Proč po chemoterapii pacienti zvrací?

Základním principem působení klasických chemoterapeutik je likvidace rychle se dělících, rostoucích buněk, což je vlastnost typická právě pro buňky nádoru. Bohužel chemoterapie není cílená, takže poškozuje i zdravé buňky, které se v organismu rychle obměňují. Jde o krvinky, jež se tvoří v kostní dřeni, buňky v reprodukčních orgánech, vlasových váčcích a ve sliznici zažívacího traktu. Z toho vyplývají nejčastější nežádoucí účinky – únava ze snížené krvetvorby, vypadávání vlasů, nevolnost a nauzea, které se v různé míře objevují téměř vždy. Důležité však je, že díky preventivnímu užívání léků proti nevolnosti (antiemetik) se nevolnosti a zvracení mohou prakticky všichni pacienti vyhnout.

Jak se vyvaruji zvracení?

Každý typ chemoterapie je spojený s jinak vysokým rizikem nevolnosti a zvracení, část pacientů se proto cítí dobře i bez léků. Pokud je však pravděpodobné, že vás zažívací potíže neminou, lékař vám předepíše léky na jejich potlačení. Užívají se preventivně, a mají tak mnohem větší účinek, než kdybyste nevolnost začali řešit až ve chvíli, kdy se objeví. Dodržujte tedy doporučení, která od lékaře dostanete a léky proti zvracení si vezměte ještě před podáním cytostatik.

K dispozici je více typů antiemetik a často se podávají v kombinacích. Základem jsou léčiva, která blokují v mozku centra pro zvracení. Existuje jich více a vážou se na různé typy receptorů spojených právě s nevolností. Kombinovat je lze pro intenzivnější a déle trvající působení, naopak některá stačí užít jen v jediné tabletě na celý chemoterapeutický cyklus. Kromě toho se mohou přidat léčiva podporující správnou pohyblivost trávicího traktu, zklidňující látky, které mají rovněž velmi dobrý účinek proti nevolnosti a zvracení, nebo kortikoidy, které zesilují působení antiemetik.

Proč musím užívat další léky?

Někdy mají pacienti pocit, že chemoterapie už tak zatěžuje jejich organismus velkým množstvím chemie, že veškeré další léky, včetně antiemetik, užívat nechtějí. Zapomínají přitom, že dlouhodobější zvracení, které se může objevit, je pro organismus rovněž velkou zátěží. Ta může vést k četným komplikacím. Onkologičtí pacienti jsou přitom velmi oslabení už v důsledku boje s nemocí. Jaká jsou největší rizika zvracení? 

• Ztráta vody a nerovnováha vnitřního prostředí organizmu. Zvracením tělo postupně přichází o tekutiny a soli, které se v organizmu přirozeně nachází ve stálých koncentracích. To vede k rozvratu vnitřního prostředí, což ohrožuje zejména srdce, mozek a ledviny. Bez odborné pomoci může jít o život ohrožující stav.

• Vdechnutí zvratků. Nebezpečné je zejména pro oslabené pacienty, kteří nemají dost silný kašlací reflex nebo nejsou zcela při vědomí. Vdechnutí zvratků může vést k infekci dýchacích cest až k dušení.

• Podráždění jícnu. Silně kyselé prostředí žaludku jícen dráždí a vyvolává pálení žáhy. Silným zvracením může dokonce dojít k jeho natržení. 

• Strach z léčby. Intenzivní zvracení vyvolává strach z dalšího cyklu chemoterapie a může vést až k odmítnutí léčby. Také se často objevují úzkosti a nespavost, které rovněž oslabují organismus.

• Zhoršení výsledků onkologické léčby. Dlouhodobá nauzea a zvracení bývají spojeny se slabostí, úbytkem hmotnosti a špatným hojením ran. To může negativně ovlivnit průběh protinádorové terapie. 

(mir)

Zdroj: https://healthengine.com.au/info/chemotherapy-induced-nausea-and-vomiting-cinv#c13