij rychle, miluj těžce a zemři mladý).
- Jim Morrison, frontman a zpěvák kapely Doors, byl nalezen mrtvý ve vaně svého hotelového pokoje v Paříži. Jeho tělo nevydrželo obrovské dávky alkoholu a drog, které zpěvák užíval. V tomto případě šlo ale spíš o nešťastnou náhodu.
- Slavný kytarista Jimi Hendrix se udusil vlastními zvratky po užití příliš velké dávky prášků na spaní, které navíc zapil vínem.
- Brian Jones, kytarista a zakládající člen Rolling Stones, který neunesl vzrůstající slávu své kapely, se zapletl s drogami i alkoholem. Nakonec mezi ním a ostatními členy kapely došlo k tak velkému odcizení, že Stony opustil. Krátce poté se za nejasných okolností utopil v bazénu.
(hak)