Co obnáší spirometrie?

Vyšetření, které nebolí a poskytne cenné informace

Spirometrie je vyšetření dechových funkcí, při kterém se zjišťuje objem vzduchu, který pacient vdechuje a vydechuje. Hodnotí se také, jakou rychlostí je pacient schopen vydechnout. Název vyšetření, které je bezbolestné a vyžaduje jen minimální přípravu, je odvozeno od názvu přístroje, který se k němu používá – spirometru. Z výsledků spirometrického vyšetření lze získat informace o průchodnosti dýchacích cest, stavu plicní tkáně či stupni postižení plicních funkcí. Vyšetření mohou bez obav podstoupit i děti, musí ale spolupracovat se zdravotníkem, který jim dává pokyny k dýchání.

Kdy se spirometrie provádí?

Spirometrie je nedílnou součástí diagnostiky astmatu a dalších plicních onemocnění, využívá se také při objasňování příčin dlouhodobého kašle a opakovaných onemocnění dýchacích cest nebo tvoří součást předoperačních vyšetření. Využívá se ale nejen při zjišťování diagnózy, své místo má také při hodnocení průběhu léčby, stanovení prognózy onemocnění nebo zjišťování nežádoucích účinků některých léků, proto je potřeba, aby astmatici podstupovali spirometrii pravidelně.

Častý dotaz pacientů: Jak vyšetření probíhá?

Spirometrie je jednoduché vyšetření, při kterém pacient vsedě dýchá podle instrukcí zdravotníka do náustku, který je součástí spirometru.

• Vyšetřovaný pacient se musí co nejvíce nadechnout, na vrcholu nádechu krátce zadrží dech a potom co nejrychleji vydechne všechen vzduch z plic do přístroje.
• Délka výdechu by měla být alespoň 6 sekund.
• Celá procedura se několikrát opakuje.
• Před vyšetřením by měl být pacient ponechán 15 minut v klidu a neměl by být vystaven chladu ani intenzivním vůním nebo pachům. Dvě hodiny před spirometrií se nesmí kouřit.
• Před spirometrií byste neměli užívat léky, které mají vliv na rozšiřování průdušek, vhodné není absolvovat vyšetření ani těsně po jídle.

V některých případech je ovšem potřeba provádět spirometrii i po zátěži (obvykle po šestiminutovém běhu). K tomuto postupu dochází, pokud má lékař podezření na astma, ale funkce plic je podle provedených vyšetření normální.

Jak vypadají výsledky?

Výsledky spirometrie obsahují řadu různých parametrů zachycených v křivkách. Na záznamu můžete vidět řadu zkratek, co znamenají?

• FVC – usilovná vitální kapacita,
• FEV1 – usilovně vydechnutý objem vzduchu za 1 sekundu,
• PEF – vrcholový výdechový průtok,
• EVC – klidová expirační (výdechová) vitální kapacita plic,
• IVC – inspirační (nádechová) vitální kapacita plic.

Jednotlivé hodnoty či poměr některých ukazatelů jsou pro lékaře důležitou informací při stanovení diagnózy astmatu, stejně jako podrobný popis obtíží a další doplňková vyšetření, mezi něž patří například rentgen plic nebo vyšetření nosu a vedlejších nosních dutin.

Internetové stránky www.mujinhalator.cz nabízejí podrobné a srozumitelné návody k používání všech běžně dostupných typů inhalátorů.

(pak)

Zdroje:

https://www.cipa.cz/informace-o-astmatu/pruduskove-astma-2-dil-51

http://www.hospital-pe.cz/?page_id=8221

https://kard.fnplzen.cz/cs/node/110

http://www.pneumologie.cz/soubory/Doporuceny%20pos.pdf

http://www.pneumologie.cz/upload/1480163867.pdf