Léčba chronické bolesti bývá během na dlouhou trať

Chronická bolest není příznak, ale nemoc

Jak je definována bolest a v jakých podobách se může vyskytovat?

Bolest jako taková je nepříjemná senzorická a emocionální zkušenost spojená s akutním nebo potenciálním poškozením tkání. Hlavní patofyziologické typy bolesti jsou dva – nociceptivní, tedy přiměřená fyziologická odpověď na bolestivé podněty, a neuropatická, což je nepřiměřená odpověď způsobená primárním poškozením nebo dysfunkcí nervového systému. Akutní bolest je signál a vlastně biologická ochrana, něco podobného jako horečka. Upozorňuje nás na to, že něco není v organismu v pořádku, takže jde o obranný mechanismus. Chronická bolest již není obranný reflex, je to prostě bolest, která organismu překáží.

Lze chronickou bolest považovat za diagnózu a proč?

Rozhodně ano. Jak jsem již řekl, chronická bolest tělu vadí, a proto je to nemoc. Chronické bolesti se v současnosti věnuje velká pozornost, protože tímto problémem celosvětově trpí 10–30 % populace. Na rozdíl od akutní bolesti postrádá chronická bolest varovný biologický význam. Na počátku sice zpravidla bývá přítomna její organická příčina, ale i když později zmizí, bolest pokračuje. A i bolest bez zjevné příčiny vyvolává tělesné utrpení. Chronická bolest velmi negativně ovlivňuje kvalitu života, způsobuje velké strádání a může být doprovázena i psychologickými změnami – třeba úzkostmi a depresemi, které samy o sobě mohou přejít do nemoci. Vnímání bolesti je subjektivní, což platí více právě o bolesti chronické. Kvůli své celospolečenské a zdravotnické závažnosti je proto dnes považována za samostatné onemocnění.  

Na koho se mohou lidé trpící chronickými bolestmi obrátit?

Člověk s chronickou bolestí by měl jít nejprve ke svému praktickému lékaři. Ten může pacienta, u kterého už si neví s neustávající bolestí rady, poslat do ambulance bolesti, kde ho přijme odborník – algeziolog. V ČR je 76 ambulancí bolesti. Když algeziolog potřebuje podrobnější vyšetření nebo je pro pacienta vhodná speciální léčba, pošle pacienta do centra bolesti. Tam se lze eventuálně objednat i napřímo. V centru bolesti jsou kromě algeziologa k dispozici i další odborníci – neurolog, psychiatr, psycholog, rehabilitační lékař a další. Center bolesti je v ČR osm.

Lidi nejčastěji bolí záda, klouby a hlava

Kolik procent lidí se v ČR s tímto typem bolestí potýká a s čím je bolest nejčastěji spojena?

V průměru se v ČR vyskytuje chronická bolest asi u 30 % lidí, což je poměrně vysoké číslo. Obtíže jsou nejčastěji spojeny s bolestí zad, kloubů a hlavy a také s bolestmi týkajícími se oblasti úst a obličeje. Prakticky každá část těla může bolet, ale nejčastěji jsou to právě tyto vyjmenované oblasti. Proč k problémům dochází, většinou nevíme – chronická bolest je totiž definována především tím, že neznáme její přesný původ.

K pacientům, kteří chronickými bolestmi trpí, patří i lidé s osteoartrózou…

Ano, trápí je nejčastěji neuropatická bolest, i když to může být i bolest smíšená. Rozdíl mezi neuropatickou a smíšenou bolestí je pouze kvantitativní. Zatímco u bolesti nociceptivní známe přesný původ, při té neuropatické bolest vzniká až v průběhu vedení bolesti z periferie těla do mozku, to znamená v drahách mezi periferním receptorem a míchou a potom mezi míchou a mozkem. To je velký problém, protože často nepřijdeme na to, kde přesně má bolest svůj původ, a odezva na léčbu může být nulová.

Osteoartróza bývá nemocí hlavně starších osob. Jaká jsou specifika léčby bolesti u této věkové skupiny?

Léčba je u nich úplně stejná jako u mladých jedinců, u kterých ale osteoartróza tak často nevzniká. Věk je jedna z příčin vzniku osteoartrózy. I dříve samozřejmě lidé trpěli osteoartrózou, ale protože se nedožívali vysokého věku, nebylo jich tolik jako dnes, kdy jsou lázně většinou plné lidí právě s osteoartrotickými potížemi.  

Někteří musí po léčbě opioidy nastoupit odvykací léčbu

Většina lidí (nejen) s osteoartrózou bere na bolest dlouhodobě léky, dokonce opioidy, které jsou ale spojeny se závažnými nežádoucími účinky.

Osteoartróza, ale třeba i osteoartritida jsou velmi závažná onemocnění kloubů. Léčba osteoartritidy doznala v poslední době velmi dobrých výsledků: Dnes už jsou docela účinné léky na bolest, které předepisuje odborný lékař čili revmatolog. Takže zatímco osteoartritida se dá řešit, osteoartróza se dá léčit jen omezeně. Když jsou chronické bolesti silné, je to velmi obtížné řešit. Co se týče dlouhodobých léků, zejména opioidů, existují jednak vlastní opioidy neboli endoopioidy, tvořené v mozku, eventuálně v míše, jednak opioidy, které dodáváme léčebně. Dlouhodobé užívání opioidů není dobré, hlavně když u nich není pozorován žádný léčebný výsledek. Jejich užívání totiž může vést až k závislosti. Lidé, kteří jsou nemocní a eventuálně se vyléčí z oněch onemocnění, mezi něž někdy patří i chronická bolest, musí občas po dobrání opioidů nastoupit odvykací léčbu.  

Existuje pro pacienty s chronickou bolestí nějaká léčebná možnost, která by cílila přímo na mozek?

Ano, existuje elektrická a magnetická stimulace mozku a míchy, která se nazývá neuromodulace. Mozek i míchu stimulujeme buď elektrickým proudem, nebo magnetickými vlnami, které mění elektrickou aktivitu mozkových nebo míšních buněk. Jsou metody přímé stimulace (při otevření dutiny lebeční), kdy se zavedou elektrody na povrch mozku nebo do jeho vnitřních struktur – to jsou invazivní metody. Neinvazivními metodami jsou elektrická nebo magnetická stimulace, kterou aplikujeme přes mozkové laloky včetně kostí a kůže. Ty jsou šetrnější a také účinnější. Navíc není nezbytná léčba léky.

Existuje účinná obecná prevence chronické bolesti?

Prevence chronické bolesti je obtížná. Existují významné faktory, které ji mohou zhoršovat: Například obezita zatěžuje klouby, a proto je vhodné držet si optimální váhu. Důležitou prevencí je i pravidelný pohyb, samozřejmě úměrný věku. Ukazuje se, že pohyb mimo jiné stimuluje některé neurony v mozku, např. endorfiny. Jedná se o látky, které zlepšují naši náladu a chuť k životu a také produkují serotonin, což je vlastně antidepresivum.

(hno)