Vyšetření žil - jak se rozpozná konkrétní onemocnění

Onemocnění žil je velmi frekventované. Mezi nejčastější onemocnění žil řadíme zánět povrchových žil, hlubokých žil a tzv. křečové žíly. Každé z uvedených onemocnění se jinak léčí. Zánět hlubokých žil je závažné onemocnění a může bez správné léčby skončit velmi špatně. Vyšetřením žil lze výše uvedená onemocnění diagnostikovat a následně je i správně léčit.

Kdy se toto vyšetření používá

Vyšetření žil navrhuje na základě pacientových stesků obvykle obvodní lékař, internista, chirurg, ortoped nebo jakýkoliv jiný lékař pracující na lůžkovém oddělení.

Co je k tomu potřeba

Vyšetření žil provádí lékař na základě určitých pacientových potíží a to tak, že s ním nejprve pohovoří a poté provede klinické vyšetření. K určení nejzávažnějšího ze žilních onemocnění - hluboké žilní trombózy - použije vyšetření žil ultrazvukem a laboratorních testů na přítomnost tzv. D-dimérů. Zánět povrchových žil a křečové žíly obvykle nevyžadují speciální vyšetřovací postupy.

Jaký je princip jednotlivých onemocnění

Křečové žíly (vakovitě rozšířené žíly) je onemocnění vrozené a i když nositeli může způsobovat nepříjemné noční bolesti, únavu dolních končetin po větší námaze, je onemocněním dalo by se říci nezávažným. Vhodnou úpravou životosprávy a použitím kompresních bandáží jej lze stabilizovat (zklidnit) a oddálit operační řešení. Zánět povrchních žil bývá často komplikací právě křečových žil. Postižené místo je zarudlé, bolestivé a léčba spočívá v kompresi (stáhnutí) končetiny punčochou, podání protizánětlivých léků a zatěžování končetiny. Hluboká žilní trombóza (ucpání hlubokého žilního systému končetiny) může vzniknout u pacientů, kteří jsou dlouho „připoutáni“ na lůžko. Projeví se otokem a bolestivostí dolní končetiny. Komplikací může být uvolnění části trombu a jeho vmetení do plic s následnou dechovou tísní.

K čemu bude toto vyšetření

Vyšetřením žil lékař rozpozná konkrétní onemocnění, popřípadě navrhne další pomocná vyšetření (např. vyšetření krve na D-diméry, vyšetření ultrazvukem, aj.) a na základě výsledků zahájí léčbu.

Jak se na to připravit

K základnímu vyšetření žil není třeba speciální přípravy.

Jak vyšetření probíhá

Lékař s Vámi obvykle nejprve pohovoří o Vašich problémech. Poté Vás vyzve, abyste si odložil do spodního prádla, a provede obvyklé vyšetření. Při klinickém vyšetření může použít specifických testů. Je to například tzv. Trendelerburgův test, při kterém Vám lékař zvedá dolní končetiny od podložky (Vy ležíte na zádech na lehátku) a posuzuje náplň žil. Nebo provádí tzv. Perthesův test, kdy Vám stáhne páskou končetinu nad křečovou žilou a nechá Vás projít po místnosti. Další vyšetření jako je ultrazvukové vyšetření žil. To provádí rentgenolog pomocí ultrazvuku. Vyšetření je nebolestivé. Lékař Vám přejíždí ultrazvukovou sondou s vodivým gelem po končetině a prohlíží na obrazovce „Vaše žíly“.

Kdy bude výsledek

Výsledek nebo další postup Vám lékař oznámí ihned po vyšetření.

Kam povedou další kroky

Pokud u Vás lékař diagnostikoval hluboký zánět žil, v některých případech zůstanete ležet v nemocnici a dostanete léky na ředění krve. Stav je sice závažný, ale při správné léčbě a Vaší dobré spolupráci se většinou zvládne bez následků. Další uvedené onemocnění nevyžadují hospitalizaci a řeší se léky a úpravou režimu.