Na psychiatrii kouření povoleno
Nikotin může mít skutečně příznivý účinek na některé funkce mozku. A je také známo, že kouření hraje u mnoha lidí s psychickými problémy velmi důležitou roli.
Proto také odvykání tomuto zlozvyku je u psychiatrických pacientů poněkud ožehavá záležitost.
Co znamená tabák pro nemocné
Značné procento kuřáků se vyskytuje mezi pacienty s depresí, s alkoholovou závislostí a u psychicky nemocných. Jak svůj zlozvyk vnímají?
- Pacienti s depresí málo věří ve svou schopnost odvykat a zároveň mají větší obavy z negativních dopadů kouření na své zdraví.
- U alkoholiků je tomu přesně naopak: více si důvěřují ohledně odvykání a špatného vlivu cigaret na organismus se obávají jen málo.
- Kuřáci trpící psychickými poruchami, jako jsou deprese, úzkost, poruchy koncentrace nebo paměti, často tvrdí, že tabák pomáhá zmírňovat jejich problémy a nechtějí se ho vzdát.
- Mimochodem – deprese v dospělosti číhá na adolescenty, kteří vykouří alespoň jednu krabičku cigaret týdně, a toto riziko je u nich čtyřikrát vyšší než u jejich vrstevníků-nekuřáků.
Jsou na vině léky?
Je známo, že odvykání kouření u psychiatrických pacientů je obtížné a mnoho lékařů nemá odvahu k němu své klienty povzbuzovat. I když za příčinu této situace většinou považujeme psychologické faktory, podle části odborníků jsou skutečným důvodem vedlejší účinky některých léků používaných v psychiatrii. Proč?
- Dehet z tabáku je totiž zpracováván v játrech – tam také výrazně posiluje funkci jednoho z enzymů, který metabolizuje některé psychiatrické léky.
- Díky tomu jsou u kuřáků tyto léky odbourávány rychleji a tito pacienti pak vyžadují jejich větší dávky.
- V počátcích odvykání, pokud se dávky psychiatrických léků nesníží, vzroste jejich koncentrace v krvi kuřáků a spolu s tím se výrazně zvýší i jejich nepříjemné vedlejší účinky.
Úspěšnost nejistá
Výsledky psychiatrických pacientů, kteří se do odvykání skutečně pustili, se liší. Navíc dostupných údajů není mnoho. Některá data však naznačují, že úspěšnost v již jednou zahájeném odvykání je u alkoholiků nebo depresivních pacientů stejná jako v obecné populaci. Ovšem třeba u schizofreniků se zdá být jen asi poloviční.
(vek)
Zdroj: www.medscape.com
