Původce pásového oparu, virus Varicella zoster, napadá nervová vlákna a ničí je. A právě jejich poškození má za následek vznik některých komplikací a následků nemoci (neuralgie, obrny aj.). O tom, jak přesně vzniká postherpetické svědění, ale zatím panují stále jen domněnky. Každopádně je prý u nervů napadených virem zničeno 95 % smyslových vláken, a zbylých 5 % je proto pak zvýšeně aktivních.
- Jedna z teorií tvrdí, že oněch 5 % jsou vlákna vedoucí vjem svědění. A vzhledem ke zvýšené aktivitě to má za následek zintenzivnění tohoto pocitu.
- Jiná hypotéza naznačuje, že hyperaktivita zbylých procent je v mozku mylně vyhodnocena a výsledkem toho je úporné svědění.
Boj s pokušením
Jakékoliv svědění je velice nepříjemné a obtěžující. Nemocní se neustále škrábou v zoufalé snaze o úlevu. A právě v tom tkví nebezpečí. Takto si totiž způsobují rány, které jsou náchylné k zavlečení infekce. Proto je naprosto zásadní svědění nejen léčit, ale zároveň se snažit zamezit škrábání pomocí různých opatření (například místo důkladně překrýt obvazem, udržovat nehty na rukou co nejkratší apod.). Nutností je i důsledná hygiena. Při mytí a sušení buďte k pokožce jemní a šetrní a používejte přípravky pro citlivou pleť zakoupené nejlépe v lékárně. Výrobky z drogerie mohou zranitelnou pokožku často vysušovat a dráždit.
Řešení má klady i zápory
Léčba postherpetického svědění je podstatně náročnější než terapie postherpetické neuralgie (přetrvávající bolesti v oblasti postižení). Používají se k tomu tzv. lokální anestetika neboli místně znecitlivující látky. Svědění pak v mnoha případech ustává. Tato léčba má ale i své zápory. Kromě toho, že pomůže od svědění, totiž „uleví“ i od vnímání bolestivých podnětů. Tím se však zvyšuje riziko, že se nemocný poraní a ani o tom nebude vědět.
Zdroje:
MCCOY, Krisha a Lindsey MARCELLIN (ed.). Shingles Complications. Dostupné z: http://www.everydayhealth.com/shingles/complications.aspx
DICOSTANZO, Damian. Postherpetic itch. Dostupné z: http://www.rosslab.neurobio.pitt.edu/phi/