Zázrak jménem česnek

Česnek používali k léčbě nejrůznějších obtíží již Egypťané, Babyloňané, Římané i Číňané. Účinnou látkou zodpovědnou za většinu přínosů pro naše zdraví je tzv. alicin. Jedná se o sloučeninu síry, která se do organismu vstřebává ze střeva a odtud se šíří dál do těla. 

Hodně živin, málo kalorií

Česnek má sice pro lidský organismus spoustu podstatných živin, ale co se týče kalorií, je situace opačná. Jedna porce česneku, tedy asi 28 g, obsahuje 42 kalorií, bílkovin je zde 1,8 g a sacharidů 9 g. Kromě toho jsou ale v česneku i stopové prvky, vitamíny a jiné důležité živiny. V jakém množství?

• mangan: 23 % denní doporučené dávky
• vitamín B6: 17 % denní doporučené dávky
• vitamín C: 15 % denní doporučené dávky
• selen: 6 % denní doporučené dávky
• vláknina: 1 g
• v menším množství i vápník, měď, draslík, fosfor, železo a vitamín B1

Bojovník s chřipkami a nachlazením

Česnek účinně povzbuzuje činnost imunitního systému, což je vědecky podloženo. Ve studii trvající 12 týdnů snížil denní příjem česneku výskyt nachlazení u účastníků o 63 %. Pokud už k nastydnutí došlo, zkrátila se doba přítomnosti symptomů asi na 1,5 dne. Ve skupině osob, které česnek nekonzumovaly, přetrvávaly příznaky průměrně 5 dnů. Při jiném výzkumu bylo prokázáno, že podávání česneku dovede zkrátit dobu chřipky nebo nachlazení až o 61 %.

Pomoc pro srdce a cévy

Kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí v rozvinutých zemích. Podle vědců by v jejich léčbě a prevenci mohl napomoci i česnek. Při vyšší konzumaci dokáže totiž podstatně snížit krevní tlak. Při podání 600–1500 mg česnekového extraktu, tedy opravdu vysokých dávek, bylo dokonce v jedné studii dosaženo stejného efektu jako při podání atenololu (tj. jednoho z beta-blokátorů). Česnek dokáže částečně ovlivnit též hladiny lipidů v krvi a tím i proces aterosklerózy. Umí snížit hladinu celkového a LDL cholesterolu o 10–15 %. Jestli dokáže zvýšit množství „hodného“, HDL cholesterolu, se s jistotou neví. Hladinu triglyceridů pak pravděpodobně neovlivňuje.

Účinný antioxidant

Česnek má významné antioxidační vlastnosti, které zpomalují stárnutí organismu. A když se k tomu přidá i jeho efekt na krevní tlak a cholesterol, může být i prevencí některých mozkových onemocnění – např. určitých typů demence. 

Očista od těžkých kovů

Alicin, obsažený v česneku, je sloučenina síry. Díky tomu je schopen z organismu vyvazovat těžké kovy a chránit jej tak před jejich toxickými účinky. Ve studii trvající měsíc byl pracovníkům masivně vystaveným olovu podáván česnek. Došlo u nich ke snížení hladin tohoto prvku v krvi o 19 %. Navíc se zmírnily příznaky toxicity (bolesti hlavy, zvýšený krevní tlak atd.).

Co se zatím zkoumá 

Česnek byl ve starém Řecku neodmyslitelným pomocníkem atletů při olympijských hrách. Ve starých kulturách byl podáván ke snížení únavy a vyčerpání a ke zvýšení fyzické výkonnosti. Zda toto česnek opravdu dokáže, ještě nebylo spolehlivě vědecky dokázáno. Výzkumy na zvířatech zase naznačují, že by podávání česneku mohlo u žen po menopauze zvyšovat hladinu estrogenu. Díky tomu by mohlo být zpomaleno řídnutí kostí, které spoustu žen po přechodu trápí.

Léky nenahrazuje! 

Česnek má na lidský organismus široké spektrum pozitivních účinků. Může tedy kladně ovlivňovat průběh nejrůznějších onemocnění. V žádném případě se ale nejedná o lék sám o sobě – jde spíše o spolehlivého pomocníka. Konzumujte jej pouze v přiměřeném množství, příliš mnoho česneku může dráždit sliznice trávicího traktu. Pokud užíváte léky na ředění krve nebo trpíte některou poruchou krvácivosti, poraďte se s lékařem ještě před tím, než se česnek stane stálou součástí vašeho jídelníčku. 

Zdroj: LEECH, Joe. 11 Proven Health Benefits of Garlic. Dostupné z: https://authoritynutrition.com/11-proven-health-benefits-of-garlic/.