Močové kameny - příznakem je náhlá bolest v dolní části zad

Močové kameny se projevují poruchou odtoku moči a při průchodu močovými cestami i kolikou. Příčinou vzniku močových kamenů je změna složení moči. Za normálních okolností existuje rovnováha mezi rozpuštěnými prvky a moč je tekutá. V okamžiku, kdy v moči převažuje některá z tzv. kamenotvorných látek se může stát, že začne „vypadávat“ z roztoku a tvořit drobné krystalky.

Co jste možná netušili...

Močové kameny trápí lidstvo už věky věků. Nálezy zachovalých egyptských mumií dokazují, že jimi trpěli už faraóni v 5. tisíciletí před naším letopočtem. O kamenech psal i otec medicíny, starořecký lékař Hippokrates. Jak závažný problém to při tehdejších léčebných možnostech byl dokazuje fakt, že do své lékařské přísahy začlenil i slib, že „neprovedu řez u žádného nemocného, který trpí kameny, ale odevzdám ho mužům v tomto oboru zkušeným“. Nebezpečné a mnohdy i smrtící operace močového měchýře tím přenechával do rukou tzv. lithotomistů.

Operace k odstranění močových kamenů prováděli kromě Řeků a Římanů i starověcí Indové. Významnou postavou v této souvislosti byl Indický chirurg Susrutha. Ten jako jeden z prvních detailně popsal operační přístup k močovému měchýři, vyjmutí kamenů i pooperační péči o nemocné. Podobná technika se s většími či menšími úspěchy prováděla po dlouhá staletí. Počátkem 18. století představil anglický lékař Sir Philip Crampton metodu drcení kamenů v močovém měchýři pomocí speciálního nástroje zaváděného přes močovou trubici. Dalším významným mezníkem v léčbě močových kamenů bylo zavedení tzv. extrakorporální litotrypse rázovou vlnou v 80. letech 20. století.

Urolitiáza postihuje nejčastěji muže kolem 40. a 50. roku věku. Dlouhé řady pacientů trpících močovými kameny rozšířily i některé významné historické osobnosti. Patřil k nim například francouzský král Ludvík XIV., ruský car Petr Veliký, Napoleon Bonaparte, Oliver Cromwell nebo Isaac Newton.

Jak vznikají močové kameny

Příčinou vzniku močových kamenů je změna složení moči. Za normálních okolností existuje rovnováha mezi rozpuštěnými prvky a moč je tekutá. V okamžiku, kdy v moči převažuje některá z tzv. kamenotvorných látek se může stát, že začne „vypadávat“ z roztoku a tvořit drobné krystalky. Na krystalky velikosti malých zrníček se postupně nabalují další. Vzniká kámen.

Existuje několik různých druhů močových kamenů. Příslušnost k jednotlivým skupinám určuje jejich chemické složení. K nejčastějším močovým kamenům patří vápníkové. Kromě nich se ale mohou tvořit i kameny tvořené například šťavelanem, fosfáty nebo kyselinou močovou.

Močové kameny se kromě chemické struktury liší i příčinami svého vzniku. Několik faktorů je ale pro všechny společné. Jedním z hlavních viníků vzniku močových kamenů je nedostatečný příjem tekutin. Při dehydrataci se tělo brání ztrátám vody a tvoří menší množství moči, která je více koncentrovaná. Snadno pak dochází k tvorbě krystalů. Dalším rizikovým faktorem je infekce močových cest. Některé bakterie mění chemické vlastnosti Vaší moči a podněcují formování kamenů. Kromě uvedených příčin se na urolitiáze podílí i celá řada dalších. Od nadměrného příjmu kamenotvorných látek potravou přes poruchu odtoku moči až po vrozené poruchy metabolismu.

Kameny vznikají nečastěji už v ledvinách. Mohou zůstávat a růst v jejich pánvičkách nebo se uvolnit a cestovat močovody do močového měchýře.

Jak se močové kameny projevují

Kameny v močovém systému na sebe nemusí dlouho nijak upozorňovat. Obtíže obvykle nastávají v okamžiku, kdy přerostou určitou velikost nebo se dají do pohybu. Hlavním příznakem potom je bolest. Vzniká náhle, je ostrá a většinou se projeví na jedné straně dolní části zad. Pohyb větších kamenů v ledvinách nebo močovodech vyvolá ledvinnou koliku. Bolest pak přichází ve vlnách a může vyzařovat do třísla. Existuje při ní jen velmi málo úlevových poloh. Někteří nemocní ji směle přirovnávají k porodním bolestem.

K bolesti se přidávají ještě další příznaky. K těm obvykle patří pocení a nevolnost se zvracením. Mohou se objevit potíže při močení, drobné úlomky kamenů nebo krev v moči.

Jak se potvrdí...

Základem pro diagnózu močových kamenů je odběr anamnézy a interní vyšetření. Lékař se Vás bude vyptávat na charakter Vašich obtíží a jejich průběh. Vyšetření prokáže bolestivost bederní krajiny. Mikroskopické vyšetření Vaší moči může odhalit přítomnost krve. Ze vzoru krve získá lékař přehled o koncentracích jednotlivých minerálů ve Vašem těle a stavu ledvinných funkcí.

Některé druhy kamenů lze přímo zobrazit použitím rentgenového vyšetření. Většinu z nich odhalí ultrazvuk. K posouzení funkce Vašich ledvin a průchodnosti močových cest může lékař požadovat provedení vylučovací urografie.

Jak se léčí močové kameny

U drobných kamenů nekomplikovaných kolikou stačí konzervativní léčebný postup. Spočívá v tom, že Vám lékař předepíše léky proti bolesti a doporučí dostatek tekutin. Kameny by měly bez větších obtíží samy odejít. V případě koliky dostanete léky zmírňující bolestivé křeče. Může se stát, že si několik dnů poležíte v nemocnici. Močové infekce se léčí podáváním antibiotik.

Základem léčby některých druhů močových kamenů je podávání léků rozpouštějících kameny. Úspěšnost takové léčby závisí na jejich chemickém složení. V případě, že nelze kameny rozpustit, nastupují „drastičtější“ metody. Ty spočívají v rozdrcení kamenů rázovými vlnami (extrakorporální litotrpse), vytažení pomocí speciálních endoskopů nebo jejich chirurgickém odstranění.

Volba optimálního způsobu léčby závisí na velikosti Vašich močových kamenů, jejich předpokládaném chemickém složení, doprovodných obtížích a lokalizaci. Rozhoduje o ní lékař.

Jak se tomu všemu vyhnout...

Vyhlídky po prodělané ledvinové kolice nejsou nijak radostné. Statistiky uvádějí, že u jedné třetiny lidí vznikne další kámen do roka, u poloviny do 5 let a skoro tři čtvrtiny pacientů s kolikou ji zažijí v průběhu svého dalšího života ještě nejméně jednou.

Močové kameny nejsou jen nepříjemné, mohou být i nebezpečné. Chronická urolitiáza, opakované koliky nebo močové infekce mohou způsobit nevratné změny v ledvinách a postupně vést až k jejich selhání. Takové případy jsou naštěstí vzácné. Přesto není radno kameny podceňovat.

Existuje několik opatření, jejichž dodržováním můžete předejít vzniku močových kamenů nebo jejich riziko alespoň minimalizovat. Výskyt kamenů souvisí hlavně s nedostatečným příjmem tekutin, nedostatkem pohybu a přejídáním. Nebezpečné jsou zejména potraviny s vysokým obsahem bílkovin, nadměrně solená jídla a potraviny obsahující tzv. šťavelany (špenát, jahody, angrešt, čokoláda, kakao apod.).

Pijte alespoň 2 litry tekutin denně. Nejvhodnější je střídání různých druhů minerálek s čajem, ovocnými šťávami nebo mlékem. Příjem tekutin zvyšte úměrně svým potřebám. Nezapomeňte dostatečně pít v parném letním počasí nebo v případě zvýšených ztrát vody (např. při průjmu). Optimální složení diety závisí na typu Vašich močových kamenů. Při předcházení jejich vzniku dodržujte rady a doporučení svého lékaře.