Co vás za dveřmi plicní ordinace čeká?
Základní vyšetření u pneumologa, obdobně jako u jiných specializací, představuje odebrání takzvané anamnézy. Lékař se vás nejprve bude vyptávat na základní informace o vašem zdravotním stavu, pátrat po plicních chorobách v rodině (rodinné anamnéze), zjišťovat vaše případné zlozvyky (zejména kouření) a rizika prostředí, ve kterém žijete a pracujete. Součástí anamnézy je i důkladný rozbor vašich příznaků, který lékaři poskytne důležité informace o trvání a povaze vašeho onemocnění.
Po odebrání anamnézy se obvykle přistupuje k fyzikálnímu vyšetření, které sestává z několika základních kategorií. Mezi ně patří tzv. pohled (zhodnocení tvaru a pohybů hrudníku, zapojení dýchacích svalů atd.), pohmat a poklep (zhodnocení vzdušnosti a velikosti plic, zjištění případného výpotku v hrudní dutině atd.) a poslech. Ten je v rámci plicního vyšetření velmi důležitý a plicnímu lékaři dokáže poskytnout řadu důležitých informací ohledně vzdušnosti plic a pohybu vzduchu v plicích, přičemž pouhým poslechem se dá získat vodítko k řadě plicních nemocí.
Základní vyšetřovací metody užívané pneumology
Kromě fyzikálního vyšetření pneumolog často přistupuje ještě k dalším vyšetřovacím metodám. Které u něj patří mezi ty základní?
- Laboratorní vyšetření. V rámci základního laboratorního vyšetření plicní lékaři nejčastěji hodnotí složení krevních plynů v krvi, tedy jak je krev okysličována a jaký je v ní poměr kyslíku a odpadního oxidu uhličitého. Důležitou součástí je i provedení dalších základních vyšetření krve, mezi které patří například zhodnocení počtu červených krvinek (reaktivní zvýšení při porušené funkci plic) nebo bílých krvinek (jejich zvýšení při infekci nebo alergickém astmatu).
- Rentgen hrudníku. Navzdory moderním zobrazovacím metodám je rentgenový snímek hrudníku stále základní zobrazovací metodou, díky které lze jednoduše a velmi rychle zhodnotit stav plicní tkáně, plicního krevního řečiště, srdce a dalších nitrohrudních orgánů.
- Pulzní oxymetrie. Jednoduché vyšetření spočívá v přiložení přístroje v podobě kolíčku na prst, který prosvícením tkáně prstu zhodnocuje okysličení krve a nepřímo tak může zhodnotit funkci plic. Nevýhodou vyšetření je, že snížení okysličení krve může být způsobeno i jiným onemocněním a je potřeba jej hodnotit v souvislosti s dalšími vyšetřeními.
- Spirometrie. Vyšetření vzduchové kapacity plicní tkáně, rychlosti vdechu a výdechu představuje základní vyšetření funkce plic, díky kterému se stanovuje diagnóza a závažnost například astmatu či chronické obstrukční plicní nemoci.
Speciální vyšetřovací metody užívané pneumology
Kromě těchto základních vyšetřovacích metod mohou nastat situace, kdy vás lékař odešle ještě k dalším vyšetřením. Ke kterým?
- CT vyšetření. Toto vyšetření, založené na principu rentgenu, dokáže oproti prostému rentgenovému snímku poskytnout více informací o stavu plicní tkáně, a to v trojrozměrném obrazu. CT vyšetření se používá pro diagnostiku řady plicních onemocnění, ale i v rámci potvrzení či vyloučení případné rakoviny plic, která může na obyčejném rentgenovém snímku vypadat jako uzlík pevné tkáně v plicích.
- Bronchoskopie. Tato tzv. miniinvazivní (co nejméně zasahující do celistvosti těla) metoda spočívá v zavedení tenké ohebné trubice s kamerou a nástroji do dýchacích cest a využívá se k vyšetření a odběru zvětšených uzlin nebo patologické tkáně v blízkosti průdušnice a hlavních větví průdušek. Pomocí bronchoskopie mohou být také odstraněna případná cizí tělesa či krevní sraženiny nebo odsáta tekutina v dýchacích cestách.
- Genetické testy. Vyšetření probíhá nejčastěji ze vzorku krve nebo popřípadě také patologické tkáně a jeho cílem je zjištění genových poruch u některých typů onemocnění.
- Biopsie. Představuje odběr vzorku tkáně nebo tekutiny za účelem mikroskopického a dalšího speciálního vyšetření, jejichž cílem je objasnění povahy odebraného vzorku.
- Speciální plicní testy. Plicní lékaři mají k dispozici také řadu speciálních testů, mezi které patří například test vydechovaného oxidu dusnatého, jehož zvýšení je známkou alergického zánětu v dýchacích cestách. Mezi často prováděná a důležitá vyšetření patří také vyšetření plic při fyzické zátěži či bodypletysmografie, díky které je možné zjistit celkovou kapacitu plicní tkáně.
(holi)
Zdroje:
https://www.webmd.com/lung/what-do-pulmonologists-do
https://www.healthline.com/health/pulmonary-function-tests#potential-risks
https://emedicine.medscape.com/article/1909159-technique
