Mezi základní oční vady patří dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus. Méně často se také můžeme setkat s barvoslepostí, tedy poruchou barevného vidění očí.

Dalekozrakost a krátkozrakost

Dalekozrakost neboli hypermetropie je oční vada způsobená nepoměrem mezi délkou oka a lomivostí optických prostředí oka. Oko dalekozrakého člověka je namáhané neustálým ostřením (stahováním čočky), což může způsobit potíže jako zvýšenou únavu, pálení či bolest očí.

Krátkozrakost neboli myopie je jedna z nejčastějších očních vad. Jedná se o stav, kdy bez problémů vidíte blízké objekty, ale vzdáleněji se vám zdají neostré. Příznaky krátkozrakosti mohou být například i bolesti hlavy, protože krátkozraký člověk se musí namáhat, aby svou pozornost zaostřil na vzdálenější objekty.

Z pohodlí domova si nyní můžete vyzkoušet, jak dobře vidíte pomocí následujících testů.

Test hypermetropie a myopie

K tomuto testu slouží tabulka s písmeny níže na obrazovce. Posaďte se do vzdálenosti 3 metry od monitoru, zakryjte si rukou jedno oko (pokud už nosíte dioptrické brýle, nechte si je, ale překryjte si oko například papírem) a pusťte se do čtení písmen z prvního obrázku. Postupujte po jednom řádku shora dolů. Totéž udělejte i s druhým okem. Pokud dokážete přečíst předposlední řádek (6/6), vaše vidění do dálky by mělo být v pořádku. Pokud však od některého řádku nevidíte ostře, pravděpodobně budete potřebovat brýle nebo vyšší dioptrie.

Test na ostrost zraku (vidění na dálku):

Astigmatismus

Astigmatismus je oční vada, při níž je některá z optických ploch oka (nejčastěji rohovka) nepravidelně zakřivená, místo pravidelného kulového tvaru má nepravidelný tvar připomínající spíše míč na ragby.

Astigmatismus se často vyskytuje spolu s krátkozrakostí či dalekozrakostí. Člověk, který trpí astigmatismem, vidí zkresleně nebo zamlženě jak na blízko, tak do dálky.  Astigmatici mají často problém zaostřit, hůře vnímají kontrasty, jemné body, linky nebo rovné čáry.

Diagnóza astigmatismu

Postupujte podle těchto pokynů a zjistěte, zda trpíte astigmatismem. Sundejte si brýle. Pokud nosíte kontaktní čočky, nechte si je na očích. Zavřete nebo zakryjte jedno oko, nezapomeňte dodržet vzdálenost nejméně 35 centimetrů od obrazovky. Podívejte se na obrázek.

Výsledky:

Při zdravém nebo správně korigovaném zraku byste měli vidět řadu soustředných kruhů s ostrým černobílým kontrastem. Pokud vidíte odstíny šedé spíše než černé nebo bílé, které vytvářejí jednolité pole, měli byste navštívit svého optika nebo očního lékaře.

Barvoslepost

Barvoslepost je porucha barevného vidění lidského oka způsobená poruchou buněk sítnice. Postihuje malé procento populace. Nejčastějším případem je neschopnost rozlišit červenou, zelenou nebo modrofialovou barvu, méně častá je barvoslepost na žlutou a modrou. Zřídka se vyskytuje barvoslepost na všechny barvy, kdy člověk vidí pouze ve škále šedi.

Diagnóza barvosleposti

Testy, které pomáhají odhalit barvoslepost, jsou založené na barevném odlišení čísel. Vypadají jako barevné shluky skvrn, které by zdravému oku měly vytvořit konkrétní znak.

Podívejte se na následující obrázek:

Obr. 1: Když vidíte číslo 3, máte poruchu barevného vnímání zelené a červené barvy. Zdravý člověk vidí číslo 8.
Obr. 2: Zdravý člověk vidí číslo 15. Ten, který má poruchu vjemu zelené a červené, přečte 17.
Obr. 3: Když máte oči v pořádku, vidíte 5. Když ne, trpíte poruchou vnímání zelené a červené a vidíte číslo 2.Úplně barvoslepý vůbec číslo nerozezná.
Obr. 4: Číslo 73 vidí zdravé oko. Když vidíte 28, jděte k očnímu lékaři.
Obr. 5: Tuhle zřetelnou dvanáctku vidí zdravý i barvoslepý člověk.
Obr. 6: Tady vidíme bez poruchy 74, s poruchou na zelenou a červenou barvu vnímáme 21. Barvoslepý číslo opět vůbec nevidí.

Hodnoťte, prosím, výsledky všech těchto s nadhledem (může záležet i na barevném rozlišení monitoru) a pokud si nejste jisti, zeptejte se lékařů v naší online poradně.