Medikamentózní rýma: pozor na rychlou úlevu!

Rýma patří mezi nemoci, které mohou mít velmi pestrou paletu příčin. Na základě toho lze rýmu dělit na infekční, alergickou a další druhy. Spouštěcím faktorem jsou u infekční formy viry, u té alergické pak příslušné alergeny. A jak je to s ostatními typy? Většinou se jedná o tzv. vazomotorickou rýmu, což je druh zánětu nosní sliznice, který tzv. nemá strukturální podklad. Není tedy původu infekčního, alergického ani autoimunitního. Jde přitom o docela běžný stav – představuje totiž asi 50 % všech chronických zánětů nosní sliznice. Existuje nejméně 15 příčin, které tuto rýmu způsobují. Příkladem mohou být:

• některá léčiva, 
• těhotenství,
• změny teplot,
• nedostatečná funkce štítné žlázy,
• emocionální důvody,
• chuťové podněty.

Špatně utažené cévy

Pocit, který nazýváme ucpaný nos, je způsoben otokem nosní sliznice. Ten vzniká v důsledku jejího překrvení, když jsou cévy rozšířené a přitéká jimi mnoho krve. Dochází k přesunu tekutiny z cév do podslizničního vaziva. Jak je přítok krve řízen? V podstatě jde o to, jak moc jsou rozšířeny nebo staženy přívodné cévy. Když se smršťují, přítok krve se zmenšuje, jako když utahujete kohoutek. Rozšiřují-li se, přitéká krve více. O tom, jak budou cévy široké, rozhoduje rovnováha dvou složek autonomního nervového systému, sympatické a parasympatické. Autonomní nervstvo je to, které řídí hladkou a srdeční svalovinu – nemůžeme ho ovládat vůlí. Hladkou svalovinu obsahují ve své stěně i cévy. V případě, že je porušena rovnováha sympatiku a parasympatiku, dochází k přílišnému rozšíření cév, překrvení nosní sliznice a neprůchodnosti nosu. K příznakům vazomotorické rýmy patří:

• pocit ucpaného nosu,
• vodnatý výtok, 
• svědění v nose,
• poruchy čichu,
• bolesti hlavy,
• pocit sucha v nose.

Jen chvilková úleva 

Zvláštním druhem vazomotorické rýmy je rýma medikamentózní, která je vyvolána některými léky. Tento efekt mohou mít tzv. topická dekongestiva, která se ve formě nosních kapek využívají k léčbě otoku nosní sliznice. Zní to jako paradox? Háček je v tom, že dekongestiva přinášejí sice okamžitou (podle účinné látky nástup účinku během 5–20 minut), ale jen dočasnou úlevu. Smějí se proto užívat nejvýše týden, protože po delší době na nich vzniká závislost. V důsledku rychlé pomoci si totiž kapky lidé, kteří je užívají, aplikují stále více. Bohužel na ně ale sliznice reaguje pořád méně, proto si je musí uživatelé brát ještě častěji. Dostávají se tak do začarovaného kruhu. K dlouhodobému užívání včetně preventivního se ukazují jako vhodná tzv. šetrná dekongestiva. To jsou roztoky minerálních solí, které přebytečnou tekutinu z oteklé sliznice vytáhnou, takže poté už ji člověk může bez problémů vysmrkat.

Zdroje:

http://web.practicus.eu/Documents/Practicus-04-2008/20-ryma.pdf

MARKALOUS, Bohumil a kol. Rinitidy, sinusitidy a nosní polypy. Jihlava: TRITON, 2009.