Duševní strádání aneb Co nám maže úsměv z tváře nejčastěji

Úzkostné poruchy

Úzkost a strach jsou normální lidské reakce na obtížné situace v životě. Jejich cílem je mobilizovat zásoby energie a pomoci nám připravit se na hrozící nebezpečí. Problém nastává, když se úzkost začne objevovat i v situacích, ve kterých není potřeba, nebo trvá zbytečně dlouho a je nadměrně intenzivní. Pak může různými způsoby závažně zasahovat do života. 

1. Panická porucha. Pro tuto nemoc jsou typické opakující se záchvaty velmi silné úzkosti a strachu. Nemocný je začne pociťovat náhle, bez zjevného spouštěče. Jelikož je úzkost vždy doprovázena silnými tělesnými příznaky, může si člověk panickou ataku vyložit jako čistě tělesný problém a prožívat velmi intenzivní strach o svůj život. Dotyčný neví, co se s ním děje, vnímá například silné bušení srdce, potíže s dýcháním, třes rukou a pocity na omdlení. Mívá obavy ze ztráty kontroly nebo ze smrti. Často se nechá odvézt rychlou záchrannou službou do nemocnice, kde lékaři neobjeví žádný tělesný problém, který by vysvětloval jeho potíže. Nemocný se následně často obává dalšího záchvatu, má vlastně strach ze svého strachu, což může novou ataku samo o sobě brzy spustit.
2. Sociální fobie. Další velmi častá porucha je charakterizovaná nadměrným strachem a úzkostí v mezilidském kontaktu. Může se objevit v jakékoli situaci, každý nemocný má totiž většinou svoji vlastní kombinaci činností, které mu působí potíže. Jejich škála bývá opravdu široká – od běžného rozhovoru přes nutnost jíst na veřejnosti až po telefonování či navazování vztahů. V extrémních případech prožívají nemocní úzkost ve všech situacích spojených s přímým mezilidským kontaktem. Často se obávají selhání a zátěžovým situacím se vyhýbají, čímž svůj strach jen upevňují. Navíc přicházejí o možnost zlepšovat své sociální dovednosti.

Změny nálad

Druhou velmi častou skupinou psychických potíží jsou poruchy nálady. Bývají jednou z nejběžnějších příčin vyhledání odborné pomoci. Uvádí se, že celoživotní riziko pro onemocnění depresí je až 20 % a ženy jsou ohroženy zhruba 2× častěji než muži. A jak se depresivní porucha projevuje?

• Typické pro tento problém jsou dlouhodobě pokleslá nálada, ztráta energie a zájmu o činnosti, které dříve přinášely potěšení.
• Nemocný se cítí unavený, mívá potíže se soustředit a často ho vyčerpá i jednoduchá práce, kterou dříve bez potíží zvládal. Z toho plyne snížené sebehodnocení a pocity selhání, můžou se objevit i neopodstatněné návaly viny.
• Dalšími příznaky deprese jsou potíže se spánkem a nechutenství.
• Mohou se objevit i myšlenky, že by bylo lepší nežít, v těžkých případech nemocný opravdu začne sebevraždu plánovat a připravovat.

U onemocnění depresí je na místě psychoterapie spolu s užíváním antidepresiv, léčba většinou nemocnému zásadně zlepší kvalitu života. 

Úzkostné poruchy i poruchy nálady naštěstí v mnoha případech dobře reagují na léčbu. Je dobré vyhledat odbornou pomoc co možná nejdříve. Ideální je kombinace psychoterapie spolu s užíváním antidepresiv. 

Zdroj: www.ourhealthyminds.com