Zavřít
uLékaře
Stáhněte si mobilní aplikaci uLékaře.cz
Lékařská poradna a objednání
Nainstalovat
Reklama
Přihlásit se Přihlásit se přes Facebook

Zapomenuté heslo

Nemáte účet? Registrujte se

Vytvořit nový účet uLékaře.cz

Připojte se do komunity uLékaře.cz a získejte přístup k historii všech svých dotazů a odpovědí.
Již máte účet? Přihlaste se zde

Máte Facebook? Ušetřete si čas a jednoduše se přihlaste skrz něj.

Přihlásit se přes Facebook
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Chcete se přihlásit? Přihlaste se zde
Nemáte účet? Registrujte se

Duševně nemocné je třeba léčit v jejich přirozeném prostředí

Mgr. Lenka Kadeřávková Redakční článek 9.10.2020

Již několik let u nás probíhá reforma psychiatrické péče. Jedním z jejích hlavních cílů je pečovat o duševně nemocné pacienty převážně v jejich přirozeném prostředí, nikoliv za zdmi psychiatrických nemocnic (dříve léčeben). Jak to vypadá v praxi? Pro koho jsou určená tzv. centra duševního zdraví? A jak sami na sobě poznáme, že bychom potřebovali odbornou psychiatrickou pomoc? Nejen tyto otázky jsme při příležitosti Světového dne duševního zdraví položili doc. MUDr. Martinovi Andersovi, Ph.D., přednostovi Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Reklama
MUDr. Martin Anders
doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Z nemocnic je těžké vracet se do života

Co si přesně představit pod přesunem pacientů z psychiatrických nemocnic?

Abychom si to ujasnili, nechceme nikam pacienty přesouvat. Spíše si přejeme, aby péče přišla za nimi. Snaha je vytvořit multidisciplinární týmy (složené z mnoha odborníků), kterým by se v širším pojetí říkalo centra duševního zdraví a které by poskytovaly komplexní péči pacientům trpícím závažnými duševními chorobami v jejich přirozeném prostředí, tedy doma. Testování těchto týmů v rámci projektů Evropské unie je stále v běhu, některé jsou již financovány z veřejného zdravotního pojištění.

Ve chvíli vážné duševní nemoci nemůžeme nabízet jen a pouze péči v psychiatrickém zařízení, neboť se přetrhají vazby, které ve svém přirozeném prostředí pacient má. Akutní nemoc vyžaduje akutní péči, ale pak se stává, že tato péče postrádá rehabilitační funkci a spíše brání tomu, aby klient opět nabyl své kompetence a svou funkční kapacitu. Neplatí to samozřejmě ve 100 % případů, ale obecně všichni víme, že v jakékoliv nemocnici za vás téměř všechno udělají a je zcela přirozené, že řada z nás tomu podlehne. Tedy spolehne se na tyto služby a pak je obtížné vracet se zpátky do života. Mám mnoho příkladů z naší akutní péče, která nikdy netrvá tak dlouho jako péče následná.

Cílem reformy je zároveň více než psychiatrické nemocnice využívat psychiatrická lůžka všeobecných nemocnic. Proč?

Pokud jde o nově vznikající psychiatrická oddělení, chceme, aby jich přibylo a aby byla součástí všeobecných nemocnic. Aby byl v čele oddělení primář, který se účastní porad managementu nemocnice, také aby byla v nemocnici dostupná psychiatrická konziliární služba (psychiatr docházející na jiné oddělení a poskytující radu ohledně diagnózy duševních onemocnění a péče o tamní duševně nemocné) a aby například nebylo nutné v případě deliriózních stavů, které jsou častou komplikací na řadě jiných oddělení, odvážet tělesně nemocné pacienty sanitkou do 70 km vzdálené psychiatrické nemocnice.

To se nyní děje?

Ano. Jsou oblasti, kde akutní psychiatrická péče není vůbec dostupná. Což je podobné, jako kdyby vás poté, co si zlomíte nohu, vezli místo na chirurgii rovnou do lázní. Tito lidé potřebují diagnostiku, zahájení odpovídající léčby a pak může léčba probíhat v mnoha případech v komunitě. V domácím prostředí přitom péče není jen o podávání léků, ale o celém komplexu opatření, které jedinec potřebuje. Jde o jeho reálné sociální, finanční, vztahové a pracovní potřeby, což nelze zvládnout v nemocnici.

Klíčovou otázkou současné psychiatrické péče jsou personální kapacity

Mluví se také o tom, že v psychiatrických nemocnicích chybí lidský přístup k pacientům, souhlasíte s tím?

Přijde mi to příliš kategorické tvrzení a nesouhlasím s ním, ale nevylučuji, že se nějaké případy vyskytnout mohou. Je to jako v každé jiné lidské činnosti. Existují také nálezy z návštěv kanceláře ombudsmana, což nejsou úplně příjemné informace, ale je třeba se tomu postavit čelem a snažit se situaci každým dnem zlepšovat. Dle mého významná část problému tkví v obrovském počtu lůžek, které v těchto zařízeních máme. My (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze) například máme 120 akutních lůžek, naši kolegové v Bohnicích přes 1000 tzv. následných lůžek. V současnosti je to složité i s ohledem na covid-19. Ale bál bych se říci, že nám chybí lidský přístup, myslím, že personál nemocnic dělá co může, ale na druhou stranu je třeba s lidmi neustále pracovat, vzdělávat je, ukazovat jim dobrou praxi a dávat jim zpětnou vazbu.

Ono jde spíš o to, jestli mají zaměstnanci vůbec kapacitu se pacientovi individuálně věnovat…

To je klíčová otázka. Jsou země, kde mají poměr personálu k pacientům 10 : 1, my to máme obráceně. To samozřejmě souvisí s financováním, protože v psychiatrii nejvyšší procento nákladů, tj. 70 %, činí personální náklady na lidskou práci. Příkladem může být i často diskutované využití síťových lůžek. Na klinice máme dvě, která používáme pro pacienty trpící demencí s nočními stavy zmatenosti. Často si to sami přejí, uvádějí, že se cítí bezpečněji, také aby v noci nespadli z postele, když se probudí zmatení. Jinou variantou je, že byste k pacientovi posadila někoho, kdo by u něj celou noc seděl a čekal, až se nemocný pohne a ihned reagoval, ale na to kapacitu bohužel nemáme.

Pro jaké pacienty jsou konkrétně centra duševního zdraví určená?

Pro pacienty se závažnou duševní chorobou, například se schizofrenií, těžkou depresivní nebo bipolární poruchou, závažnou poruchou osobnosti atd., která je funkčně významně omezuje. Závažnost postižení funkčního stavu se hodnotí pomocí speciálních psychiatrických stupnic, mapují se potřeby klientů a dle toho nastavuje multidisciplinární tým své služby.

Například pacienti trpící schizofrenií mají velké problémy uplatnit se na volném trhu práce, mají problémy s bydlením, nejsou schopni si vyhledat zdravotní péči atd. S tím vším jim mohou pomoci zaměstnanci center, například je doprovodit k praktikovi, k zubaři. Podněcovat je k normálnímu fungování, k fyzické aktivitě, aby se nezanedbávali při jídle atd.

Pracovník centra duševního zdraví může pacienta doprovázet třeba na pohovor

Jak si konkrétně představit pomoc sociálních pracovníků center duševního zdraví při hledání práce?

Máme například mladou pacientku trpící schizofrenií, u které se po deseti letech podařilo najít zaměstnání. Na pohovor ji doprovázel člen týmu a ona začala pracovat v drogerii Teta. Důležité je, že specialisté pacientům mj. radí, jak reagovat na situace v práci, nemocní s nimi mohou řadu věcí sdílet a hledat řešení jejich problémů. Pro tyto jedince obvykle není ani tak problém práce samotná, ale mezilidské vztahy. Sociální pracovník také může zajít za šéfem a vysvětlit mu podstatu konkrétní nemoci, fakt, že klient je mnohem více citlivý na stres a co je potřeba v určitých situacích dělat. Na to samozřejmě nemá psychiatr sedící v přeplněné ambulanci prostor.  

Ovšem lékař je v rámci center duševního zdraví pacientům také k dispozici…

Ano, kolegové se na mne budou asi zlobit, ale lékař není tím hlavním, kdo by vše organizoval. Měl by se věnovat především své vysoce odborné práci s klienty. Centrum duševního zdraví je definováno tak, že jde o multidisciplinární tým s jasným složením personálu, který určuje počet psychiatrů, psychiatrických sester, klinických psychologů, sociálních pracovníků a dalších odborností.

Jak se vlastně pacient do péče centra dostane?

Vcelku jednoduše, například my spolupracujeme s centrem duševního zdraví Podskalí, které patří pod křídla Fokusu Praha, sdílíme s nimi naše psychiatrické sestry, případně lékaře a oni naopak zajišťují sociální oblast. Naše týmy se začaly potkávat už před pár lety. Například sociální pracovnice chodí na naše akutní oddělení, kam jsou přijímáni pacienti se závažnými duševními chorobami. Pokud konkrétní nemocný projeví zájem o služby multidisciplinárního týmu, tak už se může během své hospitalizace potkávat s někým, kdo jej bude provázet i po propuštění, což je samozřejmě zcela jiná situace, než kdyby pak byli propuštěni a odesláni k neznámému lékaři.

Kolik je zatím v České republice těchto center?

Momentálně 26 a nyní se vybírají další. Jen bych dodal, že se snažíme měřit i jejich efektivitu. V našem pojetí spolupráce lze hovořit i o ekonomickém potenciálu center, výrazně se nám snížil počet hospitalizací pacientů i množství hospitalizačních dní.

V souvislosti s reformou se také mluví o nedostatečné prevenci duševních poruch, v čem by měla spočívat a jak by měla být organizovaná?

Je skutečně tristní, ale snad se již blýská na lepší časy. Jedním z příkladů je Národní akční plán prevence sebevražd, což je specifická oblast, kterou nedávno schválila vláda. Prevence by měla obecně začínat už životním stylem, skladbou potravy, informacemi o tom, že psychoaktivní látky nejsou zdraví prospěšné atd. Zároveň také dobrou léčbou tělesných onemocnění, které často přispívají k rozvoji duševních potíží. Ale to už je na reformu v tuto chvíli příliš velké sousto...

Pacienta s duševním onemocněním často přivede k lékaři nespavost

Jak si sama u sebe diagnostikuji, že moje problémy, třeba úzkosti, už vyžadují zásah odborníka?

Radím řídit se typem a závažností potíží. Pocity typu chci si ublížit, život mě nebaví, mám panické epizody určitě patří do ranku psychiatra, respektive do urgentní péče. Důležitým faktorem je doba jejich trvání a také váš funkční stav. Když vám potíže vadí při výkonu zaměstnání, v rodině, ve vztazích, tak je namístě obrátit se na odborníka.

Tím prvním kontaktem má být spíše praktických lékař, nebo rovnou psychiatr, případně psycholog?

Můžete začít u praktického lékaře. Velmi typickým příznakem, který přivede někoho k lékaři, je nespavost. Zde platí, že je potřeba udělat dobrou rozvahu a diagnózu. Když jde o určitou stresovou nespavost, krátkodobě pomohou hypnotika (prášky na spaní). Ovšem neměli bychom opomenout zjistit další doprovodné obtíže a položit otázky týkající se úzkostných nebo depresivních stavů.  

Pokud se zdravotní stav pacienta nelepší, je namístě vyhledat psychiatra. Zvlášť když jde o onemocnění, které doprovází tělesné choroby, třeba srdečně-cévní, nádorová apod. Jde o to, aby předepsané léky byly bezpečné i s ohledem na tělesný stav a jeho léčbu.  

Dlouhodobě je v Česku problém s nedostatkem dětských psychiatrů. Proč není možné, aby se o děti starali tzv. dospělí psychiatři?

Říká se, že dítě není malý dospělý, což v psychiatrii platí obzvláště. Je to specifická svébytná odbornost, která má svá specifika. V pedopsychiatrii se hojně řeší citlivé téma vývoje a diferenciální diagnostiky (proces, při kterém se stanoví pravděpodobné diagnózy a z nich se vybírá ta nejpravděpodobnější), časté jsou poruchy pozornosti, jako je ADHD, poruchy autistického spektra, na což nemusí být dospělý psychiatr úplně kovaný.

Pedopsychiatři mají vlastní odbornost a mají možnost se stát rovnou dětskými psychiatry, což se změnilo před pár lety a provázel to velký boj. Dříve totiž byla primární dospělá psychiatrie a až jako nástavba ta dětská. Vznikalo hodně psychiatrů, kteří měli obě odbornosti. Řada kolegů si tak zvolila první získanou odbornost, asi se v ní cítili jistější a nepochybně také protože péče o dospělé je jednodušší a méně časově náročná. Nyní proto pracujeme na tom, aby dětští psychiatři za svou práci získali vyšší ohodnocení, které si jednoznačně zaslouží.

Doporučujeme

Čtěte více

Drogy na školách: u nás i v USA vede marihuana

Odborníci mnoha zemí se neustále snaží mapovat trendy v užívání drog mezi dnešní...

Drogy v Praze – letní sezóna je zvlášť nebezpečná

Nic moc jídlo a lůžko v oddělení za nemocnicí. I tak mohou vypadat prázdninové...

Druhé dítě se dlouho nedařilo. Pomohlo až rozrušení srůstů a jejich prevence

Třiatřicetiletá Mirka a její stejně starý manžel chtěli svému čtyřletému synovi...

Druhý polštář pod hlavu může pomoci udržet nižší nitrooční tlak

Máte-li nitrooční tlak zvýšený nad hranici normy, zvažte svou oblíbenou polohu...

Druhý vrchol sezóny aneb V září ještě není vyhráno

I když někteří z nás přestáli období letních dovolených úspěšně bez jediného...

Důležité řasinky aneb Co se děje, když nepracují

Dutině nosní i vedlejším dutinám vévodí miniaturní pohyblivé řasinky. Ty posouvají...

Důležitější než délka spánku je jeho kvalita

Není žádným překvapením, že délka spánku ovlivňuje množství energie, kterým...

Důležitý selen: Pomůže se štítnou žlázou i bolestí zad!

Selen patří mezi tzv. esenciální stopové prvky. Ty tělo neumí vytvořit a člověk...

Důsledky kouření na naše zdraví jsou nedozírné, netrpí jen plíce

Polovina kuřáků umírá na důsledky své závislosti. Umírají v mladším věku než...

Důsledná hygiena chrání před žloutenkou typu A

Určitě si z dětství pamatujete věčný dotaz maminek, zda si dítko umylo ruce....

Duševní pohodu i fyzičku udržíte cvičením

Být aktivní je pro lidi s hemofilií velmi důležité. Veškeré těžkosti a potíže...

Duševní porucha: dar i prokletí. Nesnesitelná tíha bytí

Psychické onemocnění a nevšední kreativita, nebo přímo genialita kráčí občas...

Duševní poruchy ohrožují i srdce

Lidé trpící těžkou psychickou poruchou, například schizofrenií, mají až o...

Duševní strádání aneb Co nám maže úsměv z tváře nejčastěji

Psychická nemoc může potkat každého z nás. Přestože se jedná o velmi častý problém,...

Duševní strádání aneb Co nám maže úsměv z tváře nejčastěji

Psychická nemoc může potkat každého z nás. Přestože se jedná o velmi častý problém,...

Dušičky – svátek, na který byste neměli zapomínat

Památka zesnulých, tzv. Dušičky, připadá na 2. listopadu a je významným křesťanským...

Důvěra je ve vztahu důležitější než strategie a sledování

Rafinované spodní prádlo umožňuje prostřednictvím navigačního systému GPS sledovat...

Dva měsíce nouzového stavu: Jak funguje organizace EDA?

Už dva měsíce musí nezisková organizace EDA fungovat dálkově, přitom raná péče,...

Dvanáct potravin, které mohou ulevit při zácpě

Abnormálně tuhá stolice je častým problémem, o kterém se ale moc nemluví. Vyřešit...

Dvanáct rad pro život s chronickou hepatitidou C

Pokud se hepatitida C neléčí, může vážně poškodit játra. Ta nemohou nadále fungovat...

Naposledy přečtené dotazy z poradny

Riziko užívání nikotinových sáčků Lyft

Dobrý den, chtěl bych se prosím Vás zeptat, zda pokud užívám nikotinové sáčky...

Černé tečky dolních končetin

Dobrý den, prosím vás na nohou se mi dělají černý tečky. Vypadá to jako zarostlé...

Beďar na penisu

Dobrý den, asi před měsícem se mi na penisu udělal běďar, který jsem si vymáčkl,...

Pomalý růst plodu

Vážený pane doktore/doktorko, mám dotaz ohledně velikosti plodu na začátku...

Bolest v krku a na uzline pri polykani

Dobry den, je mi 15 let a uz dva tydny me boli v krku pri polykani, ale jenom...

Zánět předkožky

mam zanet predkozky penisu lehce i zuzenou .pouzivam mast Clotrimazol to pomuze...

Odběr krve u kojence

Dobrý den paní doktorko, syn prodělal ve 2,5 měsících zápal plic. Naše paní...

Dg. S934 Podvrtnuti a natazeni kotniku

Dobry den pane doktore, obracim se na Vas s prosbou o radu, jak pokracovat v...

Mokvající balanitis

Dobrý den paní doktorko, chci se ještě zeptat k předchozímu dotazu ke kožnímu...

Stálá únava, uzavírání se do sebe

Dobrý den paní psycholožko. Co byste mi poradila. Léčím se 10 let lékem Cipralex,...

Vyrážka na rukou a nohou

Dobrý den, chtěla bych se zeptat co se mi mohlo objevit za vyrážku. Objevila...

Změna přítelkyně

Dobrý den , po 4 letech jsem odešel od přítelkyně a půl roku ma to si našel...

Bolest v krku a koronavirus

Dobrý den, Chci se zeptat škrábe mi a pálí v krku a mám na jazyku bílý silný...

Výrustky kolem konečníku

Dobrý den, Na konečníku mám několik výrustků (viz. foto). Chci se zeptat,...

Je mi 11, skoro 12 a už masturbuji

je normalni že je mi 11 skoro 12 a už masturbuji je to normalni a taky už chcu...

Bolest v krku

Dobrý den, od vcera me boli v krku, brala jsem si 2krat pastičky na bolest krku...

CT hlavy

Příští týden jdu na CT mozku. Nepřetržitě mě od ledna bolí hlava. Točí se mi,zvracím.Teď...

Opakované záněty močového měchýře po pohlavním styku

Dobrý den, je mi 17 let. Už od mala trpím zaněty močových cest, nebylo to ovšem...

Borelioza

Dobrý den, vloni jsem měla klíště. Po objevení skvrny jsem dostala slabá antibiotika...

Erdomed doba braní

Dobrý den, chci se zeptat stačí Erdomed užívat 3-4 dny, když už nejsou potíže...

Reklama