Vybíráme psa pro pacientku s osteoporózou
Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Pes se ale může stát i nejlepším přítelem osteoporotické ženy. Jaké plemeno je pro osteoporotika nejvhodnější, a kterému se naopak vyhnout?
Proč právě pes (a ne třeba kočka)?
Pro lidi trpící osteoporózou je velice důležitý pohyb. Ten totiž pomáhá zpevňovat svaly a tím i kosti, které jsou pak méně náchylné ke zlomeninám. Jedním z doporučovaných pohybů je i chůze. A k pravidelným procházkám může pomoci právě pes. Člověk by se třeba sám ven jít ani nedonutil, ale pes, ten prostě vyvenčit potřebuje. Procházky se čtyřnohým miláčkem se tak mohou stát elegantním řešením při splnění pravidelné dávky pohybu. Navíc, protože je pes velmi věrné zvíře, nikdy nenechá člověka o samotě a bude ho pravidelně doprovázet na jeho každodenních procházkách.
Dalším důvodem, proč si psa pořídit, je, že vnese do života určitý řád. Mnoho lidí má totiž problémy s tím, že pokud onemocní nebo odejdou do důchodu, naruší se jejich denní rytmus. Pokud ale vědí, že musí ráno vstát, věnovat se svému mazlíčkovi, jít se s ním projít a nakrmit ho a odpoledne se mohou těšit na příjemnou dlouhou procházku do místa, kde je jim dobře, pomůže to znovu dát každému jejich dni smysl a řád.
V neposlední řadě může hlazení psí srsti také mnoho lidí uklidňovat a zbavovat je strachu a úzkosti, pocitu samoty i zbytečných obav.
Vybíráme psa
Při výběru psa je potřeba zohlednit současný zdravotní stav pacienta a pravděpodobný výhled, kterým se bude onemocnění ubírat do budoucna. Obecně se doporučují takoví psi, kteří nevyžadují mnoho péče, jsou samostatní, klidní, rychle si na svého majitele zvyknou a nevyžadují tak tvrdý a intenzivní výcvik. Pokud se pacient například těžko pohybuje, patří mezi doporučená psí plemena třeba jezevčíci nebo některý z menších teriérů. V současnosti jsou velmi populární například australský silky teriér, yorkšírský teriér nebo belgický grifonek.
Naopak, pokud se pacient cítí silný v kramflecích a troufne si i na většího psa, lze mu doporučit například anglického setra, knírače malého nebo Kishu-Inu.
Mezi naopak naprosto nevhodná plemena patří bojové rasy – doga, pitbul – nebo psi lovečtí, kteří vyžadují hodně pohybu a přísný výcvik – ohař, chrt.
Pokud se ale pacient rozhodne si psa pořídit, je třeba, aby si uvědomil, že to není chvilková zábava a že pes bude vyžadovat péči i v době, kdy se pacientovi například přitíží.
(kam)
Zdroj: www.thirdage.com
www.psi-plemena.cz
