Průvodce tajemným jazykem lékařských zpráv – díl 1.
Osteochondróza, hernie, protruze, prolaps, sekvestr. Pročítáte svou lékařskou zprávu a nevíte, co u vás vlastně odborník diagnostikoval? Lékařské zprávy často obsahují pojmy, které jsou pro nezasvěcené španělskou vesnicí. V prvním díle našeho průvodce se vám pokusíme vysvětlit odborné pojmy týkající se onemocnění meziobratlových plotének.
![pacient_lekat_ordinace_anamneza](https://www.ulekare.cz/media/cache/content_detail/media/image/38824242629070336f56ca369ef3ebf8.jpg)
Léčí se lidé, ne obrázky
Rentgenový snímek, CT vyšetření nebo magnetická rezonance jsou jenom popisem situace, kterou vidí lékař na snímku. Jedná se tedy o změny od očekávané normy. Tyto nálezy však neříkají nic o tom, zda nějak souvisí s problémem pacienta. Důležitost nálezu posoudí jedině ošetřující lékař, který zná zdravotní stav pacienta. V případě medicíny totiž platí okřídlené rčení: „Léčí se lidé, ne obrázky!“. Na lidské tělo tedy nelze pohlížet jako na rozbité auto, u kterého sestavíme protokol závad a opravíme, popřípadě vyměníme rozbité součástky. Pojďme se ale detailněji podívat na „záhadné“ pojmy v lékařských nálezech a zjistit, co vlastně znamenají.
Ploténka a její poškození
Meziobratlová ploténka je oválná elastická struktura uložená mezi dvěma obratli. Je tvořena měkkým jádrem (nucleus pulposus) a pevným vazivovým pouzdrem (anulus fibrosus).
V průběhu let ploténky přirozeně ztrácí svoji výšku, pevnost a elasticitu v důsledku úbytku vody a degenerace vaziva. Postupem času jsou tak ploténky více náchylné k různému typu poškození. S jakým odbornými pojmy se v tomto případě můžete setkat?
- Osteochondróza. Zúžení prostoru mezi obratli na snímku v důsledku degenerace meziobratlové ploténky, která snižuje svou výšku.
- L4/5, L5/S1. Prostor mezi 4. a 5. bederním obratlem (L4/5) a mezi 5. bederním a prvním křížovým obratlem (L5/S1). Tyto prostory jsou nejvíce zatíženy, a tudíž nejvíce náchylné k degeneraci.
- Bulging (prolaps). V důsledku degenerace ploténky a tlakových sil působících především na zadní část ploténky může dojít k postupnému vyklenování části ploténky mimo původní obvod. Vyklenutí více než 25 % obvodu při neporušeném vazivovém obalu nazýváme prolaps nebo stále častěji bulging. Takto postižená ploténka se pak může vyklenovat směrem dozadu do páteřního kanálu a být zdrojem prvních potíží.
- Protruze. Při pokračujícím tlaku na ploténku a její degeneraci může dojít k více lokalizovanému vyklenutí ploténky, při kterém bývá porušeno část vazivového pouzdra. Vyklenutí ploténky k nervovému kořeni může být zdrojem bolestí v dolní končetině.
- Extruze, hernie. Jedná se o kompletní porušení vazivového pouzdra s trhlinou vedoucí k výhřezu měkkého jádra mimo ploténku, přičemž vyhřezlá a nevyhřezlá část tvoří jeden celek.
- Sekvestr. Část vyhřezlé ploténkové hmoty se odděluje od zbytku jádra a může cestovat jako volný sekvestr mimo postižený segment.
Autorem průvodce je neurolog MUDr. Tomáš Vilhelm, který odpovídá na vaše dotazy z oblasti neurologie v odborné poradně. Tomáš Vilhelm se také specializuje na funkční terapii bolesti u neurologických a ortopedických onemocnění. Více o této problematice najdete na stránkách www.suchajehla.cz.