Drift a shift: spojenci chřipkového viru
Každý zdravý člověk je šťastným vlastníkem imunitního systému, který ho chrání před mikrobiálními vetřelci. Důležitou vlastností imunitního systému je umění zapamatovat si strukturu vetřelce, se kterým již jednou měl tu čest. Takovýto nepřítel to bude mít podruhé již mnohem těžší, pravděpodobně bude rychle a efektivně zneškodněn. Bohužel mikroorganismy také nejsou hloupé a na své straně mají jednu obrovskou výhodu: umí tak rychle měnit svůj vzhled a vlastnosti, že se náš imunitní systém nestačí divit. Vlastně je vůbec nepoznává.
Antigenní drift...
Umění změnit svou podobu a tak uniknout obranným mechanismům lidského těla ovládá i virus chřipky. Mechanismy, kterými k tomu dochází, označujeme dvěma anglickými slovy: drift a shift.
#IMG#Antigenní drift je pro nás méně nebezpečný, je to drobnější změna povrchových molekul chřipkového viru. K driftu dochází během delší časové periody a je to postupný proces.
Jak k driftu dochází...
Pokud je člověk nakažen chřipkovým virem, vyvine proti němu protilátky, které jsou specificky zaměřené proti kmenu viru, kterým byl nakažen. Aby byl tento virus i nadále schopný infikovat člověka, musí lehce pozměnit strukturu svého povrchu, proti kterému jsou protilátky zaměřené. I tato malá změna stačí k oklamání imunitního systému, proto je virus schopen infikovat stejného člověka několikrát. Důsledkem antigenního driftu jsou také sezonní epidemie chřipky, ke kterým dochází každý rok. Každý rok se k nám vrací virus trochu jiný a my se s ním musíme pokaždé znovu vyrovnat.
Antigenní shift...
Na rozdíl od driftu je antigenní shift zásadní změna virové struktury, která vytváří úplně nový podtyp chřipkového viru. K antigennímu shiftu dochází smísením různých typů chřipkového viru, například viru napadajícího člověka a viru ptačí chřipky. Vznik antigenního shiftu u chřipkového viru může být urychlen zvířecími druhy, které mohou být infikovány hned několika druhy chřipkových virů. Takovým zvířetem je například prase, které může být infikováno lidským chřipkovým virem, ale také ptačím a prasečím. Proto je značná pravděpodobnost, že v praseti nakaženém všemi třemi chřipkovými viry dojde k výměně genetické informace těchto virů za vzniku úplně nového typu. Tento nový typ by mohl mít povrchové molekuly ptačího viru a zároveň být schopen snadno infikovat člověka.
Hrozící chřipková pandemie...
Chřipková pandemie začne hrozit právě ve chvíli, kdy se mezi lidmi snadno přenáší mikroorganismus, který je velmi nepodobný všem strukturám, s nimiž se náš imunitní systém dosud setkal.
(vek)
