Mám strach z lidí...
Dobrý den,
Potřebovala bych poradit.
Již od základní školy jsem se bavila jen s málo lidmi a téměř nikam nechodila. Necítím se dobře ve společnosti cizích lidí nebo ve skupinách více jak 4 známých lidí.
Na základní škole mě pár lidí pomlouvalo, lhali mi a dělalo si ze mě ,,legraci“ (vtipkovali na můj účet). Od té doby moc lidem nevěřím. Uzavírám se do sebe. Čím dál míň dávám najevo své pocity, chování, své opravdové já, jen aby mi pak někdo nemohl psychicky ublížit. Když se chci s něčím svěřit nebo říct jak se cítím, raději to napíšu do povídky než abych si o tom s někým promluvila. Myslím si, že by mě stejně nikdo neposlouchal, nevnímal nebo by se mi za to smál.
Nejhorší je, když mám být ústně zkoušena před tabulí. Před hodinou u učitele, o kterém vím, že zkouší každou hodinu, mám návaly stresu, nervozity a když mě náhodou vyvolá, třesu se, mám návaly horka, paniky…
Vyhýbám se prostorům, kde se nachází mnoho lidí, davy, velké akce, otevřené prostory apod. V takovýchto případech jsem nervózní, začnou na mě působit návaly horka, někdy je mi špatně od žaludku apod. Po příchodu domů mám chuť se zavřít sama v pokoji a již nikam nechodit a rozhodně se s nikým nestýkat, cítím se vyčerpaně.
Bojím se, co si o mě ostatní pomyslí, abych se neztrapnila, neudělala nebo neřekla nějakou hloupost. Ovšem, když mám mluvit s muži, je všechno o něco intenzivnější a jsem více rozpačitá a odtažitá.
Nerada telefonuji s cizími lidmi, většinou tyto telefonáty stejně ignoruju. Přijde mi divné mluvit přes telefon.
Nedávno se to začalo zhoršovat. Rodiče mi řekli, abych šla do restaurace a koupila jídlo domů. Nedokázal jsem tam jít sama. Začala jsem bezdůvodně brečet, třást se, mít depresi. Nakonec jsem tam sice došla, ale cestou jsem se znovu rozbrečela a šel se mnou někdo, kdo objednal jídlo, šel jako první… Od té doby mývám několikrát do měsíce panické záchvaty pláče, nedokážu přestat a někdy ani pořádně nevím, proč vlastně brečím. Často přemýšlím o věcech, co se staly, co mohlo být jinak, co bude v budoucnu… postupně se tím stresuju a mám deprese. Jen málo kdy se můžu uvolnit a bezstarostně odpočívat.
V poslední době (hlavně na internátu) se často probouzím, moc nespím, a i když se vyspím cca 8-9 hodin, jsem celý den již od probuzení vyčerpaná, jak fyzicky tak psychicky. Často mám problém vnímat učitele a výuku. Někdy se mi po větší námaze motá hlava.
Dobrý den, tyto stavy se dají velmi dobře léčit. Doporučuji Vám se obrátit na psychoterapii,...
