Tajemství zubních past. Sáhněte po té správné!

Zubní pasty se od sebe liší, ale základní přísady mají podobné. Co tedy obsahují?

1. Abrazivní složku. Tvoří ji hruběji mleté částice, nejčastěji křemičitany (silikáty) nebo uhličitan vápenatý. Slouží ke snazšímu odstraňování zbytků potravy, bakterií a usazených pigmentů (barevných skvrn) z povrchu zubů. Abrazivní částečky zaujímají v různých zubních pastách 15–55 % obsahu. Abrazivita se vyjadřuje hodnotou RDA (relative dentin abrasivity). Pro pacienty s citlivými zuby, implantáty, klínovitými defekty či ústupem dásně by tato hodnota měla být do 40. Pokud chcete své zuby zbavit pigmentů, zvolte naopak pastu s vyšším obsahem abrazivních částic.
2. Bylinné extrakty. Ty ocení zejména ten, komu chemie nesmí přes práh. Pokud chcete pastu plnou přírodních látek, poohlédněte se po zubní pastě obsahující v ingrediencích extrakty (zkratka „ext“). Vznikají macerováním bylin v lihovém roztoku.
3. Zvlhčovací látky. V drtivé většině zubních past naleznete například glycerol, který zabraňuje jejímu vysoušení.
4. Detergenty. Jinými slovy čistidla, pěnidla. Umožňují lepší odstraňování zubního povlaku. Mezi povrchově aktivní látky neboli tenzidy patří například laurylsulfát sodný (SLS), který je však někdy podezírán z toxicity.  Vhodnější je nahradit ho přírodními pěnidly.

Když léčí bylinky

Zejména při potížích s dásněmi (krvácení při čištění zubů, samovolné krvácení dásní, odhalování krčků) se v pastách osvědčují přírodní složky. Silice z různých rostlin pomáhají mírnit zánět a udržovat dásně zdravé. Nejčastěji se používají výtažky z šalvěje, hřebíčku nebo heřmánku. Příjemnou chuť a pocit svěžesti dodá máta.

Pokud vás trápí akutní problém s dásněmi, je vhodné využít i zubní pastu s obsahem chlorhexidinu. Tato látka snižuje množení škodlivých bakterií, ale pozor! Nepoužívejte ji déle než 14 dní, aby nedošlo k zabarvení sliznic a zubů. 

Fluoridů se nebojte

Objev fluoridů a jejich úlohy v předcházení zubnímu kazu patří k největším úspěchům světové stomatologie. Zubní kaz se rozvíjí kvůli bakteriím, které se živí cukrem v naší potravě. Jako vedlejší produkt jejich hodování vznikají kyseliny a ty narušují povrch zubu. Množením bakterií a hromaděním zbytků potravy se zuby pokrývají bílou vrstvičkou zubního povlaku – plaku. Fluoridy snižují rozmnožování těchto škodlivých bakterií a brzdí tvorbu ničivých kyselin. Také se ukládají do zubní skloviny a zvyšují tím její odolnost.

(brbr)

Zdroje: 
www.webmd.com/oral-health/guide/weighing-your-toothpaste-options#1
www.herbadent.cz