Viry a bakterie útočí celý rok. Jak se chránit?
Poměrně brzy po pandemii covid-19 jsme se vrátili zpět do starých kolejí, kdy narážíme na nachlazené bez ochranných pomůcek v MHD, na pracovištích, ve školách, u lékařů. Není výjimkou slyšet kašel a posmrkávání ani ve fitness centrech či při návštěvě kultury.
Letošní zimní období bylo přitom ve znamení triple-pandemie, kdy bylo celosvětově zaznamenáno obrovské množství případů nejen COVID-19, ale také klasické chřipky a infekcí RS virem (způsobuje respirační onemocnění).
Důvod byl často přisuzován izolaci v minulých letech, která vedla k oslabení kolektivní imunity. Toto vysvětlení však z imunologického hlediska není správné: imunita po prodělaných respiračních infekcích nezůstává dlouhodobě, navíc i původci infekce se v čase mění, mutují - proto je vhodné každoroční přeočkování proti chřipce, a podobně to bohužel je i v případě koronaviru. Očkování je vhodným nástrojem pro posílení imunity, zejména u rizikových skupin, nezaručuje však absolutní ani dlouhodobou ochranu. Kromě očkování je samozřejmě na místě i nošení ochranných pomůcek, a zabraňovat tak šíření infekce.
Zde jsou tipy, jak můžeme chránit sebe i své okolí:
Mytí rukou
Jednoduché, přesto často opomíjené, a často nedostatečné.
Umývání rukou chrání nejen před původci respiračních infekcí, ale také před dalšími nákazami např. žloutenkou typu A, infekcemi zažívacího traktu apod.
Umývání rukou je vhodné při příchodu na pracoviště, domů, před a po přípravě pokrmů, po kontaktu se zvířaty či nemocnými, ale také ideálně po každém smrkání a kašlání.
Pokud nemám možnost kýchat či kašlat do kapesníku, je dobré kašlat "do lokte". Pokud kýcháme či kašleme do dlaní, je mnohem vyšší riziko šíření infekce díky roznášení kapének (produkovány během kýchání, kašlání i během obyčejné řeči, kdy mluvčí prská sliny do okolí).
Některé viry mohou v kapénkách na površích přežívat až 72 hodin.
Jak na správnou techniku umývání? Umývání by mělo proběhnout teplou vodou, za použití mýdla po dobu minimálně 20 sekund (vhodné je také odstranění šperků).
Tekuté mýdlo je preferované, pokud však není k dispozici je lepší použít tuhé, než umýt ruce pouze vodou. Antibakteriální mýdla nejsou při správné technice nutná. Dezinfekce mytí rukou nenahrazuje, je vhodná pouze v situacích, kdy umytí není možné.
Důležité je také omezit dotýkání se obličeje. Průměrný člověk se dotkne svého obličeje 4x za minutu, což usnadňuje přenos mikrobů do blízkosti nosu, úst, očí, a usnadňuje tak vstup infekce. Umývání rukou i užívání ochranných pomůcek může v tomto bodě pomoci, ale je dobré vědomě se obličeje dotýkat méně často. Prospějeme tím nejen své pleti.
Užívání ochranných pomůcek
Po ukončení nařízeních spojených s užíváním respirátorů vidíme jejich nošení už jen zcela sporadicky. Nachlazené osoby však z MHD, obchodů či úřadů nevymizely. Je zcela na místě užívat během nachlazení ochrannou pomůcku, pokud již musíme mezi další osoby. Navíc v období s vyšším výskytem respiračních infekcí je dobré je užívat preventivně v místech s vyšší koncentrací osob. Stále platí: chráním sebe, chráním ostatní.
Samozřejmě platí, že pokud jsem nemocný, měl bych se izolovat od ostatních, nechodit do práce a kolektivu, a tím zabránit šíření onemocnění a zároveň poskytnout svému tělu čas a prostor na uzdravení a regeneraci. Nedostatečná regenerace vede k oslabení organismus a tím větší náchylnosti k další infekci.
Očkování
Očkování funguje jako trénink našeho imunitního systému: tělo se setkává s infekcí v takové formě, která jej neohrožuje, ale toto setkání vede k seznámení s infekcí a tvorbě protilátek.
A proto, když se pak s infekcí setkáme, umí náš imunitní systém zareagovat rychleji a efektivněji. Neznamená to, že onemocnění na 100 % nedostaneme, ale je násobně nižší riziko těžkých průběhů.
Dostupná očkování: očkování proti chřipce, revakcinace proti koronaviru a další jsou proto klíčovou složkou prevence u osob, u kterých těžký průběh hrozí a mohly by mít i fatální následky. To znamená: starší lidé, chronicky nemocní (diabetes, CHOPN, lidé s onemocněním srdce, lidé se sníženou funkcí imunitního systému z různých příčin apod.).
Pravidelné cvičení
Víme, že pravidelný pohyb je důležitý jako prevence metabolických onemocnění i rakoviny. Ale může nás ochránit i před chřipkou?
Ano, cvičení a pohyb zvyšují průtok krve a lymfy, který vede k vyšší cirkulaci imunitních buněk v těle. Studie z roku 2019 ukázala, že po 45 minutách svižnější chůze se v krvi účastníku zvýšilo množství T-lymfocytů (součást imunitního systému) a NK-buněk (specialisté na boj s virovými infekcemi).
Toto potvrdilo i review publikované v roce 2022 v British Journal of Sports Medicine, které analyzovalo výsledky 16 studií o vlivu fyzické aktivity během COVID pandemie - u aktivních lidí, kteří pravidelně sportovali bylo o 36% nižší riziko hospitalizace a o 43% nižší riziko úmrtí na COVID-19.
Ne, každý sport však působí na imunitní systém příznivě. Nejvhodnější se ve výzkumech ukázal být pravidelný trénink o nižší a střední intenzitě. Minimálně 30 minut denně, ideálně více, přičemž pohyb může být rozdělen během dne.
Na druhé straně, velmi intenzivní trénink může spíše potlačovat náš imunitní systém. Působí totiž na náš organismus jako intenzivní stres.
Jaký pohyb je nejvhodnější? Ideální je chůze v rychlejším tempu (u mladších 60 let minimálně 5 km/h), jogging, jízda na kole či plavání.
Dostatek vitamínů
Vitamín D se v posledních dekádách těší nebývalé pozornosti. Ukazuje se, že jeho funkce v metabolismu kostí je jen jednou z mnoha. Vitamín D je i významným hráčem v prevenci kardiovaskulárních, metabolických i nádorových onemocnění, a to i díky svému vlivu na imunitní systém.
Vitamin D patří mezi vitamíny rozpustné v tucích. Vitamin D se u lidí tvoří v hlubších vrstvách kůže vlivem UVB záření, v potravě je dostatečných zdrojů obecně málo (patří mezi ně např. tučné ryby). To vede k situaci, kdy v našich zeměpisných šířkách trpí většina populaci závažným nedostatkem vitaminu D v zimním a jarním období. Tento nedostatek se může projevovat i vyšší nemocností.
Vhodné je proto tento vitamín během zimních měsíců aktivně doplňovat- trávit čas venku i v zimě, zařadit do svého jídelníčku tučnější ryby 1-2x týdně a v neposlední řadě vitamin D doplnit i suplementy. Přípravky s dostatečným obsahem vitaminu D jsou volně prodejné v lékárně a jejich užívání lze v zimních měsících plošně doporučit.
Pozor však na dodržení vhodného dávkování. Vitamin D patří mezi vitamíny rozpustné v tucích. Jeho nadbytek se ukládá a tělo poškozuje. Doporučená denní dávka je 5 mikrogramů.
A co ostatní vitamíny? Mají například smysl velké dávky vitamínu C či infuzní terapie?
Vitamín C je významným antioxidantem. Vyvážená strava s dostatkem zeleniny, ovoce, bývá jeho dostatečným zdrojem, a proto obecně není nutné jej suplementovat, výjimkou jsou ohroženější skupiny: starší lidé, osoby s nedostatečným příjmem ve stravě a podobně.
Infuzní terapie (léčba nitrožilně podávanými infuzními roztoky) v prevenci nemá opodstatnění, v některých studií se ukazuje její možný přínos u osob v kritickém stavu se zjištěným nedostatkem vitamínu.
Důležité je hlídat si příjem mikronutrientů (vitamíny, minerály) také v případech různých dietních směrů či omezení - např. nutné užívání vitaminu B12 u veganů či poměrně častý nedostatek železa u žen v produktivním věku stravujících se vegetariánsky (ztráta železa menstruační krví, přičemž železo se snadněji vstřebává z živočišných zdrojů).
Tedy základem je zdravá, pestrá strava, u rizikových skupin je vhodné preventivně mikronutrienty doplňovat.
Svou imunitu tedy můžeme posilovat snadno každý den různými způsoby. Pokud se cítíte nemocní i přes to, že veškerá opatření dodržujete, poraďte se s našimi lékaři. Rádi vám s posílením imunity pomohou.
