Karcinom plic roste dlouho nepozorován
Jaké byly hlavní důvody a která data byla zásadní pro vznik programu časného záchytu karcinomu plic?
Rakovina plic je v ČR druhou nejčastější příčinou předčasného úmrtí, každý rok na ni zemře kolem pěti až šesti tisíc lidí. Bohužel se jedná o nádorové onemocnění, které zachytáváme velmi pozdě, v pokročilých stadiích, kdy už je šance na vyléčení pacienta minimální.
Jak se projeví programy včasné detekce karcinomu plic, zkoumaly americká a holandská studie. Sledovaly výsledky radiologických vyšetření, konkrétně CT, které má vyšší rozlišovací schopnost než běžný rentgen, u silných kuřáků, kteří jsou v nejrizikovějším věku. Ukázalo se, že když pacienti chodili do ordinací až s obtížemi, více než 70 % nádorů bylo odhaleno v pokročilém stadiu.
Po zavedení opatření včasné detekce se ale podařilo dvě třetiny nádorů zachytit v časném stadiu, kdy onemocnění ještě lze vyléčit. Na základě těchto poznatků jsme několik let připravovali podklady, aby program včasné detekce rakoviny plic mohl být spuštěn i v České republice. A v součinnosti s ostatními odbornými společnostmi, Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ústavem zdravotnických informací a statistiky se nám to povedlo od 1. ledna tohoto roku.
Je možné tedy vysvětlit, ve které fázi je rakovina plic ještě léčitelná?
Nemoc je potenciálně vyléčitelná, pokud ji zachytíme ve stadiu jedna nebo dva, jen částečně ve třetím stadiu, pokud máme nádor lokalizovaný do oblastí jedné plíce nebo hrudníku a významně nepostihuje mízní uzliny. Ve skupinách nemocných s těmito nálezy se dá operačním řešením, případně kombinací operace, chemoterapie, imunoterapie a ozáření nádor zlikvidovat a dosáhnout pětiletého přežití až u 70 % případů v prvním stadiu, maximálně 40 % ve druhém a maximálně 10 % ve třetím.
Často se ale setkáváme s pacienty, kteří mají diagnózu ve stadiích tři s pokročilým postižením uzlin nebo čtyři s metastázami, kdy je již vyléčení málo pravděpodobné. Ať děláme, co děláme, i když použijeme všechny léčebné modely včetně nejmodernějších, jako například cílené či biologické léčby, pětileté přežití je v těchto případech už bohužel téměř nulové.
Rozpoznat první příznaky rakoviny plic není u kuřáků snadné
Které první příznaky onemocnění pacienty nejčastěji přivádějí do ordinací lékařů? Kdy se začínají projevovat?
Lidé většinou přicházejí k lékaři, když už mají významné obtíže. Protože nádor, když je malý, nezpůsobuje svému nositeli žádné problémy. Proto s ním pacienti nepřijdou včas.
Určitým alarmujícím příznakem je, když nemocný buď začne kašlat, nebo kašle více. Ale protože se jedná v drtivé většině o kuřáky, kašel považují za normu. Proto je třeba věnovat pozornost tomu, když se změní charakter kašle – je častější nebo dráždivější. Lékaře je třeba navštívit okamžitě, pokud pacient vykašle krev. V pokročilejších stadiích rakoviny se může objevit i zadýchávání způsobené ucpáním některé velké průdušky, případně váhový úbytek, ale to už bývá příznak velmi pokročilého rozesetého onemocnění. Někdy se u rakoviny mohou projevit až vzdáleně metastázy v mozku, které mají podobné příznaky jako mrtvice, tedy poruchy vidění nebo hybnosti.
Kdo je typickým pacientem, u kterého bývá karcinom plic odhalen?
Jsou to většinou lidé středního a staršího věku. Pokud je pacient mladý, má u něj onemocnění mnohdy genetický podklad, těchto nemocných vidíme naštěstí podstatně méně. Nejčastěji se jedná o karcinomy, které jednoznačně souvisejí s vysokou náloží cigaret a objevují se mezi 55. až 74. rokem věku, což je také věkové rozpětí cílové skupiny pro program včasné detekce rakoviny plic.
Jaká jsou tedy kritéria pro účast v programu?
Kromě zmiňovaného věkového rozpětí je dalším kritériem nálož vykouřených cigaret. Jedná se o 20 „balíčkoroků“ – tedy 20 cigaret kouřených denně po dobu 20 let nebo 40 cigaret denně po dobu 10 let nebo 10 cigaret denně po dobu 40 let… Účastník musí také spolupracovat a zavázat se, že zároveň vstoupí do programu odvykání kouření. Snažíme se, aby se u pacienta riziko karcinomu plic významně snížilo, a proto společně také rozebereme jeho kuřácké návyky a pokusíme se mu pomoci s odvykáním kouření.
A jakou roli hraje, když silný kuřák před pěti či deseti lety přestal kouřit? Trvá u něj riziko vzniku karcinomu plic?
Trvá, ale po ukončení kouření se postupně snižuje. Dá se říci, že po pěti až šesti letech je riziko násobně nižší, než bylo v době, kdy člověk ještě kouřil. Nikdy není ve srovnání s nekuřákem nulové, ale jednoznačně se snižuje. Také víme, že všechny léčebné postupy, které pacient podstupuje, mají vždy lepší prognózu, pokud dotyčný přestane kouřit.
Zájemci o program včasné detekce karcinomu plic se mohou hlásit u svého praktického lékaře
Kde tedy kuřáci, kteří by se chtěli do programu zapojit, získají konkrétní informace? Kam se mají obrátit?
Kuřáky, ať už současné, nebo bývalé, budou oslovovat praktičtí lékaři nebo plicní specialisté, k nimž už chodí například s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Nabídnou jim možnost zapojit se do programu, ve kterém o ně bude v oblasti plicního zdraví nadstandardně pečováno a zároveň jim vysvětlí vše, co je bude v souvislosti s programem zajímat. Zásadní je ale ochota spolupracovat a podstoupit program odvykání kouření.
A mohou se zájemci přihlásit také sami?
Je to možné i žádoucí. Nespoléháme jen na informace od lékařů, ale věříme také v aktivní přístup všech, kteří se chtějí starat o své zdraví. Zájemci, kteří přemýšlejí o zapojení do programu časného záchytu karcinomu plic, najdou podrobné informace i na webu Prevence pro plíce.
Jaká vyšetření na účastníky programu čekají?
Budou osloveni praktickým lékařem, od kterého dostanou první informace. Pak projdou u plicního lékaře vyšetřením plicních funkcí čili zjistíme, zda nemají začínající CHOPN nebo další onemocnění, a následovat bude vyšetření pomocí CT. Bude-li v pořádku, bude zopakováno po roce a další pak naváže dvakrát po dvou letech. To je základní pětiletý plán. Pokud se objeví nález, bude pacient zařazen do některého ze specializovaných pneumoonkochirurgických center, kde proběhnou bližší vyšetření zaměřená na diagnostiku nádoru, zejména bronchoskopie, a bude navržen další postup, tedy dojde k odstranění nádoru, případně další léčbě. Pacient bude nadále odborně sledován.
Plicní vyšetření odhalí také CHOPN
Jak jste zmiňovala, plicní lékaři by se měli při vyšetřeních zaměřit i na další plicní onemocnění, zejména na CHOPN. Můžete přiblížit o jaké onemocnění se jedná? Jak vzniká?
Společným jmenovatelem většiny chronických plicních chorob je kouření. To škodí nejen proto, že podporuje mutaci buněk a tím vznik nádorů, ale zároveň při něm dochází ke zúžení dýchacích cest, k poruše plicních sklípků, k jejich praskání a spojování a vytváří se rozedma. Může vznikat i chronická obstrukční plicní nemoc, ale také třeba plicní fibrózy, tedy tvorba jizevnaté tkáně v plicích, které jsou u kuřáků také častější. V rámci programu budeme cílit na silné kuřáky středního a vyššího věku, a proto budeme moci včas detekovat i CHOPN.
U CHOPN je tedy hlavní příčinou kouření, ale mohou hrát roli i další vlivy?
Kouření je dominující faktor vzniku této nemoci. Roli v něm ale hraje i genetika. A zajímavé je, že vliv může mít například i zvýšená spotřeba uzenin. Čili jakékoli zplodiny hoření, i ty, které polknete, zvyšují riziko, že si poškodíte plíce. Například v rozvojových zemích ženy prakticky nekouří, přesto jsou skupinou, která je postižená CHOPN, protože vaří nad otevřeným ohněm a nadýchají se zplodin hoření v rámci kuchyně. Vliv na vznik onemocnění má samozřejmě i kvalita ovzduší, stravy a tělesná kondice.
Ovlivnila aktuální situaci související s vývojem a prevencí karcinomu plic či dalších plicních onemocnění i pandemie covidu?
Největší vliv pandemie spočíval v tom, že lidé byli v jejích začátcích vyzýváni, aby zbytečně nechodili k lékaři, pokud nemají život ohrožující stav. A pokud mají dechové obtíže a kašel, ať se léčí doma, neboť to bude nejspíše covid. Tím došlo k omezení (nejen plicní) péče. Řada lidí se k nám pak dostala s chronickými plicními nemocemi pozdě. Bohužel i s diagnózou rakoviny, tak pokročilá její stadia v takovém počtu jsme již dlouho nevídali. Ale setkávali jsme se i s neléčenými necovidovými zánětlivými procesy, které vyústily v devastaci plicní tkáně. I proto bychom rádi zmiňovaným programem podpořili prevenci, která je extrémně důležitá.
Všem, kteří patří do rizikové skupiny, bych ráda vzkázala: Jděte do toho! Až pro dvě třetiny z vás může včasné odhalení karcinomu plic znamenat šanci na život.
(nik)
Zdroj: https://www.prevenceproplice.cz/
