Mohu plánovat těhotenství, pokud můj partner podstupuje léčbu lupénky?

Léčba lupénky u mužů je pro zachování plodnosti důležitá

Vědecké poznatky naznačují, že lupénka může mít negativní dopad na mužskou plodnost. Tyto závěry potvrdila například jedna ze studií provedená na 50 mužích s lupénkou ve věku 18 až 55 let. Bylo zjištěno, že lupénkáři měli oproti jedincům bez této diagnózy sníženou hladinu testosteronu a menší počet spermií, které navíc vykazovaly sníženou pohyblivost. U více než dvou třetin z nich byl ultrazvukem potvrzen zánět v oblasti pohlavních žláz. Odborníci se domnívají, že negativní vliv lupénky na mužskou plodnost je podmíněn právě zánětlivou reakcí související s lupénkou. Léčba lupénky u mužů je proto v tomto ohledu velmi důležitá.

Tátou navzdory lupénce. Ano, se správným načasováním a po konzultaci s lékařem

Obecně je otázce užívání léků u mužů před zplozením dítěte věnována větší pozornost až v posledních letech. Provedeny byly studie, jichž se účastnili muži užívající v období před zplozením dětí léky potlačujících imunitní odpověď. Právě tato tzv. imunosupresiva představují jednu z častých forem léčby lupénky. Žádné významné zvýšení rizika vrozených vad u dětí těchto mužů prokázáno nebylo a těhotenství proběhla bez komplikací. Sledování dětí více než 300 mužů užívajících v době početí imunosupresiva nepotvrdilo ani žádnou významnou souvislost s potratem, mrtvě narozeným plodem, předčasným porodem či nízkou porodní hmotností novorozence.

V současné době tedy sice nepředstavuje léčba muže v době před oplozením jednoznačný důvod k ukončení těhotenství, v praxi se však doporučuje po absolvování imunosupresivní léčby na straně muže s plánováním těhotenství vyčkat, protože se jedná o látky, které potenciálně mohou narušit vývoj embrya, resp. plodu. Odborníci se shodují, že je v tomto směru zapotřebí dalších výzkumů a sledování. 

Jak dlouho po ukončení léčby je možné se začít pokoušet o potomka?

Doporučení k odkladu plánování těhotenství při imunosupresivní léčbě partnera se v oblasti časového intervalu mírně liší. Vzhledem k tomu, že cyklus tvorby spermií trvá přibližně tři měsíce, představuje tato doba nejkratší doporučovaný čas, po který by měla být snaha o početí odložena. Někteří odborníci se kloní k odkladu početí raději o dva cykly vývoje spermií, tedy o šest měsíců. 

Muži, kteří podstupují imunosupresivní léčbu, nesmí také dle lékopisných informací darovat sperma v době léčby a po dobu dalších minimálně šesti měsíců po ukončení této léčby. Konkrétní podmínky možnosti darování spermatu jsou dány jednotlivými centry, která tyto služby zajišťují. Je tedy nutné se případně informovat ve zvoleném centru a uvést, že jste či jste byli léčeni pro lupénku.

Je v tomto případě třeba v těhotenství podstoupit nějaká speciální vyšetření?

Pokud byl muž v době početí léčen imunosupresivy, těhotenství je sledováno zcela běžným způsobem v rozsahu obvyklé prenatální diagnostiky. Je samozřejmě vhodné podstoupit všechna nabízená vyšetření k odhalení možných vad plodu a všechny screeningy, které Česká gynekologicko-porodnická společnost doporučuje všem těhotným ženám bez rozdílu. Ne všechny z nich ovšem zdravotní pojišťovny hradí. 

Možná rizika a přínosy konkrétní léčby lupénky s ohledem na plánování rodiny je vždy vhodné konzultovat s lékařem. Každý případ je individuální a je třeba zvážit všechna pro a proti. Nastavenou léčbu byste bez porady s ošetřujícím lékařem rozhodně nikdy neměli ukončovat. 

Více informací o tomto onemocnění naleznete na www.lupenkapodkontrolou.cz.

(tich)

https://www.medicinesinpregnancy.org/Templates/Pages/BumpsPIL.aspx?id=102763&epslanguage=en&print=y

https://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0187266&tab=texts

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28595175/

Vachek J. a kol.: Farmakoterapie v těhotenství a při kojení. Maxdorf: Praha 2016, 29.